Why Always Me

To zvládneš

,, co tím myslíš?" Zamračil se nechápavě
,, Jdeme vyzkoušet ten nový vynález" pousmála jsem se a přisunula mu vozík
,, Tak nasedat" dodala jsem a zavrčela jako motorka
,, Že tebe ten humor nepřejde" usmál se a nějakým stylem se dostal na vozík.
Já ho roztlačila a jela s nim do tělocvičny.

,, Nevím jestli máš tak těžké svaly a nebo jsi jenom tlustý"  řekla jsem asi na půli cesty. Byla jsem udýchaná a splavená.
,, Hele, přestaň nebo se zvednu a nákopu ti zadek" odpověděl a začal se znovu smát.

Mezi mnou a Rhodym je velké přátelství. Jako malá jsem měla jen jeho, Happyho a později i Nat.
Rhody mě prakticky naučil většinu co vím. Hlavně po stránce zbraní a armády. Taky mě jako malou brával do letadel a tak jsem byla ve vzduchu už jako malá.
Zničilo by mě kdyby tu už nebyl.

Když jsem ho dostala do tělocvičny, bylo tam připravené zábradlí, u kterého se bude zkoušet chůze.
Podala jsem Rhodymu ty divné robotické podpěry a čekala jsem si je navleče.
Pak už jsem je jen zapla a pomohla mu se postavit. Nahoru to šlo lehce. Dokonce i ohýbání v kloubech to usnadnilo. Horší už bylo spojit všechny činnosti v jedno. Chodit, ohýbat kolena a hýbat kyčlemi.

,, Tak jo, soustřeď se Rhody. To zvládneš" povzbuzovala jsem a přidržovala ho, aby nespadl a něco se nezhoršilo.
Zkoušeli jsme to asi dvě hodiny. Po takové době se Rhody odhodlal
,, Zkusím to sám" prohlásil a kývl na mě, aby mě uklidnil.
Já ho poslechla a o kousek ustoupila.
Chvíli stál na jednom místě a pak udělal jeden krok. Trochu se zakymácel, ale pak zase našel rovnováhu.
Druhý krok byl o dost lepší. Z takových malých krůčku pak prošel polovinu tělocvičny.
Měla jsem u něj obří radost.
A doufala jsem že na tom táta bude stejně......

Pokračování příště ✨ děkuju za přečtení 🤍

Mám rozepsaný nový příběh na Lokiho, Thora a Asgard🤍✨ můžete se kouknout 🤍🤍