Druhá tvář

3.KAPITOLA

Pohled Franka

Ráno se probudím s lehkou bolestí hlavy, to bude ta včerejší párty. Pomalu se zvednu a v hlavě mě bodne, jako bych tam měl střep.
,,Sakra" procedím skrz zuby. Naštěstí jsem nepil zas až tolik, i když jsem byl nalitej pořádně. Dojdu si dolů pro prášek a zapiju ho čistou vodou. Larry přiběhne dolů s úsměvem.
,,Tobě není blbě? Chlastal jsi víc než já" zvednu obočí.
,,Jo, ty jsi měl práci se koukat na tu pusu v červených šatech" řekne Larry a já se zamračím.
,,Drž zobák a běž radši prcat ty svoje děvky" Larry není zrovna typ do vážných vztahů, vlastně vztahů jako takových. V životě snad holku nemiloval, jsme dost jiní v tomhle.
,,Hele víš co? Dneska se mi ani nějak nechce" zasměje se a taky si zapije prášek.
,,Může za to snad ta tvoje kočka, se kterou jste měli tak vášnivý večer?" zeptám se a položím sklenku vody na linku.
,,Jako jestli mě změnila? Hele to nedokáže žádná" zasměje se, ale v jeho hlasu poznám i trochu něco jiného. Rozhodnu se to neřešit.
,,A jinak bylo mi blbě ráno, teď už je to lepší"
,,Ráno? A ono už není ráno?"
,,Kamaráde, už jsou tři odpoledne" zasměje se Larry, poplácá mě po zádech a já vykulím oči.

,,To jsem tak dlouho spal?"
,,Už to tak bude no, ale byli jsme tam dlouho"
,,Aha, jo, to jo. Docela mi to tam uteklo" trochu se ztratím ve vzpomínkách na tu holku v červených šatech.
,,Jo, hele já kupodivu taky" poznám, že se taky trochu zasní, na to ho znám až moc dobře.
,,Přece se ti líbila, že jo? Já to na tobě poznám bratranče, mě neobelžeš. Poznal jsem, že jsi z ní hotovej, div ti nepraskly kalhoty" zasměju se a dám mu ruku na rameno. On mě probodne nenávistným pohledem.
,,Fajn, líbila se mi no a vyspal bych se s ní hned" protočí oči.
,,To jsi neudělal, což není zvykem. Co ještě něco? Třeba že bys ji rád poznal?"
,,Možná jo. Ježiš už mě neotravuj ty ovčí hlavo. Divím se, že se jí vůbec můžeš potenciálně líbit s tím tvým hárem alá Ježíš Kristus" zasměje se Larry a já obrátím oči v sloup.
,,Náhodou mi to nepřijde tak strašný, je to lepší, než být skřet jako ty" zasměju se a on už do mě pohledem vrazil nůž.
,,Mám metr osmdesát tři, to není tak hrozný"
,,Jo, ale já metr osmdesát osm, to je lepší" mrknu na něj a on se zašklebí.

,,Holkám se to líbí, když je kluk vysokej" dodám a on zatne pěst.
,,Já jsem taky vysokej náhodou. S tou tvojí Karkulkou budete vypadat směšně, až vedle sebe budete stát" zasměje se Larry.
,,Jo? Ta tvoje taky moc vysoká nebyla, pokud si dobře pamatuju"
,,Nebyla no, mně se líbí, jak je malá, je to roztomilý" vyklouzne mu a já vykulím oči. To je poprvé v životě, kdy o holce řekl, že se roztomilá. Většinou je to jenom že je šukatelná, má dobrý kozy nebo zadek.
,,Tak ty jsi z ní dobře mimo Larry" dodám rychle a on vykulí oči.
,,Nejsem, nejsem"
,,Vidím. Jinak mně to taky přijde roztomilý, je celá taková roztomilá. Taky ti přijde ta tvoje roztomilá, viď?" Larry bezmyšlenkovitě přikývne a pak rychle couvne.
,,Ježiš, no já si jdu teda zaprcat, čau" rychle se sbalí a odejde, než stihnu cokoli říct. Je mi jasný, že to udělat rozhodně nejde. Možná je to jen chvilkové pobláznění, ale určitě teď myslí jenom na ni, stejně jako já na holku v červeném. Dám si rychlou snídani a vypiju si další sklenici vody, pak se obléknu do sportovního a zajdu si do fitka.

Sedřu se tam jako blázen, ale jsem na sebe pyšnej. Pot se ze mě jenom leje, ale na tváři září úsměv. Copak asi teď dělá ta holka? Kéž bych znal její jméno. Je mi trapné jí říkat jako "ta v červeném" nebo jak řekl Larry "Karkulka", to je snad ještě horší. Vsadím se, že má nějaké krásné jméno odpovídající její kráse. Skoro si ani nevšimnu, že začínám slintat a rychle se vysprchuju. Obléknu se a dojedu si na oběd, respektive spíš už večeři. Dojedu domů za tmy, ale noční Praha je krásná. Vystoupím a dojdu dovnitř.
,,Ajéje, kdo se nám to vrátil? Trávil jsi volný čas s Karkulkou?" ozve se otravný hlas mého bratrance.
,,Není to žádná Karkulka, mám snad té tvojí začít říkat Růženka?"
,,Ale jo, klidně můžeš, ale není moje" protočí oči.
,,Ale chtěl bys, aby byla" Larry na to nic neřekne. Hah, takže souhlasí.
,,Hele a byl jsi s ní teda?" zeptá se po chvíli ticha.
,,Co tě to tak zajímá? Nebyl jsem s ní, nevím, jak se jmenuje ani co dělá, kde bydlí a podobně. Asi budu oblítávat další párty a doufat, že ji někde potkám"
,,Jo, ale když už jsi u toho, měl by sis fakt zajít ke kadeřníkovi, vždyť máš vlasy na ramena ty blázne" vykulí oči nevěřícně.

