Druhá tvář

2.KAPITOLA

Z pohledu Barči

Verča mě vytáhne ven z toho davu šílenství a já se zhluboka nadechnu čerstvého vzduchu.
,,Ty jo, nevím, jestli jsi rudá z toho, jak tam bylo nedýchatelno, nebo z toho kluka, co s tebou tančil a mohl na tobě oči nechat." Zahihňá se Verča s rukou před pusou. 
,,Cože?" Vykulím na ni oči a zrudnu snad ještě víc.
,,No jen si nemysli, pozoroval tě pěkně dlouho." Zasměje se.
,,Ano? A ten druhej? Viděla jsem jak spolu cukrujete na baru a pak ten vášnivý taneček." Teď se pro změnu zasměju já, ale Verča je v tomhle trochu jiná než já, ona narozdíl ode mě flirtovat umí.
,,No musím uznat, že byl roztomilej, ty jeho oči, úsměv a vlasy. Nemám ráda namyšlený kluky, těm bych ukopla koule nejraději."jako vždycky to myslí ze srandy.
,,Ale to jsme hodně odbočily, takže jsi rudá z něho?" Šťouchne do mě a já mám co dělat udržet rovnováhu na svých lodičkách.

,,Opatrně, já to na těch botách moc neumím."
,,A to jsi měla jednoho panáka ty vole." Začne se smát, jak kdybych řekla vtip roku. Jenom si ji projedu pohledem.
,,Barčo, řekněme si to na rovinu, tobě stačí i jeden panák a jsi na mol." Její smích ještě zesílí, že ji musí slyšet celá Praha.
,,Veru uznávám, stačí mi málo, ale zítra budu jenom spát, je to můj jedinej volnej den."
,,Já to nechápu, jak můžeš pracovat v sobotu, fuj." Ošije se a tím pádem se konečně přestane smát.
,,Soboty jdou, jsem tam buď odpoledne nebo ráno pět hodin, ale víš, že v pondělí jsem tam i od šesti do šesti, ale tenhle týden mám ranní, takže budu mít čas."
,,Pecka, Barčo proč mi od něčeho vždycky sjedeme k něčemu jinému, tak líbil se ti?"
,,Já nevím asi jo. Byl to můj typ, ale toho už neuvidím."
,,Nikdy neříkej nikdy." Mrkne na mě a vytáhne klíče.

,,Můžu u tebe přespat? Nechce se mi domů pěšky."
,,Jasně, pojď." Usměje se na mě a otevře vchodové dveře od paneláku.
,,Ale po schodech nejdu." Přivolá výtah a obě do něho nastoupíme. Vyjedeme nahoru do pátého patra, zalezeme do bytu a já sebou plácnu na gauč. Netrvá to moc dlouho a já se odeberu do říše snů.
Ráno mě probudí úžasná vůně toastů. Pomalu se zvednu a upravím si šaty. Dojdu do kuchyně, kde Verča kuchtí snídani.
,,Ty jo, tady to tak krásně voní, mám hlad jako vlk." Sednu si ke stolu a trochu si prohrábnu vlasy.
,,Už se to nese madam čarodějnice." Podá mi talíř se snídaní a jen tak tak potlačuje výbuch smíchu.
,,Haha, díky."
,,Tak se koukni." Otočí na mě foťák mobilu.
,,Aaaa! Já vypadám!" Uteču to koupelny a začnu s nimi něco dělat, ale přes ten lak to moc nejde.
,,Barčo, klid ježiši."
,,To je katastrofa, kdyby mě takhle někdo viděl."
,,Třeba ten sexy kluk, z kterého jsi byla hotová?"
,,Nebyla, ježiš, vždyť ani nevím jak se jmenuje." Sepnu si vlasy do culíku.
,,Já taky nevím jméno toho druhého, ale přemýšlela jsem nad tím, jaké by mohl mít."
,,Jo? To já taky, haha."
,,Jo v hlubokém spánku ty kecko."
,,Já pracuju."
,,Ježiši pojď na tu snídani, ať už se tě zbavím." Zasměje se a odejde do kuchyně. Ještě se trochu upravím a vrátím se ke stolu. V klidu sníme snídani u toho klasicky probereme drby a já se potom vydám domů.

Konečně skopnu ty příšerné boty, dojdu si dát svou oblíbenou skoro hodinovou sprchu, odlíčím se a vezmu si domácí oblečení. Uvařím si čaj, sednu si na gauč a vezmu si knížku, kterou mám rozečtenou. Moje myšlenky se však přesunou k tomu záhadnému klukovi. Hned si v bavím jeho tvář a uslyším jeho hlas, který v mých uších zněl jako sladká melodie. Z mého snění mě vyruší zvonek. Rychle se proberu a doběhnu ke dveřím.
,,To je dost, že otvíráš i dveře své kamarádce, zvoním tu na tebe dobrých pět minut.
,,Ježiši promiň, já jsem byla ponořená do myšle- do knížky, už to chtělo si něco přečíst." Rychle něco plácnu.
,,Zapomněla jsi si něco?" Řeknu něco, než ona stačí říct to, co má na srdci.
,,Já ne, ty jsi si u mě nechala mobil. Jsi fakt hrozně zbrklá, ty jednou necháš někde i svou hlavu."
,,Ježiši promiň, děkuju, pojď dál na chvilku." Poodstoupím od dveří, aby mohla vejít, když vejde, tak zavřu.
,,Omlouvám se za ten bordel."
,,Ty tu žádnej nemáš, nepřežila by jsi to ani minutu, ty vidíš smítko prachu a už jdeš a čistíš celou plochu."
,,No tak jsem trochu-"
,,Trochu? Barčo u tebe je to nemoc." Zasměje se a sedne si na gauč.
,, No joo." Odseknu naoko otráveně.
,,Ty jsi fakt někdy na facku ty vole."
,,Promiň, když už si tu, nezajdeme někam? Třeba do kina?"

