Druhá tvář

26.KAPITOLA

Z pohledu Barči

Tohle rande bylo snad to nejlepší, jaké mohlo být, i když s Frankem je všechno nejlepší. Domů se vrátíme až pozdě večer. Dáme si rychlou společnou sprchu a oba si hned potom vlezeme do postele. Přitulím se k němu a pak už spokojeně usínám. V posledních dnech se budím celkem brzo ráno, i když jsem večer hrozně unavená a vypadá to, že budu spát tak do dvanácti. Pokusím se ještě na chvíli usnout, ale marně. Nakonec to vzdám úplně, potichu vylezu, vezmu si župan a dojdu do kuchyně. Připravím si věci na palačinky a začnu je připravovat. Dneska ve tři, teda u nás v Česku ve tři, je konference, je tu šance, že se dostaneme na prestižní soutěž do Francie. Abych vás uvedla do děje, soutěžící si může zvolit mužského či ženského modela, pak nejvyšší vedení vyhlásí téma, například říše zvířat a vy musíte z vašeho modela udělat třeba vlka nebo páva. Nikdy jsme se tam nedostali, ale letos to dáme. Věřím nám a nikdo nemá lepšího modela, než já... teda jestli bude souhlasit, ale on by mohl být dokonalý.
,,Dobré ráno, takhle ty palačinky spálíš, když budeš zasněně přemýšlet nad mou maličkostí.” Obejme mě Frank zezadu.
,,Jejda.” Rychle vyndám trochu připálenou palačinku a rozliju těsto na novou.
,,Nad tebou přemýšlím pořád, ale dneska je to i něco jiného.”
,,Copak to je?”
,,Kadeřnická soutěž ve Francii, je to snad největší a nejprestižnější soutěž v Evropě.”
,,Hmm, to zní zajímavě.” Opře se o linku a já pochopím, že ho to zajímá.
,,Vlastně dneska je konference, dneska se vyhlásí, kdo všechno tam pojede. Vybírá se jen pár kadeřníků z celé republiky, pak se vyhlásí téma a pak máme měsíc na to, proměnit modela v dokonale napodobenou postavu třeba z filmu.”
,,Aha? To zní hodně zajímavě.”
,,Je to ultra super.”
,,Určitě se tam dostaneš” pohladí mě po zádech a dá mi pusu na čelo.

,,Snad ano, hrozně bych si to chtěla vyzkoušet.” Zazubím se a dokončím palačinky. Společně se nasnídáme a Frank pak odejde do práce. Jacka nechá pro mě, kdybych náhodou chtěla po konferenci zajít za ním. On je tak pozorný, je jasné, že tam půjdu, ať to dopadne jakkoliv. Mám ještě chvíli čas, tak si vezmu svou složku, kde jsou moje návrhy. Jsou tam i fotky modelů, na kterých jsem si to jen tak pro zábavu zkoušela. Musím říct, že mám docela bujnou fantazii. Přesně ve tři hodiny u nás doma začne konference. Nejdříve nám řeknou něco o soutěži, jako každý rok, a pak už mluví pořadatelé a sponzoři. Celou tu dobu jsem jako na trní, svírá se mi žaludek a klepou se mi kolena. Ke konci konference vyvěsí listinu s jmény kadeřníků, kteří se tam dostali. Já automaticky začnu hledat jméno Sofie, protože co si budeme, je z nás na tohle nejšikovnější. Moje srdce se zastaví, když narazím na svoje jméno. Okamžitě mě poleje neskutečný vedro a začnou se mi potit ruce. Já se tam dostala, já jsem se tam fakt dostala! Mám pocit, že snad omdlím, tohle je splněný sen.