,,Ježiš, ty je máš zase krátký"
,,Normální"
,,Krátký"
,,Nor-mál-ní" vyhláskuje to a zúží oči do úzké štěrbiny.
,,No jo ježiš, ale stejně chci mít delší"
,,No to klidně můžeš, ale hlavně ne na ramena, fakt vypadáš jak Ježíš" zasměje se, až si musí otřít vlhké oči.
,,Fajn, zítra si zajdu ke kadeřníkovi" protočím oči a vydám se nahoru. Už chci mít od svého mladšího a drzejšího bratrance pokoj.
,,Dobrou noc, ať ti kámoš sto-"
,,Ani to nedokončuj" probodnu ho pohledem a dojdu do svého pokoje. Sundám si všechno kromě boxerek a unaveně padnu do postele. Sice jsem teprve před pár hodinami vstával, ale už i tak jsem mrtvej. Další den ráno se vzbudím a umyju si vlasy. Trochu se upravím navoním. Nemůžu tam přeci přijít jako vandrák. Pak seběhnu dolů, kde narazím na Larryho. Chce něco dodat, ale já mu jen ukážu vztyčený ukazováček, aby nic neříkal. Vezmu si snídani do ruky a dojdu do auta. Dojedu si do Starbucksu a koupím kafe. Pak dojedu do mého oblíbeného kadeřnictví a počkám, než přijdu na řadu.
,,Pane Müllere, omlouváme se, ale váš kadeřník je pryč, bude vás mít na starosti jedna slečna" Já jenom bez většího zájmu přikývnu.

Když dojdu na svoje místo, počkám, než přijde ta slečna. Kouknu se do zrcadla a málem mě trefí infarkt. Stojí tam ta holka z párty, ta, co měla červené šaty.
,,No doprdele" unikne mi a ona si dá nervózně pramen vlasů za ucho.
,,Omlouvám se, chtěl jste někoho jiného?" couvne a chystá se odejít, já se ale rychle zvednu a chytnu ji za ruku.
,,Ne, chci tebe. Teda, víš jak to myslím. Chci, aby jsi byla můj kadeřník ty" vymelu ze sebe a ona se pousměje. Sednu si a ona si stoupne za mě.
,,A prosím tykej mi, jinak jsem Frank" usměju se a ona se trochu uchechtne. Zvednu obočí a koukám se na ní do zrcadla.
,,Promiň, hezké jméno. Jsem Bára"
,,Bára, to je krásné jméno pro krásnou holku" usměju se na ni do zrcadla a ona se začervená. Konečně znám její jméno i práci.
,,Takže co si přeješ?"
,,No chtěl bych to ostříhat, asi takhle" ukážu jí svou starší fotku (fotka v médiích) na mobilu a ona přikývne.
,,Hrozně ti to na té fotce sluší" usměje se a já se usměju pro sebe. Pak začne dělat svou práci a já ji celou dobu sleduju v odrazu zrcadla. U toho využiju situace a začnu si s ní povídat.

,,Jak dlouho vlastně děláš kadeřnici?"
,,Od té doby, co jsem se na to vyučila, moc dlouho ne"
,,Aha, proč jsi tady sama mezi těma klukama?" zeptám se a rozhlédnu se po ostatních. Je tu jediná holka v celé místnosti.
,,No odpadl jeden kadeřník a je jich tu málo, tak jsem ho nahradila. Krom toho máme docela štěstí, ne?" zeptá se nesměle, ale já přikývnu.
,,Jo, to tedy máme. Už jsem si říkal, že se nikdy nedozvím tvé jméno"
,,No, tak teď už ho víš, je nic moc, ale-"
,,Je krásný, už jsem ti to říkal" usměju se na ni.
,,No a co tě jinak baví? Kromě toho, že děláš kadeřnici"
,,Tak různě, dřív jsem jezdila na koních, hrála na kytaru, ale to už moc nedělám. Jsem strašnej pedant na uklízení, moje kamarádka ze mě někdy šílí" zasměje se a já musím taky.
,,Já asi v životě neuklízel" zasměju se a ona vykulí oči.
,,Páni, jinak co máš rád ty?" trochu se odmlčím a pořádně si to rozmyslím.
,,No rád sportuju, mám hrozně rád auta a taky ty párty. Krom toho jsem dost sexy, takže dělám modela" řeknu a ona se trochu zasekne. Kurva, já to vážně řekl. Ach ach, to moje sebevědomí. Ale co, pravda to je.
,,Wow, no ty máš asi hodně velký sebevědomí. Já ani ne" nervózně se uchechtne.
,,Pročpak? Taková hezká holka jako ty by ho klidně mít mohla" ona se začervená a pomalu už dodělává moje vlasy. Pak mi sundá ten jakýsi hábit nebo co to je a já se prohlédnu v zrcadle.
,,Co tomu říkáš?" zeptá se s úsměvem a já si stoupnu proti ní.
,,Je to absolutně dokonalé" usměju se a zadívám se do jejích krásných očí.

Baru a Veru ❤️