37.Díl - Je tady...

8.9K 495 6
                                    

ANNABELL

Už všichni sedíme v sále a čekáme, až divadlo začne. Harry mě držel za ruku a pořád mi do ucha šeptal, jak ho to strašně nebaví. Asi po půl hodině jsem ho přestala napomínat a jen nad ním kroutila očima. Divadlo mělo začít za pět minut, když přišli před nás ještě nějací lidé. Postarší muž, žena a barbie a nějaký kluk, který mi byl povědomý. Netvářil se zrovna vesele. Spíše plánoval taktiku útěku.  Harry se vedle mě  začal potichu smát, protože jsi jich určitě všiml. Naklonil se dopředu a poklepal tomu klukovi na rameno. Ten na něj otočil svůj pohled a usmál se.

"Horane. Tak tebe bych tu nečekal." 

Takže Niall.

"Buď ticho Stylesi. Tebe bych tu taky nečekal."

"Nejsem tu dobrovolně," zašeptal Harry, ale já to slyšela. 

Stoupla jsem mu na nohu a on bolestně zakňučel. Teď si nás všimla i barbie a hodila po mně nenávistný pohled a já se musela zasmát. Otočila se zpátky a vypadala naštvaně.

"Hele, já si to s tebou klidně vyměním." 

Usmál se na mě Niall a mrkl. Stydlivě jsem se usmála a jsem si jistá, že i zčervenala. 

"Hoď zpátečku, ta je moje!" Řekl hnusně Harry.

"Takže spolu chodíte?" 

Vlastně to po pravdě ani nevím, jestli ano, takže nevím, jak na to Harry zareaguje.

"Jo, takže se o to ani nesnaž." Odpověděl za mně Harry. Uvnitř jsem se roztékala, jako nanuk v létě. 

Niall a Harry se začali bavit o dnešním hokejové zápase. Za pár minut se celý sál se ponořil do tmy.

"No do hajzlu!" řekl Harry nahlas a celý sál se začal smát. 

Já i Harryho matka jsme ho praštili do ramen, ale já se smála taky. Chytil moji ruku a políbil ji. Já se k němu naklonila a dala mu pusu na tvář. Usmál se a jeho ďolíčky byli hluboké.

"Za co jsem si ji zaslužil?" pošeptal mi ve chvíli, kdy se roztáhla opona. 

"Nelíbilo se ti to? Fajn, tak už  žádnou nedostaneš." 

Otočila jsem hlavu na bok a dělala jsem, že jsem naštvaná. Jsem ráda, že v divadle byla tma, protože jsem měla na tváři ten stupidní úsměv.

"Ne, ne, ne." Kňučel blízko mého ucha. 

"Pššt. Sleduj divadlo," napomenula jsem ho.

"Budu, když mi dáš pusu."

Radši jsem se nahnula a dala mu letmý polibek na tvář. Nebudu tu celou dobu poslouchat jeho kňučení.

"No proto!" ozval se a stiskl mi ruku. 

Ignorovala jsem ho a sledovala děj, který začínal slibně. Divadelní hra se jmenovala Sugar. Pohodlněji jsem se usadila a dívala se na děj.

***

Divadlo se mi strašně líbilo. Některé scény byli opravdu vtipné a celkově to bylo zajímavé. Ale nejvíc mě rozesmál Harry. Asi po půl hodině přestal nadávat, jak je to příšerné, což mi bylo hrozně divné. Jakmile jsem se na něj otočila začala jsem se smát. Byl posunutý níž na sedadle a hlavu zakloněnou dozadu. Oči zavřené a rty mírně pootevřené. Usnul. Nevzbudilo ho ani hlasitý smích a ani potlesk. Naklonila jsem se se smíchem k němu.

"Harry?" pošeptala jsem mu do ucha, ale nic.

"Harry? Vstávej!" 

"Grrr... ještě je brzo, pojďme ještě spát," zamumlal a tím mě ještě víc rozesmál. 

"Harry, jsme v divadle! Takže vstávej nebo chceš spát tady, místo toho, aby si spal se mnou v posteli?" pošeptala jsem mu a on otevřel prudce oči. 