Po zjištění tématu míříme s Jackem za Frankem do práce. Celou cestu spíš poskakuju jako malá holka, co se těší do zoo nebo na zmrzlinu. Téma je svět Hollywoodských filmů, takže mám spoustu možností. Rychle vyběhnu schody do nejvyššího patra, kde jsou ateliéry. Frank je akorát v šatně a má na sobě nejnovější kolekci. Rychle k němu doběhnu a skočím mu kolem krku.
,,Barčo.” Trochu zavrávorá, protože to nečekal, ale pak mě hned chytne a já ho pevně obejmu.
,,Copak se děje? Ty jsi se tam dostala?”
,,Dostala!”
,,To je super, gratuluju!” Řekne nadšeně a pevněji mě obejme.
,,Mohla bych se tě zeptat?”
,,Jasně.” Pomalu mě postaví a široce se usmívá.
,,Budeš můj model?” Zeptám se trochu nervózně a on se zasměje. Trochu se zarazím, on určitě nechce.
,,Baru, to je jasný, ty si myslíš, že bych tě nechal do Francie jet s nějakým týpkem? Ani náhodou. Já jsem to nejlepší pro tebe.” Řekne sebejistě a já nadšeně vypísknu.
,,Jsi nejlepší!” Pevně ho obejmu.
,,Ne, ty jsi, jsi úžasná, že jsi se tam dostala.” Dá mi pusu do vlasů.
,,Franku pojď, jsi na řadě.” Přijde do šatny Andy.
,,Už jdu. Až skončím, tak to půjdeme oslavit.” Pohladí mě po ruce a odejde za Andy.

Já se uvelebím v jeho křesle, kde sedí, když čeká, až půjde na řadu. Vytáhnu si telefon a začnu si projíždět všechny filmy a zapisovat si, co by se mi líbilo, samozřejmě je to i na nás, můžeme se buď inspirovat nebo vymyslet postavu, která by se nám do Hollywoodského filmu hodila. Ještě že na to mám měsíc. Do celkové soutěže musím zahrnout účes, líčení a kostým. Hrozně se na to těším, ale to už jsem řekla tak tisíckrát a řeknu to znovu. Je to neskutečný a navíc tam pojedu s Frankem. Lepší to snad ani být nemůže. Po práci se zastavíme ve Starbucksu pro kávu a sedneme si do parku.
,,Přemýšlel jsi o tom, že by jsi tu bydlel?”
,,Jako napořád? Přemýšlel, jednou jsem dokonce hledal i byty v Americe, ale potom jsem dostal práci u nás a pak jsi přišla ty a Praha pro mě bylo to nejhezčí a nejlepší město.” Usměje se a pohladí mě po tváři. Moje tváře okamžitě naberou červenou barvu.
,,To je taky hezký Franku.” Zářivě se usměju. Miluju sledovat západ slunce. Z našeho okna je to sice hezčí, ale tohle je zase romantičtější. Kolem nás ševelí podzimem zabarvené listy stromů.

,,Je ti zima?” Zeptá se mě Frank, když se pomalu blížíme k bytu.
,,Jenom trochu, jsem takový zmrzlík.” Lehce se zasměju a Frank mi pohotově dá svou bundu na ramena.
,,Teď už mi s ní neutečeš.” Mrkne na mě a oba se tomu zasmějeme. Obejmu ho kolem pasu a on mě hned schová ve svém objetí. Dojdeme domů a objednáme si jídlo. Dneska fakt náladu na další vaření nemám.
,,Copak máš zítra v plánu?”
,,Hm, asi budu vymýšlet téma na soutěž.”
,,Dobře, věřím, že to společně vyhrajeme.”
,,V to doufám.” Usměju se.
,,Ale zítra večer si musíš udělat čas.” Prohlásí Frank trochu tajemně a mnou projede vlna zvědavosti.
,,Tak to si to musím poznamenat do diáře, abych si nic jiného neplánovala.”
,,To bych ti radil.”
,,Na tebe si já čas ráda udělám.” Pomalu dojím a vyhodím obal. Frank mi podá ten svůj a nevinně se usměje.
,,Co jsem? Tvoje služebná?”
,,Já jsem totiž těžce pracující člověk.” Zvedne se ze židle a protáhne se. Je tak hrozně vysoký a hezký, že začnu trochu slintat. On se nad tím pousměje. Sakra, to je to tak vidět? Nevědomky si skousnu ret a on dá rychle ruce dolů. Vím, jak moc ho to vzrušuje.

