tajemství

981 53 2
                                    

,, a jaké máš ty tajemství?" Zeptala jsem se a podívala se na něj
,, Ne moc velký, nebudu tě s tím zatěžovat" snažil se vymluvit, ale já nepřestala
,, No tak, řekni mi to" přemlouvala jsem dál a když už se nadechoval že něco řekne, bylo slyšet klepání.

Dovnitř vešla Peterova teta May a chvíli nechápavě koukala
,, Promiň, nevěděla jsem že tu máš společnost" řekla a mrkla na něj
,, Ne May, není to takhle" začal se červenat a položil si hlavu do dlaní
,, Já jsem Kathrine, těší mě" zvedla jsem se a šla ji podat ruku.
,, Taky mě těší, doufám že zůstaneš na jídlo" odpověděla s úsměvem.
,, Vlastně, nemohla by tu zůstat déle, tím myslím i přes noc" zeptal se Peter a roztomile se na ni usmál
,, Jo, nevidím v tom problém, ale ty budeš spát na gauči" odpověděla a ukázala na něj.
,, Dobře" zabručel a začal se smát.

May odešla a my si začali povídat, hlavně o tom proč jsem si hrála na někoho jiného.
,, Od malinka mě taťka učil s penězi a technologií. Bavilo mě to a dokonce jsem vyráběla malé roboty a rakety, ale nikdy jsem neměla vzor matky. Byla tu pro mě Peper a i Natasha, jenže jsem ani jedné mami neříkala a pořád to nebylo ono. Jako starší mi řekli že máma umřela když jsem byla miminko. Dál jsem se v tom nehrabala. Pak jsem v Kalifornii nastoupila do soukromé školy a v deváté třídě se to trochu zvrtlo. Nejprve jsem postavila něco jako malou bombu a pak jsem se naštvala a rozbila okna." Řekla jsem a Peter vykukil oči , a později se začal smát.
,, Ale říkala jsi že je Natasha tvoje máma"
,, Jo, ale to jsem zjistila až dnes" odpověděla jsem a stekla mi slza po tváři
,, Jestli ti to pomůže, můžu dojít pro zmrzlinu" řekl a usmál se
,, Pomůže" odpověděla jsem taky s úsměvem.

Zapli jsme Star Wars a začali jíst zmrzlinu. Oba jsme usnuli a vůbec jsme nevnímali že bude jídlo....

Pokračování příště ✨ děkuju za přečtení
Je to trochu nudnější, já vím...😔

Why Always MeKde žijí příběhy. Začni objevovat