Dark Wolf

33.Díl - Je to pravda...

Teď přijde to hlavní. Deník s rokem a měsícem narození Harryho. Teď se dozvím, jestli je to pravda nebo ne.

1.Únor 1994

Je to tady. Dnes se narodil následník trůnu Darku. Já jsem momentálně v Paříži a se svou sestrou a rodinou jsem přerušila všechny kontakty. Teď nastala má šance, abych získala to, co je moje. Christopherova syna. Snažila jsem se mít vlastní děti, ale zjistila jsem, že je mít nemůžu. Nasedla jsem do nejbližšího letadla letěla do Anglie. Bylo mi divné, že se princ nenarodil v Campbellu, ale v nějakém městě Holmes Chapel. Divné. Ale nechci to řešit. Určitě porod proběhl doma, takže musím se tam nějak tajně dostat. Snad mě nechytí....

2.Únor 1994

Dostala jsem se do Holmes Chapel a nikdo o mě neví. Pronajala jsem si dům hned vedle domu, kde je malý princ. Jeho jméno už vím. Harry Edward Styles. Pořád sleduji, jak se kdo v domě pohybuje. Dnes má přijet Christopherova rodina, takže princ bude v noci sám v pokoji, tak to bude má šance....

3.Únor 1994

Povedlo se! Princ je můj. Je nádherný. Má zelené oči po otci. Je tak krásný a celý můj. Stihla jsem z Holmes Chapel i odejet i s princem. Teď sedíme v letadle a letíme do Kanady. Vychovám ho jako svého syna. Protože mám na to právo. Nemohla jsem mít jeho otce budu mít aspoň jeho syna. Jméno mu nechám, aby věděl že je to příjmení jeho otce. Nikdy v životě mu to neřeknu. On je pouze můj a to tak navždy zůstane. Jestli se to někdy dozví, tak ho budu muset někde schovat do té doby než to pochopí. Nikdy se ho nevzdám. Klidně se budu každý měsíc stěhovat na jiné místo. Peněz mám víc než dost, takže si budeme žít v luxusu. Teď mi začíná nový život...

Při poslední větě mi deník vypadal z ruk. Zakryla jsem si pusu dlaní, abych nevykřikla. To je šílené, proč ho unesla od jeho pravých rodičů? To je naprosto nenormální. Tohle se Harry musí dozvědět, ale jak mu to mám říct? Ne, zatím mu to neřeknu, využiji toho, abych Harrymu pomohla. Harry chce opravit dům, ale nemá na to prostředky. Jeho matka je má, takže opraví dům i kdyby nechtěla. To zní jako dobrý plán.

Najednou jsem slyšela hlasy a auto. Že už by byli zpátky? 

"Počkej, vezmu si jen kabelku," poznala jsem hlas Harryho matky. 

Nemůžu jí tak říkat. Slyšela jsem její kroky. Šla po schodech přímo k tomuhle pokoji. Jelikož jsou dveře vykopnuty, tak sem určitě půjde. Musím rychle zmizet. Okno! Rychle jsem ho otevřela. Naštěstí naproti byl strom aspoň si nic nezlomím.  Podívala jsem se z okna a pod ním byla rýna, na kterou jsem se postavila. Už jsem ji cítila blízko, tak jsem skočila a chytila se větve. Rychle jsem se na ní vyhoupla a schovala se za kmen. Pozorovala jsem Megan, která si prohlížela dveře. Sakra nechala jsem na zemi ten deník. V duchu jsem se plácla do čela, ale její výraz byl k nezaplacení. Zděsila se a schovala ho. Zabouchla skříň a začala se tahat za vlasy. Musí vědět, že to někdo zjistil. Najednou mi pod nohami praskla větev. Jelikož jsem měla pořád zářivé oči, všimla si mě. Celá zbledla a já rychle slezla ze stromu. Měla za domem les, do kterého jsem hned utekla. Srdce mi bilo jako o závod, když jsem poznala cestu k našemu domu. 