V rychlosti je u mě a já se hned přilepím na jeho rty. Naše polibky začnou stávat vášnivějšími a dravějšími. Intuitivně začnu couvat ke gauči a u toho mu rozepnu košili. On si ji bleskově sundá a shodí mě na gauč. Lehne si nade mě a začne rozepínat knoflíčky u mé halenky. Své polibky posouvá s každým rozepnutým knoflíčkem níž a níž. Z úst mi unikne tichý vzdych. Chystám se rozepnout Frankovi opasek, ale bytem se rozezní hlasitý zvonek. Oba nás to vyleká tak, že Frank spadne na zem.
,,Jsi v pohodě?” Zeptám se starostlivě, nahnu se, abych na něho viděla, ale jelikož jsem moc na kraji, tak spadnu na něho.
,,Ouh,”
,,Promiň, promiň.”
,,Dobrý, nečekal jsem to.” Pohladí mě po zádech.
,,Jee, já už jdu.” Rychle se zvednu a vezmu si halenku. On si vezme košili a dojde otevřít.
,,Andy? Co tu děláš? Mám po pracovní době.”
,,Já vím, ale vypadl nám jeden model a za půl hodiny začíná přehlídka. Musíš jít se mnou, jsi naše poslední naděje.” Zaškemrá Andy a Frank se hned otočí ke mně. Já jenom kývnu a podám mu bundu.
,,Užijte si to.” Lehce se usměju a zavřu dveře. Dojdu se vysprchovat a lehnu si do postele. Chvilku před spaním věnuji čtení a pak už se uložím ke spánku.

Druhý den je ve znamení hledání inspirace. Přeci jen mám na to všechno pouhý měsíc. Mám pár návrhů, který by Frankovi hrozně sedly. Zapíšu si to do svého sešitu a k tomu si udělám poznámky. To plánování a navrhování mi zabere dost času. Potom vezmu telefon a rozhodnu se zavolat Verče.
,,Čau Američanko, už se ti stýská po své nejlepší, nejhezčí a nejúžasnější kámošce?”
,,No jasně, ale koukám, že tobě se po tvé nejlepší kámošce moc nestýská.” Nadzvednu obočí.
,,To víš no, tady se mi líbí.”
,,Mhm, koukám, že jsi se tam zabydlela.” Zasměju se a v tu chvíli uslyším v zámku klíče.
,,Uhuu, budoucí manžel jde, nebudu rušit, čauky.” Lišácky na mě mrkne a než stačím cokoliv říct, hovor vypne.
,,Ahojky.” Zvednu se z gauče a dojdu k Frankovi.
,,Ahoj, běž se převléknout, někam tě vezmu.”
,,Hned jsem zpátky.” Doběhnu do pokoje, vezmu si tílko, džíny, na to hodím džínovou bundu a vyčešu si vlasy. Lehce se namaluju a doběhnu k Frankovi. Vezmu si kabelku přes rameno a společně vyrazíme do ulic.
,,Kam vlastně jdeme?”
,,Přímo sem.” Zastaví se před zlatnictvím.
,,Počkej tu.” Řekne a vejde dovnitř. Po chvíli vyjde ven i s krabičkou v ruce.
,,Co to je?”
,,Něco, co jsem ti nechal udělat.” Vytáhne zlatý řetízek se srdíčkem a vyrytými iniciály FM. Frank si stoupne za mě a připne mi ho.
,,Teď všichni uvidí, že jsi Franka Müllera.”

Baru a Veru ❤️