Nebude to tak lehký

1.1K 52 0
                                    

,, já říkal že se uvidíme" řekl a otočil se na mě
,, Jsme ve stejný třídě pitomče, bohužel je to stoprocentní" odpověděla jsme, zvedla oči v sloup a otevřela si sešit, protože začala hodina

,, Hej Katie" drknul do mě Ned
,, Jo?"
,, Dáš nám tvoje číslo?" Zeptal se a podíval se na Petera
,, Jo, počkejte" řekla jsme a usmála se, vyhrhla jsem kousek papíru a napsala své číslo.
,, Na, opište si ho" řekla jsme a papírek podala Nedovi.
,, Slečno Maximová, asi máte zkušenosti s touto látkou když nedáváte pozor" řekla učitelka a celá třída se na mě otočila
,, No já..."
,, Tak nám to pojďte vysvětlit" přerušila mě a natáhla ruku s fixou. Já se zvedla a šla k tabuli. Učitelka se posadila a já spustila. Všechno jsem ji odvyprávěla a dopisovala během toho na tabuli. Vždycky když jsem se na učitelku jenom koutkem oka podívala, byla v údivu
,, Dobře, to stačí, po hodině tu zůstaň" řekla a zase mě poslala na místo
* Asi jsem to podělala* pomyslela jsem si a zase se ponořila do čtení zápisků.

Začalo zvonit a já ve třídě zůstala jak mi řekla.
,, Co jste potřebovala?"
,, Budu upřímná Kathrine, za leta co tu učím, se mi nastalo že by prvák uměl danou látku lépe než učitel, a to tu bylo plno chytrých dětí" řekla a pousmála se
,, Děkuju, víte můj otec byl na tohle dobrý, zdědila jsme to" odpověděla jsem a usmála se
,, Tak jo, můžete jít" řekla a já odešla.

,, Co ti chtěla?" Zeptal se Peter který čekal kousek od dveří
,, Nic podstatného"
,, Hele jestli máš kvůli nám problém, je mi líto" řekl a podíval se na mě
,, Nemám, nemusíš se bát" odpověděla jsme s úsměvem a pousmála se
,, Nechceš s náma zase na oběd?" Vyhrkl nervózně
,, Jo, ráda".

Když už jsem se znova dostala domů, hned jsem běžela do pokoje. Proklouzla jsem a myslím že si mě nevšimli. Odhodila jsem tašku, posadila se na postel a vzala si kytaru. Hraju na ni od první třídy. Táta obětoval dost peněz do kroužku, a ne zbytečně. Začala jsem hrát protože mě to uklidňuje a vím že mám mít trénink.
,, Katie?" Zaklepal někdo na dveře
,, Pojď na ten trénink!" Křičela Wanda, jí sem po hlase poznala
,, Jo, jen se převléknu a jdu!" Odpověděla jsme a kytaru musela zase odložit......

Pokračování příště ✨ děkuju za přečtení

Why Always MeKde žijí příběhy. Začni objevovat