Ještě víc jsem přidala na rychlosti a za pár minut se ocitla před naším domem. Hlasitě jsem si oddychla a šla do domu. V obýváku byla Allison a Alex. 

"Ahoj," pozdravila jsem ji.

"Ahoj, Bell někdo na tebe čeká v pokoji."

"A kdo?"

"Harry," odpověděla a já hlasitě polkla.

Takže se Annabell uklidni! Musíš dělat jako by nic.

Poděkovala jsem ji a šla nahoru do pokoje. Vešla jsem tam a Harry seděl na posteli.

"Ahoj," pozdravil mě s úsměvem.

"Ahoj,  jak si se měl?" přišla jsem k němu a on se postavil.

"Dobře. Kde si byla? Myslel jsem, že půjdeš na táborák, ale ty si tam nebyla."

"Já vím. Víš... pohádala jsem se s mámou a tak jsem to musela jít vyběhat."

"V tomhle oblečení?"

"Ano, protože jsem chtěla jít na táborák, ale pohádaly jsme se," usmála jsem se a prosila boha, aby mi věřil. Jelikož se usmál, tak jsem usoudila, že mi věří. Podívala jsem se do jeho očí a silně ho objala. Byl zmatený, ale potom mě objal taky. Bylo mi ho líto. Nemá ani ponětí o tom, co se stalo a já mu to teď neřeknu.

"Děje se něco?" zeptal se mě a hladil po zádech.

"Ne, jen si mi chyběl," odtáhla jsem se on něj.

Usmál se a vzal mi tváře do dlaní. Podíval se do mých očí a políbil mě. Vždy když mě políbí cítím, jak mi motýlci létají v břiše. Ruku jsem mu dala kolem krku a přitáhla si ho blíž. Ztrácela jsem se v jeho polibcích, když někdo zaklepal na dveře. Harry se odtáhl a já nesouhlasně zakňučela.

"Ano?" zakřičela jsem a osoba za dveřmi vešla.

"Ahoj, tak jdeme?" Byl to Scott, ale určitě nemluvil na mě. 

"Kam jdete?" zmateně jsem se podívala.

"Do baru," odpověděl Harry.

"A proč?"

"Nebuď tak zvědavá." Scott mě vzal okolo ramen a dal mi pusu na temeno hlavy. 

"Tak jdeme," řekl Harrymu a vyšel ze dveří. 

Harry mi dal rychlou pusu a opustil pokoj. Za chvíli jsem slyšela prásknutí dveří a vzpamatovala se. Sakra! Scott bude chtít o Harrym zjistit informace, sakra! Seběhla jsem se schodů a šla za Allison.

"Allison, proč chtěl jít Scott jít s Harrym ven?"

"Protože tu byl celý den se mnou a Claudii, tak potřeboval jít do mužské společnosti."

"Aha a kde je táta?"

"Letěl do Anglie, za týden se vrátí," usmála se a já si šla sednout vedle ní.

"A máma jela s ním?"

"Ano, ale letěla později," odpověděla mi a já souhlasně kývla.

Konečně jsem si mohla Alexe pochovat. Byl strašně roztomilý. Takových dětí chci nejmíň pět. Když jsem ho měla v náručí usnul. Allison ho vzala a zanesla do postýlky. Nechala u něj chůvičku a přišla za mnou. Pořád jsem měla divný pocit z toho, že šel Harry se Scottem pryč. V nejhorším případě přijede domů jeden z nich opilý. 

Allison se vrátila a začaly jsme si povídat. Skočila jsem do kuchyně pro sušenky, brambůrky a nějaké pití. 

Povídaly jsem si asi dvě hodiny, když se otevřeli vchodové dveře. Čekala jsem až oba dojdou do obýváku. Čekala jsem, že přijde jeden z nich opilý, ale oni přišli oba opilý. No skvěle! Tohle bude dlouhá noc.

Takže comment a Vote, aby mohl být další díl :)