Why Always Me

a co rodina?

Nakonec to skončilo tak, že jsem s Peterem nasedla do auta a jeli jsme se projet.
,, Takže, už půjdeš konečně do školy?" Zeptal se s roztomilým úsměvem
,, Jo, přece jenom už bude skoro za půlkou školního roku, byla by zbytečná snaha se tam nepodívat" odpověděla jsem a více přidala do plynu
,, A slyšela jsi o plesu co bude?" Zeptal se
,, Ne, vždyť jsem tam tak půl měsíce nebyla" začala jsem se smát
,, Jo, jasně. Promiň, no a máš doprovod?"
,, Ne, bavím se jenom s tebou a Nedem, navíc tam asi nepůjdu" odpověděla jsem
,, Jak nepůjdeš?! Musíš, budou tam všichni!" Vykřikl lehce naštvaně
,, Uklidni se, je možné že s mamkou někam odjedu, takže nevím" podívala jsem se na něj s klidným obličejem.

Když jsme objeli nějakou část města, vrátili jsme se zpátky a já už si s sebou vzala tašky s věcmi.
,, A, už jste zpátky" řekla May, která stála u plotny.
,, Jo, May prosím tě, může tu Katie zase nějakou dobu zůstat?" Zeptal se s psíma očima Peter
,, Samozřejmě, ale tentokrát budeš vážně spát na gauči" řekla a usmála se na mě
,, Fajn" zabručel Peter. Před večeří jsme odešli do jeho pokoje a on mi vyklidil nějaké místo na věci.
,, Je od tebe milé že mě tu necháš" řekla jsem během vybalování
,, Ber to jako splácení dluhu za záchrany před rozmáčknutím" usmál se
,, Taky by jsi to udělal, navíc by jsi to zvládl, máš sílu a kuráž jak řekl Rogers" dodala jsem a uklidila poslední věc.

Seděli jsme společně u večeře a všichni si povídali.
,, A co tvá rodina, pokud se můžu zeptat" řekla May s polo plnou pusou
,, No, je to složité, trochu to tam nefunguje" odpověděla jsem, protože jsem se v tom nechtěla dal motat.
,, Tak jo May, bylo to skvělí, ale mi se ještě musíme učit" zachránil mě Peter, chytil mě za ruku a táhl do pokoje...

Pokračování příště ✨ děkuju za přečtení