část 9

426 26 3
                                    

Pro objasnění, můj plán byl dostat se za Peterem. Když totiž Happy řekne, že to jinak nešlo nebudu mít problém.

Vzdělání je přece důležitá a jako Stárková ho potřebuju.

Vyběhla jsem po schodech nahoru a zamířila rovnou do pokoje. Zabouchla jsem za sebou obří bílé dveře a otevřela šatník. Hned jsem měla větší motivaci se stěhovat. Z obrovské skříně jsem začala vyndavat oblečení a ukládat ho do tašky. Méně důležité kousky jsem rovnou házela do krabice. Dokonce jsem narazila i na kostým z páté třídy. Všechny holky šly za víly a princezny, já jsem ale šla za ninju. Byly to úplé černé kalhoty a tílko sešité dohromady. Měla jsem přesto zelený plášť a zelený pásek. Možná mám někde dokonce fotku.

Musela jsem ještě vymyslet plán jak zůstat u Petera. Když budu hodně opatrná, Happy nezjistí že trávím čas s Peterem a bude si myslet že všechno beru jako trest.
Můžu se vymluvit třeba na Mj, nebo možná Betty.

A protože už bylo skoro pět večer, dalo se předpokládat že už mě Happy kontrolovat nebude.
Do kufru jsem si poskládala oblečení, make-up, věci na hygienu a elektroniku. Na vrh všeho jsme přiložila Wandy králíka a svoji malou chobotničku.
Když půjde všechno podle plánu, půjdu pryč už dneska večer.

Rychle jsem se rozeběhla pro mobil a otevřela SMS.

Ahoj, to jsem zase já. Tentokrát prosím tě nechoď. Chci se ti omluvit a poprosit tě o důležitou věc.
Potřebuju u tebe tak na týden bydlet. Myslím že zrovna tobě to vadit nebude a navíc, vím že ti můžu pomoct se stáží...

Měj se Hopsale,
Tvoje čarodějka

Doufala jsem že se se mnou bude pořád bavit. Ranila by mě totiž mrtvice kdyby ne. Byl tady pro mě první kamarád a nechci o něj přijít ani tak ani tak...

Chvíli jsem jen pozorovala mobil a čekala jestli neodepíše. Nejdřív uběhlo deset, pak patnáct a nakonec třicet minut.
Dokonce i Happy a ti chlapi odešli, ale on pořád nepsal.

Když už jsem se rozhodla že to vzdám a zvedla se z postele, cinklo mi upozornění.

Hopsal

Jsem rád že píšeš, přemýšlel jsem nad naším posledním setkáním a pan Stark má pravdu, jsem jenom blbec. Nemění to ale fakt že tě tu rád uvidím a přivítám tvou pomoc.

Moje čarodějko

V tu chvíli jsem samou radostí seskočila z postele. Mobil jsem si dala do kapsy od pleteného svetru, nazula si kozačky a hned jak jsem popadla všechny tašky, rozeběhla jsem se k mému autu. Nejdřív ale k výtahu samozřejmě....

Pokračování příště ✨ děkuju za přečtení

Why Always MeKde žijí příběhy. Začni objevovat