Dark Wolf

68.Díl - Můj pokoj...

Annabelliny rodiče se skvěle bavili a ona jen seděla. Pořád se jí honili hlavou různé myšlenky. Harry většinu času ztrávil tím, že ji zasněně pozoroval. Dokonce ho napadla myšlenka, jak by vypadali jejich děti.

„Mami, chci jít spát!“ pošeptala vážnějším hlasem matce do ucha.

„Proč? Je ještě brzy.“ Zasmála se její matka. Annabell poznala, že už skleničku nějakého alkoholu má v sobě.

„Není s tebou sranda.“

„Děje se něco?“ Zeptala se jich najednou královna Anne.

„Omluvte mě prosím. Jsem z cesty dost unavená a ráda bych šla už spát.“ Usmála se a královna ji úsměv opětovala.

„Chápu. Alfrede?“ zavolala králna na jednoho ze sluhů. Ihned k ní přišel a ona mu pošeptala, kam má Annabell ubytovat.  Souhlasně kývl a Annabell ještě poděkovala.

„Kde si ji nechala ubytovat?“ zeptal se Harry své matky.

„Nech se překvapit,“ poplácala ho lehce po tváři. Jen se na ní zamračil a přemýšlel, kde by mohla bydlet.

Annabell

Šla jsem s (Alfredem?) chodbami paláce do mého dočasného pokoje. Už se nesmírně těším, až si dám horkou sprchu a půjdu spát.

„Váš pokoj,“ usmál se Alfred.

„Děkuji.“ Uklonil se a vrátil se zpátky stejnou cestou, kterou jsme přišli.  Otevřela jsem dveře do nádherného, velkého zámeckého pokoje. Všechno to tady bylo nádherně sladěné, ale nejvíce se mi líbila ta obrovská manželská postel, o kterou se s nikým nebudu dělit.

Mé kufry už tu byli a já za to byla ráda, ale teď se mi to rozhodně nechce vybalovat. Jen si vezmu tričko po Scottovi a spodní prádlo. Šla jsem ke svému zavazadlu a vytáhla potřebné věci a i hygienické potřeby. Ale nastal problém. Které dveře jsou od koupelny? Nechala jsem to na svém instinktu, který mě nezklamal. Našla jsem krásnou kpelnu s mramorovou vanou a zlatými kohoutky. Zavřela jsem dveře od koupelny a šla k vaně, aby ji napustila. Pustila jsem vodu a nastavila správnou teplotu. Ještě jsem přilila levandulovou pěnu do koupele, kterou jsem si dovezla. Svlékla jsem si oblečení a stáhla vlasy do volného drdolu. Vlezla jsem do vany a konečně se uvolnila.

Tohle bude těžký boj. Jak mě můžou jen tak provdat, za Harryho? To nejde. Nejsme ve středověku, žijeme v 21.století.

Ale ty si ho chceš vzít, ty hloupá! Ozvalo se v mojí hlavě. A můj hlas měl pravdu. Vím, že spal s Dianou, ale už to bylo v době, kdy jsme už nebyli spolu.

Aghr, to je šílené. Nesmím nad tím uvažovat. Najednou jsem slyšela z pokoje nějaké zvuky, které hned přestali.

Ve vaně jsem seděla asi tak další půl hodinu. Když už voda začala být studená, vylezla jsem a zabalila se do měkké osušky. Osušila jsem se a natřela se kokosovým tělovým mlékem. Oblékla jsem si Scottovo tričko a spodní prádlo. Vyšla jsem z koupelny do pokoje, kde bylo zhasnuto. Zvláštní, nepamatuji si, že bych zhasínala. Neřešila jsem to a šla rovnou k posteli. Nebylo to zas tak těžké, protože oknem sem procházelo světlo od venkovních lamp. Nadzvedla jsem peřinu a hned po ní zalezla až po uši. Otočila jsem se na bok a zavřela oči.

„Bell?“ promluvil najednou někdo. Mým tělem trhlo a já se prudce otočila na druhou stranu. Natáhla jsem se k lampičce a zapnula ji. Když jsem se podívala zpátky, tak jsem viděla Harryho pobavený obličej.

