Why Always Me

část 7

Když jsem ze sebe všechno smyla a zabalila se do ručníku, vyšla jsem z koupelny ven. Moje vlasy byli mokré a tudíž i vlnité.
Hodila jsem sebou na postel a zapla na mobilu instagram. První věc co mi naskočila na obrazovce byl příspěvek od Liz.
Fotka s Betty a Seymourem.
V pozadí byl vidět i Peter. Nedíval se přímo do objektu, ale obličej mu byl vidět jasně.
Proč jsem to musela tak posrat.
Na liště mi v tu chvíli,ale cinklo upozornění. Vyjela jsem z Instagramu a otevřela zprávy.

Happy:
V jednu přijedeme do věže a budeme stěhovat věci, buď nachystaná.....

Skvělý, místo klidného týdne bez táty tu bude kopa cizích chlapů co se bude hrabat ve věcech Avengerů. A já budu ještě ke všemu poslouchat Happyho, který si bude připadat důležitý.
Šla jsem se znovu obléct, ano už potřetí za jedno dopoledne, jsem prostě modelka....

Začala jsem si uklízet pokoj. Sbírala jsem oblečení a nádobí z podlahy a všechno dávala ne jednu hromadu.
Nechci si stěhovat svůj pokoj a ani pokoje ostatních. Možná už jsou někteří trochu zabydlení v druhé budově, ale já tam nechci. Ne když tam mám být sama.
Zvedla jsem se a s věcmi seběhla dolů. Nádobí jsem naházela do míčky a oblečení do pračky.

Pak mě ale něco napadlo.
Wanda má v pokoji ještě spoustu věcí. Rozhodně se nebude zlobit když ji s něčím pomůžu.
Z kuchyně jsem se rozeběhla do skladu. Vytáhla jsem asi pět papírových krabic. Všechny jsem je odnesla k Wandě do pokoje.

Velká ustlaná postel vedle okna byla obložena polštářema a plyšákama.
Malý plyšový králík byl ve středu a koukal ke dveřím. Vypadal roztomile a rozhodně se mi nechtěl házet do krabic.
Rozhodla jsem se že měkké zabalím jako poslední a přesunula se k poličkám. Všechny knížky, fotky a svíčky jsem uložila do krabic. Nic mi do toho není ale každou knížku jsem alespoň jednou otevřela a pečlivě si ji prohlídka.

U Wandy jsem strávila asi tři čtvrtě hodiny a přerušilo mě až bouchnutí dveří.
Vyšla jsem z pokoje a namířila si to přímo do obýváku za Happym....

Pokračování příště ✨ děkuju za přečtení