Dark Wolf

60.Díl - Nové zprávy...

„Kámo? Jsi v pohodě?“ praštil do Harryho Niall. Harry se vzpamatoval a pořád pozoroval dívku, která měla bílé vlasy.  Nečekal ani minutu a rozešel se za ní.

Prodíral se davem studentů, kteří zrovna procházeli chodbou do svých tříd. Pořád měl její bílé vlasy na očích. Konečně se k ní dostal. Annabell stála u skříněk a zrovna jí otevřela. Povzdychla si a vzala si učebnici biologie. Slyšela zvonek, tak zabouchla dveře od skříňky a chystala se odejít. Chodba už byla prázdná, ale Harry stál pořád za ní. Annabell věděla, že stojí za ní. Otočila se a spatřila ho v celé jeho kráse.

„Bell…“ zašeptal a vtáhl ho do svého pevného náručí. Annabell zůstala zmateně stát, co se to děje. Harry byl rád, že ji drží opět u sebe. 

„Tak moc jsem se o tebe bál, kde si proboha byla?“

Annabell přesunula své ruce na jeho hruď, do které silně zatlačila, aby ho odstrčila. Povedl se jí to s použitím větší síly. Podívala se do jeho očí, které byly plné viny.

„Bell…“ Natáhl k ní ruku a udělal krok dopředu. Ona udělala krok dozadu, aby zvětšila prostor mezi nimi.

„Dovolíš, chtěla bych jít do třídy. Už jsem toho dost zameškala.“ Řekla vyrovnaně.  Její postoj říkal ne, ale její srdce se na něj chtělo vrhnout a nikdy ho nepustit.  Nečekala na jeho odpověď. Prostě ho obešla. Cítila na své paži stisk a následné přitlačení na jeho tělo. Krásně voněl. Milovala tuhle vůni. Jeho vůni, ale musela se ovládat.

„Neodejdeš do té doby, dokud mi neřekneš, kde jsi byla ten skurvenej měsíc!“ řekl jí se zatnutými zuby.

Annabell se hrdelně zasmála.

„Já se ti nemusím zpovídat!“ řekla se smíchem.

„Oh vážně! Já jsem korunní princ rodu Darku, takže by si mě měla poslouchat.“

„Páni. Stalo se z tebe namyšlené princátko! A kde máš svou přítelkyni? Diana se jmenuje, ne?“ zasmála se. Harryho stisk na jejím těle ještě zesílil. Věděla, že trefila fo černého.  

„Kde jsi sakra byla!“ Mluvil pomalu, ale ještě víc naštvaným hlasem.

„To tě nemusí zajímat!“

„Ale zajímá!“ zařval, až s Annabell trhlo. Chtěla něco namítnout, když v tom se za ní ozval dívčí hlas. Diana.

„Harry!“ řekla naštvaně a šla k němu. Annabell od něj odstoupila a sledovala, jak k němu Diana přišla a hrubě ho políbila.

„Ah, Bell. Už jsi zpět. To je skvělé!“ Byla jasně poznat v jejím hlase ironie.  Annabell k ní udělala krok.

„Pro tebe jsem vždy, jen Annabell! Rozumíš?“

Mluvila pomalu, aby dala větší důraz na svá slova. Znovu od ní odstoupila a usmála se.

„Jinak by se ti mohlo něco stát!“

Řekla a ukázala na ní své vystrčené drápy.

„Annabell!“ napomenul ji Harry.

„Ano?“ zeptala se s nezájmem.

„Můj otec bude chtít vysvětlení!“

Pouze pokrčila rameny a vydala se do své třídy. Zaklepala na dveře a vešla dovnitř.

„Omlouvám se, jdu pozdě.“ Usmála se na učitele Tommlinsona.

Už dávno ví, že není takový jaký se tváří. Jeho aura je modrá. A jeho falešný knír musí poznat snad každý. To on prozradil Darkum, kde Harry je.  Je jen o pár let starší než Harry. Annabell pochybuje, že je to pravý učitel. Ale když si chce hrát, tak si budeme hrát. Patří do královské armády. Podle něj mu přijde velmi nezodpovědné někam na měsíc zmizet a nikomu nic neříct.