Dark Wolf

26.Díl - Porod...

Díval se na Allison, která stála u krbu a vypadala, že chce utéct. Teď to bude zajímavé.

"Allison," řekl a udělal krok k ní, ale ona udělala krok zpět. Ale ještě předtím k němu přišel táta a dal mu taky pohlavek.

"Nebudeš bít svou sestru." zasmála jsem se a Harry taky.

"Allison, nech mě to vysvětlit."

"Ne! Už nikdy tě nechci vidět. Lhal jsi mi a lžeš mi pořád, takhle to už nejde," rozbrečela se.

"Lhal, ale chtěl jsem tě chránit."

"Chránit? Chránit? Tím, že mě podvádíš?" zakřičela na něj.

"Cože? Já tě nepodvádím!"

"Jasně a proč si pořád přes noc pryč? A hlavně teď." ukázala na své břicho.

"Řekni jí to!" ozvala se máma. Co ji má říct?

"Allison. Každou noc jsem byl pryč, protože jsme dostali zprávu, že je ve Washingtonu!"

Kdo je ve Washingtonu? O čem zase nevím? Zbystřila jsem, abych věděla, o co jde.

"Co? Vy jste toho nenechali? Vždyť je to už devatenáct let? Jak můžete vědět, jak vypadá? Jestli není mrtvý?"

"Mrtvý není a portrét budeme taky znát, ale mágové se ještě s duchy nespojili!" ozval se táta.

"Omlouvám se, že jsem ti to neřekl dřív, ale nechtěl jsem tě s tím zatěžovat." klekl si před ní. Bylo to tak romantické. Podívala jsem se na Harryho, který otočil oči v sloup. Bouchla jsem ho do ramene a on se usmál.

"Měl si mi to říct," řekla smutně.

"Já vím, omlouvám se," řekl a dal ji pusu na břicho. Bylo to tak krásné, ani jsem netušila, že můj bratr umí být tak romantický. Úplně mě dojal. Zvedl se a políbil ji. Oba se usmáli a sedli si společně na gauč.

"No, nejsi sladký," pošťuchovala jsem ho.

"Annabell? Sklapni!" řekl a Harry se začal smát. Podívala jsem se na něj vražedným pohledem.

"Clapče, ty budeš s Annabell chudák," řekl Scott Harrymu.

"Jediný chudák je tu Allison a to proto, že s tebou žije!"

"Já ti jednu..."

"Můžete se chovat jako normální děti!" zakřičela máma.

"Harry jakou máš barvu, když se proměníš?" Všichni se na něj podívali.

Co mi uniká? Zaslechla jsem, jak se všem zrychlil tlukot srdce. Co se děje?

"Šedou," skočila jsem mu do řeči.

Zmateně se na mě podíval a já ho vzala za ruku. Budu mu to muset vysvětlit.

"Tak Harry, jsi ve čtvrtém ročníku?" zeptala se máma.

"Ano paní," řekl.

"Och prosím, říkej mi Claudie," usmála se na něj a on souhlasně kývl.

Harry je ve čtvrtém ročníku? Ale je o rok starší. Budu muset zjistit, proč šel o rok později. Propadnout nemohl, protože se mi zdá chytrý. A viděla jsem jeho písemnou práci z historie. Měl plný počet bodů, ale ihned test schoval, aby to nikdo neviděl. Vsadím se, že nikdo neví, jak je chytrý. Během toho přemýšlení se Harry, Scott a můj táta pustili do konverzace. Konverzace o autech a mužských věcech, o kterých jsem neměla ani ponětí. Potom se všichni tři zvedli a odešli do garáže. Doufám, že mu nic neprovedou.