60.KAPITOLA

4 3 0
                                    

Z pohledu Larryho

Vyjdu ze záchodů a uvidím, jak jeden kluk z týmu je opřený o mou Verču. Ve mně se najednou nakupí tolik vzteku, že prostě a zkrátka vybouchnu.
,,Hej ty hajzle, okamžitě pusť mou holku!" odtáhnu ho od ní a dám mu pěstí. Mou značnou výhodou je to, že nejsem tak opilej, jako on.
,,Larry, prosím dost." chytne mě Verča za napřáhlou paži.
,,Ty hajzle, nedotýkej se mě." až teď poznám, že je to Ondra, od něj bych to zrovna nečekal. I když je to kurevník, tak holky svých kamarádů nechává být, i v opilosti, takže chápete, že mě tahle situace nasere ještě mnohem více.
,,Larry, pojď prosím." podívám se Verče do očí a uvidím, že se jí tam lesknou slzy. Hned ho pustím a ji obejmu.
,,Pojď, půjdeme na pokoj." chápu to, musel to pro ni být velký šok. Chytnu ji kolem ramen a vydám se ven z baru. Odvedu ji na hotel a hned ji posadím na postel. Kleknu si před ní a chytnu ji za tváře.
,,Ššš, už je to v pohodě. Už na tebe nikdo nebude sahat, jinak mu urazím ruku, ano?" podívám se jí hluboko do očí, doufajíc v to, že ji tím trochu ujistím. Ona jenom mlčky kývne a obejme mě kolem krku. Pevně ji obejmu a tím ji ujistím, že je u mě a se mnou v bezpečí.
,,Děkuju, kdyby jsi tam nebyl, já bych se asi neubránila." trochu poposmrkne.
,,Jsi moje holka a já tě moc miluju, budu si tě bránit vlastním tělem, to se neboj." pohladím ji po tváři a lehce políbím.
,,Miluju tě Larry."
,,Já tebe miluju moc." vezmu ji do náruče a položím ji na postel. Lehnu si vedle ní a pevně ji obejmu. Ona se ke mně přitulí a zavře oči. Daruju jí pusu do vlasů a hlídám ji, dokud neusne. Ještě chvíli ji hladím po vlasech, než taky usnu.

Ráno mě probudí sluneční paprsky. Opatrně se zvednu z postele a dojdu k oknu. Ranní prosluněná Itálie, je hrozně hezká, to se musí nechat. Kouknu se na Verču, která ještě spokojeně spí. Vytáhnu telefon z kapsy a zjistím, že mám ještě dvě hodiny času před tréninkem. Rozhodnu se dát si sprchu. Vezmu si čisté oblečení a dojdu do koupelny. Vlezu si do sprchy a pustím vodu. Opláchnu se a vypnu vodu. Sáhnu po sprchovým gelu, ale za mnou najednou bouchnou dveře od sprchy. Otočím se a pohled mi spadne na Verču.
,,Můžu se vysprchovat s tebou?" zeptá se s trochu sexy podtónem. Já rychle odložím sprcháč a obejmu ji kolem pasu. Natisknu ji na sebe a začnu ji líbat. Ona si stoupne na špičky a tím se na mě víc natiskne. Nedokážu ani vyjádřit, jak rychle mě dokáže vzrušit. Pustím vodu, aby dopadala na naše těla, rychle ji vyhodím na sebe a opřu o stěnu. Chvíli ji jen tak dráždím, než do ní vniknu. Odměnou je pro mě tiché vzdychnutí. Zadíváme se vzájemně do očí a já začnu pomalu přirážet. Verča zakloní hlavu a trochu se prohne v zádech.

Já ji začnu líbat na krku.
,,Bože Larry, to je skvělý!" bouchne pěstí do stěny a mě to donutí přidat. U toho mi zaplete ruce do vlasů a lehce zatáhne.
,,Kurva Veru, co ty to se mnou děláš." taky ji chytnu za vlasy a lehce zatáhnu. Poté ji chytnu za ruce a natáhnu jí je nad hlavu, abych byl k ní víc natisknutý a měl lepší přístup k jejímu krku. Po chvíli stále tekoucí voda zakrývá naše vzdychání. Oba brzy dojdeme až k vrcholu. Odtáhneme se od sebe a já opatrně Verču spustím na zem. Pomalu rozdýcháváme náš výkon.
,,To bylo tak skvělý zlato." pohladí mě po paži a já se usměju.
,,S tebou je všechno úžasné." chytnu ji za bradu a něžně políbím. Potom vezmu její sprcháč a začnu ji umývat. Ona potom to samé udělá na oplátku mně. Vyjde nám to akorát na snídani a potom už s celým týmem míříme na stadion. Celou dobu se těším jako malý kluk. Jede se mnou jenom Verča. Mamka si šla prohlédnout město a omrknout nějaké restaurace. Slíbil jsem, že si dáme společný oběd a to také hodlám dodržet. Když dorazíme na stadion, nejdříve odvedu Verču na střídačku k trenérovi a potom se doběhnu převléknout do šaten.