Zvedl hlavu a v sále se rozsvítili světla. Lidi se zvedali z míst a odcházeli. Já se pořád s úsměvem na rtech postavila a čekala, až se Harry zvedne. Udělal to a trochu se protáhl. Šla jsem uličkou rovnou k východu, kde mě Harry chytil za ruku. Pořád měl úzké oči ze spánku a celý byl takový omámený. Takže byl rád, když jsme nasedli do auta a jeli domů. Cestou se Megan a Franklin bavili o hře. S Harrym jsme seděli vzadu a on si sedl ke mně. Vzala jsem ho za ruce a položila si je do klína. On opřel hlavu o mé rameno a znovu usnul. Tedy jen předstíral, že spí. Myslím si, že je to tím, aby se ho nemuseli ptát jak se mu divadlo líbilo. 

"Jak se vám líbilo divadlo?" zeptal se Franklin, který řídil. Harry se jen nepříjemně zavrtěl a neodpovídal.

"Bylo to zajímavé a vtipné. Myslím, že herci odvedli skvělou práci." Usmála jsem se.

"A co na to Harry. Musí být dnes unavený, když tak rychle usnul. Pamatuji si, když byl teanager, tak spal pořád. Bylo prakticky nemožné ho dostat z postele před třetí hodinou odpoledne. Člověk by řekl, že musel jít spát hodně pozdě, ale právě naopak." Zasmála se Megan a já se přidala. 

Podívala jsem se na  Harryho, kterému na rtech pohrával malý úsměv. 

Zbytek cesty proběhl v tichosti. Auto zastavilo před domem a já Harryho "probudila". Vystoupili jsme z auta a Franklin jel auto zaparkovat.

"Moc vám děkuji za hezký večer. Ráda jsem tě poznala Annabell. A jsem ráda, že sis našel přítelkyni," řekla nám. 

"A jdeš domů?" zeptala se ho a já se na něj podívala.

"Ne, jdu zpátky do sídla. Ahoj," řekl a odešel. 

"Ach, budeš to s ním mít těžké." Zasmála se a já s ní. 

Poděkovala jsem ji a rozloučila se s ní. Harry mě čekal před domem a já otevřela dveře. Jakmile jsem zavřela dveře, tak se na mě Harry otočil.

"Už nikdy nechci tenhle oblek vidět," řekl a povolil si kravatu. Zasmála jsem se a sundala si kabát, který jsem si přehodila přes ruku. Šla po schodech nahoru a Harry za mnou. Vešla jsem do svého pokoje a zula si boty, ve kterých mi odumírali nohy. Harry zavřel dveře od pokoje a přišel ke mně zezadu. Ruce položil na mé boky a palcem vytvářel kolečka.

"Ale tyhle šaty se mi líbí. Hlavně proto, že musíš jít naostro." Pošeptal mi do ucha svým chraplavým hlasem. 

"Já-á," nedokázala jsem zformulovat větu.

"Všiml jsem si, že nemáš ani spodní prádlo." Dal mi lehký polibek na krk.

"Bylo by vidět." 

Konečně jsem mu odpověděla a on mě znovu políbil na krk. Odtáhl se ode mě a sedl si na postel. Mé tváře byli určitě rudější než hasičské auto. Přišla jsem ke skříni a vzala si spodní prádlo, šortky a volné tričko.

"Jdu do sprchy," řekla jsem mu a zavřela se v koupelně. Pomalu jsem začala z vlasů vytahovat všechny gumičky, sponky, skřipce a ozdoby. Když jsem to měla konečně hotové, tak jsem vlezla do sprchového kouta a nechala na sebe padat horkou vodu. Umyla jsem si vlasy od všeho toho laku. 

Byla jsem hotová a vyšla ze sprchy. Osušila jsem se a oblékla nachystané oblečení. Vyšla jsem z koupelny a všimla si Harryho, jak spí na posteli jen v boxerkách. Usmála jsem se a  chtěla si jít za ním lehnout, když do pokoje vrazila Allison a vypadala rozrušeně. 

"Annabell, musíš rychle se mnou?" podívala se na Harryho a chytila mě za ruku. Táhla mě z pokoje a potom za mnou zavřela dveře. 

"Co se děje?"

"Je tady!" pořád mě táhla za sebou. Sešly jsme schody, když promluvila.

"Princezna Gemma!" řekla a my se ocitly v obýváku, kde byl Scott, máma, táta a zřejmě princezna Gemma. Naprázdno jsem polkla a připravila se na nejhorší.

Ahojte. Vím, že tahle čast je úplně o ničem, ale snad si počkáte, co se stane, když tam bude Gemma. Nezpomeňte VOTE :3 Děkuji :)

Dark WolfKde žijí příběhy. Začni objevovat