,,Ty mě zveš za omluvu na rande?" Dá si dramaticky ruku na pusu.
,,To je jasný ty vtipe, dávaj něco dobrýho?"
,,Nevím, tak tam zajdeme a uvidíme." Podá mi mobil.
,,Super, tak tu počkej, já se převléknu." Zamířím do pokoje.
,,Dobře, ale máš na to deset minut."
,,No to si děláš srandu?!" Rychle vykouknu z poza dveří.
,,Ne." Pošle mi vzdušnou pusu a tím mě definitivně odpálkuje. Zamračím se a zúžím oči do jedné linie.
,,Devět minut!"
,,No jo, už jdu." Rychle zalezu, vezmu si džíny, tričko a džínovou bundu. Trochu se navoním a upravím si vlasy, lehce se namaluju a ještě se prohlédnu.
,,Dvě minuty!"
,,Veruno neser, už jdu." Vezmu si kabelku, dám do ní telefon a vyjdu z pokoje.
,,Jdeme." Zavelí a vyjde ven. Já zavřu a zamknu.
,,Výtah nefunguje, je dočasně mimo provoz."
,,To si děláš srandu?" Koukne se na mě Verča zoufale.
,,Ne Veru, je mi to hrozně líto." Začnu hrát její hru a položím ji ruku na rameno.
,,Barčo....to je v prdeli." Podívá se na mě.
,,Je Veru, je to katastrofa." Odpovím trochu zoufalým hlasem a v tu chvíli obě vybuchneme smíchy.
,,Ježiši jdeme, nebo náš den bude jenom o tom, jak děláme komedie u výtahu." Seběhnu dolů, otevřu dveře a pustím Verču. Dojdeme na tramvaj a dojedeme na Chodov.

,,Už jsi něco vybrala?" Zeptám se po chvíli ticha.
,,Hledám to, ježiš klid." Zastaví se a chvíli jen tak kouká do mobilu, pak se koukne před sebe a já si ji tázavě projedu pohledem.
,,Hele není to ten kluk jak s tebou tančil na té párty?"
,,Cože?! Kde?!" Začnu se rychle upravovat, pak se otočím, abych koukala stejným směrem a Verča se začne smát.
,,Ty jsi mi kecala!" Vyjeknu frustrovaně.
,,To byl test." Mrkne na mě.
,,Jakej test kurňa?"
,,Test, který mě přesvědčil o tom, že se ti ten sexy fešák dostal pod kůži."
,,Ježiši co kecáš? Nikdo se mi nikam nedostal." Protočím nad tím oči.
,,Ale jo." Drcne do mě bokem a vydá se nahoru ke kinu. Zamračím se a rychle ji doběhnu. Koupíme si lístky na nějakou akční komedii, popcorn a pití. Máme to akorát, najdeme naše místa a sedneme si a já se hned pustím do popcornu, to jsem celá já. Celou dobu se nemůžeme přestat smát, možná jsme asi jediné, kdo to chápe, protože se nikdo moc nesměje.

Po skončení filmu vyjdeme ven z kina.
,,Pojďme nakupovat." Vypísknu nadšně.
,,Ježiš jen to ne."
,,Veru prosím, prosím, prosíííííím!" Chytnu ji za ruku a začnu skákat jako malá holka.
,,No jo." Nakonec povolí a já nadšeně vyjeknu.
,,Jsi nejlepší." Zazubím se.
,,Řekni mi něco, co nevím."
,,Vtipné, tak jdeme, jdeme!" Vydám se do obchodu s hadrama, který je první na ráně.
,,Ježiši, už půjdeme domů?" Brblá Verča, když jdeme už asi do dvanáctého.
,,Už půjdeme." Ujistím ji a spíš to prolétnu.
Po chvíli dojdeme na metro. Každá dojdeme k sobě domů a já se po dlouhém dni svalím do postele. Chvíli jen tak ležím, pak se konečně vyhrabu, ohřeju si večeři, v klidu ji sním, pak si dojdu dát sprchu a udělám svou každodenní večerní rutinu. Připravím si věci do práce a udělám si oběd do práce. Dojdu do pokoje, zalezu si do postele a hned usnu.

Ráno mě probudí otravný zvuk budíku. Naštvaně ho zamáčknu a vyhrabu se z postele. Obléknu se, dojdu do koupelny, udělám si ranní hygienu, upravím si vlasy, namaluju se, vezmu si věci, jídlo a dojdu na tramvaj. Ještě, že mi jede tramvaj přímo až do práce.
Vystoupím a pozitivně naladěná se vydám do práce.
,,Ahojky." Pozdravím Sofi, dojdu se převléknout a sním si snídani. Chvíli ještě klábosíme s Evou a Kačkou, než přijde čas jít na plac a všechno si připravit.
,,Baru? Prosím tě Kuba nepřijde celý týden, vezmeš za něho směny na pánském?" Přijde za mnou celá zoufalá Sofie.
,,Bylo by to fakt jenom tenhle týden, na dámským by vás stejně bylo víc."
,,Ježiši děkuju bože, zlaté pánské." Nadšeně povyskočím, já dámské moc nemusím, ale jelikož jsme parta spolužáků ze školy, tam jsme se domluvili, že kluci budou na pánském a holky na dámském a takhle to funguje a vyhovuje nám to. Dojdu si pro svoje věci a přesunu se na pánské ke klukům.
,,Čau hoši tak tenhle týden vás tu budu balit." Mrknu na ně, oni po sobě kouknou a pak se tomu zasmějou. Připravím si věci a jako každý den se pustím do práce.

Baru a Veru ❤️