Dopolední trénink je víceméně jenom taková rozcvička před večerem. Večer před zápasem se budeme ještě rozcvičovat, takže nemá úplně cenu to hnát přes mrtvoly teď. Proto si dáme s týmem jenom lehký trénink a pak už míříme na regeneraci po zápase. To je většinou masáž, někdy i sauna nebo vířivka, ale většinou jsou to přímo úžasné masáže od našeho fyzioterapeuta. Po regeneraci dojdu pro Verču a společně vyrazíme do centra, kde se máme sejít s mamkou. Dojdeme k jedné vyhlášené restauraci, která je kousek od moře, takže velká část menu zahrnuje mořské plody. Já s Verčou si dáme Neapolskou pizzu a mamka špagety s krevetami.
,,Jaká byla noc?" zeptá se mamka a já se kouknu na Verču, která se trochu zarazí. Hned ji úsměvem uklidním a pohladím ji palcem po ruce.
,,Mami však víš, že první noci mimo domov jsou trochu trhavější."
,,Aha, tak to já spala jako dudek."
,,Já taky, byla jsem z té cesty unavená." přitaká Verča, je vidět, že chce na ten zážitek v baru zapomenout.
,,Viď, on Larry byl vždycky divnej. On byl takový noční tvor, když byl mimino."
,,Mami, co to meleš?"
,,Vždyť je to pravda, prospal si celý den a pak jsi brečel nebo jsi prudil." poví a obě dvě se tomu zasmějou. Já jenom protočím oči a dál jím.

Po obědě se ještě projdeme po městě, koupíme nějaké suvenýry a pak už dojdeme na hotel. Nechám holky na pokojích, aby se připravili a já sejdu do jídelny na mini konferenci. Kde se samozřejmě projde plán hry, probereme postavení hráčů a strategii. Je jasný, že proti Milánu nemáme moc velké šance, ale remízu bychom mohli uhrát. Nebo by to alespoň bylo dobrý, kdybychom tu remízu dali. Po schůzce dojdu pro Verču s mamkou, dojdeme do busu, který nás odveze ke stadionu, kde už se to hemží fanoušky i novináři. Jeden z bodyguardů, který tam je od AC Milán, odvede Verču s mamkou do fronty pro VIP a s námi autobus popojede k zadním dveřím. Odtud chodí hráči na stadion. Vezmu si svou tašku a vystoupím z busu. Hned mě oslepí blesk fotoaparátů. Tohle se mi ještě nikdy nestalo. Nechci vidět ty fotky, ty musí dopadnout hrozně. Rychle projdu do šaten a promnu si oči. Je to hrozně nepříjemný.
,,Ty vole, se posrali ne?" mne si oči Tom, který to chytil víc jak já.
,,Nevím, ale tohle je hrozný, to se u nás neděje. Na nás posraní Slávisti hází jenom dýmovnice." prohrábnu si vlasy a obléknu se do dresu.

Na vyzvání trenéra vyběhneme na hřiště a začneme se rozehrávat. Lidi tu ještě nejsou, zatím sem pouští jenom lidi do VIP zóny. To totiž je ta "smetánka", ty by snad problém dělat neměli. Zamávám Verče s mamkou a dál se rozcvičuju. Po chvíli nás zaženou zpátky do šaten a na tribuny pustí lidi. V šatně ještě dáme náš pokřik a pak už slyšíme zahájení. Stoupneme si do řady v tunelu, odkud budeme vycházet a proti nám půjdou naši soupeři. Jako kapitán zaujmu svou pozici vepředu a když utichne hudba, vyjdu na hřiště a zamířím do středu. Hned mě do uší praští bujarý křik lidí. Když se přiblížím k hráčům z AC Milán, začnu si s každým podávat ruku a to stejné dělají i kluci za mnou. Podám si ruku s posledním a zůstanu stát na místě. Potom organizátor pronese pár slov, představí hráče a rozhodčí. Po proslovu se rozestavíme do naší sestavy. Hlavní rozhodčí pískne a zápas začne. Hned si pro sebe ukradnu míč a čekám až budu moct někomu nahrát. Když zbystřím Toma kousek od brány, tak mu hned nahraju. On si s míčem pohraje a nahraje to dál.

Zatím to držíme dobře, znovu si vezmu míč pro sebe a naběhnu na bránu. Chci vykopnout, ale protihráč mi sebere míč. Hned na to zareaguju a rozběhnu se za ním. Moje touha dát gól je ohromná, navíc, když k tomu hrají písně, které mě přímo ženou dopředu. Prokličkuju mezi hráči, vezmu si míč pro sebe, když si soupeři nahrávají. Hned ho kopnu Pavlovi a rychle doběhnu blíž k bráně. Od Tomáše si vezmu míč zpátky a namířím si to k bráně, tentokrát už mi v tom nikdo nezabrání a já dám gól. Vystřelím ruce nad hlavu a hned jsem v objetí svého týmu. Z tribun slyším bouřlivé jásání. Tohle asi nikdo moc nečekal. Můj pohled zabloudí na holky, které radostně pískají, což mě nabije ještě větší energií. Při další hře si zase hned vezmu míč. Dneska to dáme a udoláme je. Můj cíl je teď Tom, který je u brány. Po cestě mi samozřejmě seberou několikrát míč, ale já se nevzdávám a znovu jim ho vezmu a nahraju hezky Tomovi, který dá náš druhý gól. První polovina je trochu naše, i když nám během ní dá Miláno taky gól. Takže stav dva jedna pro nás. O přestávce doběhnu za Verčou a pevně ji obejmu.
,,Jsi skvělej. Jak to děláš?" Zeptá se mě nadšeně.
,.Díky tobě, protože mi tak dobře fandíš." odpovím a spojím naše rty.

Baru a Veru ❤️

Druhá tvářKde žijí příběhy. Začni objevovat