Why Always Me

část 37

Než jsem se stačila zorientovat už jsem stála venku. Hraje si se mnou a to já nerada.

Rozhlížela jsem se kolem a snažila se poznat kde to jsem. Netrvalo dlouho abych poznala že stojíme v parku, kde jsem si jako malá hrála a poprvé dostala nakládačku od starších.
V ten den jsem to všechno začala, vytvořila si svět a teď jsem tu znovu.
Není to ale to klidné místo které si pamatuju.
Všechno je poškrábané a sedřené, houpačky jsou utržené a všechno je depresivní.

,, Co takhle to skončit tam kde to všechno začalo " vykřikl můj znovu nalezený odraz.
Strange měl pravdu, tohle mě ničí a já to cítím. Bere mi sílu a jiskru mojí magie.
,, Proč to děláš!? Měla ses tu dobře!" Vykřikla jsem, ale zůstala stát na místě.
,, Protože jsem pořád ve stejném průběhu už deset let. Deset otravných a nudných let" odpověděla a celou dobu si na tváři držela úšklebek.
,, K čemu ti bude že to tu zničíš, stejně si výmysl v mojí hlavě"
,, Ne tak docela, když vstřebám tvojí magii a uvězním tě v rukách, převezmu vládu nad tvým tělem" odpověděla a z rukou po mně vyšlehla oheň.
Já se ale nenechala a udělala vodní kopuly. Když už jsem tu tak ji alespoň trochu zchladím.
Magii chaosu mi možná bere, ale k elementům se ještě ani zdaleka nedostala.

Vzpomeň si co říkal Strange! Vykřikla jsem na sebe v tom schonu.
,, Zničit, zbavit se, vzít si moc zpátky" nic z toho mi nepomáhá při udržení vody.
,, RUNY" Mluvila o rukách.
Četla jsem o nich v jedné z Wongových knih.
Každá čarodějnice je používá pro posílení a udržení své magie, to je ono.

Konečně se mi podařilo odrazit její oheň, ale dalo mi to zabrat.
,, Slábneš" odfrkla a trochu mě obešla
,, A ty neovládáš emoce" ne že bych to já umělá, ale rozptýlení je to dobré

Probudila jsme svůj chaos a pokusila se po ní vystřelit, ale minula jsem. Tak jak jsem plánovala.
,, Nesnaž se" je pěkně namyšlená
Zkusila jsem to znovu ale na druhou stranu. Zase nic. Skvělý.
Takhle jsem to udělala asi pětkrát a nikdy se nedokázala trefit.
Bavilo ji to, vidět jak jsem vyčerpaná a bezradná.
,, Konečně se dostanu ven!" Vykřikla a z obou rukou do mě pustila svou magii, buď si myslela že mě zabije nebo zasekne.
To se ale nestalo, prvně jsem spadla na kolena a moje hruď magii odolávala, pak se ale něco stalo. Začala jsem se zvedat a magii vstřebávat bez jakékoli bolesti.
Evidentně to nepřekvapilo jenom mě, ale i můj odraz.

,, To není možné" vydechla a já na ni zpozorovala vybledlá místa
,, Zlato, nemáš ponětí co je možné" odpověděla jsme a konečně se poddala své magii. Konečně jsem se naučila s ní spolupracovat.
Cítila jsem uvolnění v těle a následnou axplozi.
Zářila jsem jako nikdy jindy. Konečně jsem tu.
Scarlet Witch...

Můj odraz zmizel, tím nemyslím že utekla, prostě zanikla a sní i celá má realita. Jenom runy zůstaly.

Já se ale objevila u mě v pokoji, tedy u Strange v domě....

Pokračování příště ✨ děkuju za přečtení

Má to strašný vibes na Wandu a Agathu...
Ale nevadí 🕳️🧑‍🦯💀