„Co tu chceš?“ Praštila jsem ho do ramene, protože ležel na boku a hlavu měl podepřenou rukou. A byl bez trička. Obleč se. Tohle mi nedělej.

„Tohle je můj pokoj!“ Pokračovala jsem, když se na mě jen tak díval s úsměvem na rtech.

„Bell, tohle popravdě je můj pokoj.“ Zasmál se.

„Cože?“  Jen pokrčil rameny a usmál se.

„Hele, je dost pozdě. A jsem taky unavený, takže si promluvíme ráno.“ Nahnul se ke mně a dal mi pusu na tvář. Nestihla jsem nijak zareagovat a otočil se na druhý bok.

„Dobrou noc,“ slyšela jsem ho ještě říct. Ještě chvíli jsem zírala na jeho záda, než jsem zhasla lampičku. Otočila jsem se k němu taky zády a hned na mě šlo spaní. Ale ještě jsem cítila, jak se ke mně přiblížil.

„Harry?“zeptala jsem se potichu.

„Ano?“

„Máš málo místa?“

„Docela jo, tak jsem se musel přisunout k tobě.“ Určitě se za mnou ušklíbl.

„Fajn!“ odřekla jsem a snažila se zase usnout.

„Voníš po kokosu.“

„Harry, běž spát! Promluvíme si zítra! A jestli nebudeš potichu. Vykopnu tě z postele a dva týdny s tebou nepromluvím!“

„To je škoda, protože budeš muset říct u oltáře ano.“

„Harry! Sklapni!“ zavrčela jsem. Chtěla jsem se od něj ještě odsunout, ale on dal svou ruku na mé břicho a přitáhl si mě k sobě.

„Dobrou noc, budoucí paní Styles!“

„Kdo říkal, že si tě vezmu? Hm?“

„Harry?“

Nemohl přece, tak rychle usnout. Ale mě spánek dost přemáhal, tak jsem se mu moc nebránila. Usínala jsem s představou, jak to bude vypadat, až budeme s Harrym manželé.

*

Ráno jsem se probudila ve zvláštní poloze. Harry ležel na břiše a já měla hlavu mezi jeho lopatkami. Ruce jsem měla okolo jeho těla a tiskla se k němu. Nebylo to vůbec špatné. Znovu jsem se uložila na to stejné místo a snažila se znovu usnout.

Nebo spíš jsem si užívala jeho přítomnost. Nohy jsem měla propleténé s jeho a cítila jsem se úžasně. Když jsem nebyla s ním, cítila jsem v sobě takovou zvláštní prázdnotu, kterou jsem nevěděla nijak zacelit. Spát se mi už nechtělo, tak jsem začala na jeho zádech kreslit lehké obrazce.

„Ještě chvilku,“ zabručel Harry rozespale a začal se kroutit. Muselo ho to zřejmě lechtat. Nepřestávala jsem s tím a potichu jsem se smála. Mohlo být tak sedm hodin ráno.

„Bell,“ zakňučel ještě víc. Jelikož jsme byli v takové poloze, v jaké jsem byla já nahoře, tak neměl žádnou moc.

„Děje se něco?“ zeptala jsem se nevinně.

„Lechtá to a já chci spát. Poprvé za dva měsíce jsem se vyspal.“ Mluvil do polštáře, takže jsem mu sotva rozumněla.

„Dobře.“ Nechala jsem ho být, ale svou hlavu z jeho zad jsem nesundala. Nespal celá dva měsíce? A proč? Vím, že já jsem taky nespala pořádně a většinu času jsem byla v kómatu, ale nebyl to spánek. Zavřela jsem oči a netrvalo dlouho a znovu jsem usnula.

Ahojte. Tak jsem si konečně našla čas napsat další díl. Minule jsem se ptala, jestli chcete miminko, ale když nechcete, tak ne. Jenže jsem nikdy neřekla, čí to miminko bude, ale tak to bude  míň práce pro mě. A jak se těšíte na vánoce? Já vůbec ne. A teď je to ve škole peklo. Tak snad se máte líp než já.

Nebudu se moc rozepisovat, ale moc vám všem děkuju za krásné komentáře a vote.

VOTE & KOMENTÁŘE

*Anne*