Dark Wolf

90.Díl - Mocná zbraň...

Přečíst poznámku na konci, prosím <3

„Annabell! Prosím, prober se!“ slyšela jsem nějaký hlas.

„Jestli se probudíš a potom mě zabiješ, tak je to pro tvé dobro!“ Následně jsem na svých tvářích cítila bolest. Prudce jsem otevřela oči a zachytila Derekovu ruku, která se znovu blížila k mému obličeji.

„Chvála bohu, jsi vzhůru.“ Podepřel mě pod zády a já se posadila.

„Co se stalo?“ zeptala jsem se. Cítila jsem se strašně omámená.

„Stalo se to hodně rychle. Prováděla si kouzlo a najednou si odpadla, co se stalo?“ Zmateně se na mě podíval, ale já neznala odpověď. Má hlava byla těžká a nejraději bych si lehla a spala, až do konce života. Podívala jsem se okolo sebe a viděla, že už je noc.

„Jak dlouho jsem byla mimo?“                                                                                                           

„Celý den. Slyšel jsem, že se bojuje. Nevím, jaké jsou ztráty, ale bojím se.“  Omotal okolo mě paže a objal mě. Nemůžu dovolit, aby někdo zemřel. A nenávidím se za to, že jsem tu celý den proležela, když všichni, na kterých mi záleží riskují své životy pro ostatní.

„Musím to udělat znovu!“ Promluvila jsem po chvíli.

„Cože? Zbláznila ses? Vždyť tě to zabije!“ Zvýšil na mě hlas.

„Je mi to jedno. Zemřu tady nebo na bitevním poli, to už je jedno. A teď mi pomoz se dostat do mé původní polohy.“

Sice nerad, ale musel poslechnout můj rozkaz. Opět jsem se ocitala na kolenou. Teď si musím svou mysl udržet čistou a myslet, jen na to kouzlo.

„Dereku, když se mi něco stane, tak vezmi Igneuse a řekni mu, aby se proměnil. Zachraň ostatní a za mnou se neohlížej! Rozumíš?!“

„Ale-“

„Tak rozumíš?!“ zakřičela jsem, až to s ním trhlo. Rychle zakýval hlavou na souhlas a já viděla, jak mu po tvářích těčou slzy.

„Mám vás všechny ráda!“ Zašeptala jsem, ale určitě mě slyšel.

„Teď odstup!“ Přikázala jsem a on udělal několik kroků vzad. Postavil se vedle Igneuse, který nás celou dobu pozoroval.

Zhluboka jsem se nadechla a následně vydechla.

Stabitis vos inimicis nostris occidere. Ego ad te, vocabant. Ascende…

Objevil se okolo mě ohnivý kruh a já se zase cítila zvláštně. Připadala jsem si jako bych měla oznovu omdlít. Ne, musím to vydržet!

Stabitis vos inimicis nostris occidere. Ego ad te, vocabant. Ascende…

Promluvila jsem nahlas. Oheň byl silnější a ornamenty vyryté v kmenu začali zářit. Cítím se slabá, nejsem si jistá, jestli to vydržím. Cítím, že mé oči se změnili na rudou barvu a vidím jako vlk. Teče mi krav z nosu, očí i uší, ale nesmím to vzdát! Nesmím!

Stabitis vos inimicis nostris occidere. Ego ad te, vocabant. Ascende…

Zakřičela jsem na celé kolo, tak že mě museli slyšet až v zámku. Sledovala jsem strom, jak se jeho kmen dělí na dva. Oheň pořád plál a myslím, že byl silnější než předtím. Kmen se uplně rozeřel a oheň přestal plát. Viděla jsem v kmenu meč, který byl na první pohled obyčejný, ale jeho čepel hořela. V tu chvíli se ze země vynořil obrovský plamen, který vyšel vysoko do nebe. Vytvořil obraz draka, který museli vidět úplně všichni. Vykřikla jsem bolestí a svalila se na záda. Mé tetování mě neskutečně bolelo a já myslela, že si ji raději ukousnu. Drak pořád byl na obloze a nevypadal, že jen tak zmizí.

