Nevzdám se bez boje! [Lev x Yaku] ✔️

77.

Ahoj!!

Další týden za námi a prázdniny byly přímo za rohem. Pořád jsem stresoval kvůli otci. Nevěděl o tom a já jim zakázal, aby mu to někdo řekl. Chtěl jsem mu to říct já...nejlépe s Yakuem, jenže jsem nevěděl, jak bych mu to měl říct. Měl me rád, ale bude mě mít rád i po tomhle? Ne neměl bych nad tím tolik přemýšlet. Nějak mi to budu muset oznámit. S Yakuem jsem se domluvil, že se sejdeme u mě kolem čtvrté hodiny. Mezitím jsembyl s tátou doma sám, neboť Alisa s mamkou se vydali na nákupy. Zalezl jsem si do pokoje a doufal, že jen tak nepřijde. Sice nepřišel do pokoje, ale volal mě do kuchyně. 

,,Udělal jsem ti Boršč, snad ti ještě chutná." prohlásil s úsměvem. 

Dal přede mě misku polévky z červené řepy. Tohle jsem dlouho nejedl. Vonělo to tak dobře. 
,,To si piš, že mám. Kdo by taky neměl rád Boršč od taťky?" nadhodil jsem s úsměvem a pustil se do jídla. Bylo to stejně dokonalé jako vždy. Nikam jsem nespěchal a vychutnával si výbornou polévku. Všiml jsem si, jak mě otc pozoruje a mile se u toho usmívá. Co když se teď bude vyptávat? Dál jsem se věnoval jídlu a koukal na hodiny telefonu, jeslti už nejsou čtyři, aby mě Yaku zachránil. 

,,Chyběli jste mi, hlavně ty. Těšil jsem se až mi po víš, co je nového." najednou řekl otec. 

,,Proto jsi odmítl nákupy s mámou a Alisou a raději mi uvařil tvojí delikátní polévku?" optal jsem se a snažil se zakrýt svou nervozitu. Opět jsem se koukl na display telefonu. Stále měl ještě hodinu. Proč ten čas najednou neutíká. 

,,No tak Alisa se se mnou o svém životě bavit nebude. Jsem muž a muži ženám přeci nerozumí, jak vždy říkala. Takže co je nového?" 

,,Našel jsem si pár nových přátel, opět jsem se přidal do volebalového klubu, kde hraju v hlavní sestavě. Hrozně mě to baví." řekl jsem s úsměvem. Opět mi sklouzly oči k hodinám. Ale ani neustále zírání na ně, jsem čas neurychlil. 

,,Děje se něco, zdáš se mi nějaký nervózní." 

,,Ne. Jsem naprosto v pohodě. Jen jsem koukal, jestli mě neshání tým." zalhal jsem a podrbal jsem na týlu. 

,,Víš, že ti lhaní moc nejde. Že ty sis tu někoho našel?" 

,,No možná...ale to teď neřešmě. Jak ses měl celou dobu ty?" 

,,Můj syn je zamilovaný a stydí se o tom mluvit...rozkošné. Pracovně. Chtěl jsem s vámi být déle než obvykle, takže jsem pořád pracoval. Dlouho jsem tu nebyl, musíš mi to tu pak ukázat a vzít mě na všechny skvělé místa, které jsi navštívil. Také doufám, že za ten měsíc, budete hrát nějaký zápas, abych se mohl přijít podívat."

,,Nevím, jestli budeme mít nějaké utkání, když ne, můžeš se přijít podívat aspoň na cvičný zápas." řekl jsem nadšeně. Málokdy se stalo, že by měl otec možnost dorazit na mé utkání, když byl neustále na služebních cestách, takže mě to opravdu těšilo. jen doufám, že své rozhodnutí nezmění, až se dozví, že chodím s klukem. 

,,Ukaž mi pár fotek." pobídl mě. 

Přesedl jsem si vedle něj a najel do galerie, kde jsem měl společné fotky z výletů, tréninků a společných výtvarek s Kenmou. Ukázal jsem mu fotku a vždy mu k ní něco povyprávěl. Hrozně se smál, když jsem mu popisoval osobnost a chování našeho nahrávače. Pak tam byla fotka Yakua, nad kterou jsem se pozastavil. Než se otec stačil na cokoliv zeptat, zazvonil zvonek. Musel to být Yaku. Ihned jsem vyběhl ke dveřím. Skočil jsem mu kolem krku a věnoval mu letmý polibek na tvář. Poté jsem ho dovedl do kuchyně k otci. 
,,Tati, chtěl bych ti něco říct...doufám, že to pochopíš. Tohle je Yaku Morisuke, můj přítel v tom romantickém smyslu slova." řekl jsem vážně. 

Pokračování příště...