Why Always Me

část 40

Pohotově jsem se zvedla a rozhlédla kolem. Na zemi se válel muž v černém s vlasy na ramenou.
,, Co tu děláš!?" Vykřikla jsem a doběhla k němu. On zvedl hlavu ze sněhu a nebylo poznat jestli je rudý zimou nebo vztekem.
,, Komu tykáš ty midgárďanko!" Zavrčel vztekle a zvedl se ze sněhu.
,, A na koho křičíš ty blbče?!" Odvětila jsem naštvaně a hrst sněhu na něj hodila
,, Tak hele! Já jsem bůh!" Pokračoval a chtěl mě chytit. Já se ale vzepřela a oba nás znovu zabořila do sněhu.
Je to jen pitomec a ne nějaký bůh. Když jsem na něm ležela, začal mi být povědomí. Ze začátku mi to přišlo jako blbost, ale pak mě to trklo.
,, Nejsi náhodou Loki?" Zamračila jsem se a podívala se mu do očí.
,, Ano jsem" řekl otráveně a pokusil se zvednou. Oba jsme si ale uvědomili že dokud se po sobě válíme jako dvě paka tak to asi nepůjde.

Konečně jsme se sesbírali ze země a docela dlouho jsme na sebe civěli.
,, Já jsem Katherine Stark " řekla jsem po chvíli a podala mu ruku. Loki si mě změřil pohledem a mé ruky se pro jistotu ani nedotkl.
,, Myslíš jako Tony Stark?"
,, Jo, to je můj otec" odpověděla jsem a ruku uklidila do kapsy.
Nechtěl tu být stejně jako já a jsem si sto procentně jistá že je to práce Strange.
,, Co tu vlastně děláš?"
,, To bych taky rád věděl. Sem na Midgar jsme se s Thorem vydali jen kvůli Ódinovi který si někam zmizel. Pak se pode mnou objevil portál a vyhodil mě tady" zabručel a podíval se na mě se stejnou otázkou.
,, Já jsem tu asi za trest. Musím vymyslet způsob jak se dostat zpátky" odpověděla jsem a v rukou si na chvíli blafla oheň.
,, Co to má být?" Udivil se Loki a pozoroval zelený plamen v mých dlaních.
,, Magie. Myslela jsem že ji jako bůh znáš" nebyl z mojí arogantní odpovědi moc nadšený, ale něco ho napadlo.
,, A co třeba použít tu tvou magii na portál, abys nás dostala zpátky." Řekl jako kdyby přišel na něco co dávno nevím.
,, Vážně Sherlocku?" Otočila jsem oči v sloup a dlouze se nadechla.
,, Kdybych věděla jak to udělat tak už tu asi nejsem. Já to ale nevím takže asi umrzneme" dodala jsem už dost naštvaně.
To ho ale nerozhodilo. Postavil se za mě a chytil mě za ruce.
,, Soustřeď se na jedno místo, musíš si v hlavě představit co chceš a přenést to do reality" zašeptal mi do ucha já ho poslechla.
Myslela jsem na budovu ve které teď bydlím, na místnost kam se chci dostat.
Netrvalo dlouho a před námi byl zelený portál....

Pokračování příště ✨ děkuju za přečtení

To je chaosu 💀