„Annabell!“ Přiběhl ke mně Derek a já se pomalu zvedala ze země. Vzal mou pravou ruku do té své a utrhl si kus své košile. Rychle mi utřel krev, aby se mohl podívat na tetování. Když se z jeho obličeje vytratila všechna barva, věděla jsem, že je zle.

„Annabell. Ještě jednou použiješ oheň a tvé tetování se spojí!“ zašeptal. Znělo to jako by se bál, že ho někdo uslyší.  Podívala jsem se taky a měl pravdu. Zbýval jen malý kousek, který by byl snadno přehlédnutelný.

Ještě něco mi říkal, ale mou pozornost upoutal meč, který byl v kmenu stromu. Vymanila jsem se z Derekova sevření a šla k němu. Jeho rukojeť vypadala jako zkroucený drak, ale hlavu měl vlka. Natáhla jsem ruku a chtěla ho vzít, když mi v tom Derek zabránil.

„Nesahej na to.“

„Musím. Co když je to jediná možnost, jak vyhrát válku?“ Jen si poraženě povzdychnul a pustil mě. Uchopila jsem meč do ruky a najednou se to stalo.  V hlavě se mi promítlo všechno, co mám s tím mečem udělat. Je to zbraň, která válku hned skončí.  

Udělala jsem pár krkoků zpátky, ale nespadla jsem. Byla jsem v pořádku a jako by mi ten meč dodal trochu síly. Podívala jsem se na Dereka, který byl pořád bledý.

„Tvé oči jsou pořád rudé.“ Řekl z ničeho nic. To je divné. Teď vidím jako normální člověk, tak proč jsou pořád rudé? Snažila jsem se je vrátit do normální podoby.

„Už je to dobré?“

„Ne, pořád jsou rudé.“ Řekl a odtrhl si další kus košile. Podal mi ho a já si začala otírat tvář. Když jsem si byla jistá, že větší část krve, už byla pryč, tak jsem láku prostě zahodila. Otočila jsem se na Igneuse, abychom mohli jet k zámku.

„Co budeme-“ Nedokončil Derek a já se na něj otočila. Jeho oči byli najednou celé černé a tělo bělejší než sníh okolo.  Jeho tělo padlo na kolena a následně spadl celý. Zatajila jsem dech, když jsem si za nim všimla několik postav v tmavých pláštích.

„Tebe zrovna hledáme.“ Zasmál se ten, co v ruce držel Derekovo srdce. Bylo mi zle. Mohla bych je hned teď zabít, což hned udělám. Vím, že nemůžu používat oheň, protože bych hned padla ďáblovi do rukou.

Vlčí rychlostí, i když mi to dalo hodně zabrat, jsem se dostala k ním a jednoho po druhém zabila. Zůstal poslední. Ten, který držel Derekovo srdce.

„Prosím, ne…“ Prosil, ale nebylo mu to k ničemu. Svou ruku jsem ponořila hluboko do jeho hrudníku a hledala jeho srdce. Už jsem se lekla, že žádné nemá, ale nakonec jsem mu ho vytrhla z hrudi. Zvláštní vypadala přesně jako lidské, ale tohle lidé určitě nebyli. Srdce jsem zahodila daleko do lesa a cítila strašný vztek, který se spojil se smutkem. Klekla jsem si před Derekovo tělo, které jsem otočila, abych mu viděla do tváře. 

Po tváři se mi spustili slzy, které jsem nedokázala zastavit. Objala jsem jeho bezvládné tělo a začala z plných plic křičet. 

Ahojte, tak tady vám posílám další. Zítra nebudu mít čas, protože mám narozeniny :) Takže jak počítám, tak už jen asi dva díly do konce. :'( No jo nedá se nic dělat, DW mi bude chybět.

Ale jak jsem se znovu rozhodla, tak příběh Změna k horšímu! budu zatím posílat na blog a na wattpad dám nový příběh, který jsem měla v plánu zveřejnit :) Jmenuje se SAVE HIM! Snad si ho někdo přečte, budu se ho snažit přidat zítra, jestli to stihnu :) Jestli ne, tak v pondělí :)

Tak se mějte hezky. A Dereka máte na obrázku <3

*Anne*