Druhá tvář

75.KAPITOLA

Z pohledu Franka

S Nelčou vyjdeme ze Starbucksu, kde jsme si byli dát kafe, jelikož dnešek byl poměrně náročný. Měl jsem jednání ohledně nového projektu, které trvalo několik hodin. A věřte mi, že mluvit několik hodin téměř v kuse není nic příjemného. Když jsem skončil, odmítal jsem promluvit další dvě hodiny. Pak jsem Nele nabídl, že si zajdeme na kafe, protože i ona neměla lehký den. Dojdeme k autu a já se otočím jedním směrem, kde mě okamžitě něco překvapí. Zaostřím na tu osobu a okamžitě se zamračím. Bára tam stojí přitisklá ke zdi, proti ní stojí nějakej týpek a ruce drží vedle její hlavy. Vedle něj stojí další týpek, kolik jich kurva má? Vydám se rychlým krokem za nimi. Ten kluk od ní odstoupí a ona se na mě podívá. Ani mi na to nic neřekne, to snad nemyslí vážně, ne?
,,Barboro? Co to má kurva znamenat?" zeptám se naštvaně.
,,Co?" řekne, jako by vůbec netušila, na co narážím.
,,Co? No například to, že se tady cucáš s nějakým debilem?" odseknu a napřáhnu k němu pěst, jako bych mu chtěl dát granát. Ten sebou okamžitě cukne dozadu.
,,Já se s ním ale necucám." začne se vymlouvat a já se zamračím ještě víc.
,,Tak jsi se k tomu chystala, vždyť je to úplně to samé."
,,No a ty jsi se líbal s tou holkou a máš něco s touhle sekretářkou." zamračí se a zkříží ruce na prsou.
,,Tamto už jsme si vysvětlili a s Nelou nic nemám." bráním se trochu uraženě. Držím se, abych nic neudělal a jde mi to, ale ona mi pak řekne tohle, to mě vážně nasere. Já tady nenatlačuju Nelu na stěnu a nechystám se ji líbat.
,,Ne? A proč jste spolu?" stoupne si trochu blíž a ještě víc se zamračí.

,,Třeba protože je to moje zaměstnankyně a dnes jsme měli náročný den?" zeptám se ironicky.
,,Jo, to určitě. Šel bys s ní sem i tak." odsekne mi a otočí se na podpatku.
,,Báro, nepovažuj se!" zamračím se a chytnu ji za paži.
,,Stejně jsi se někam chystal jít s Nelou, ne?" dodá, vyškubne se mi, chytne toho kluka za ruku a vydá se pryč. Já zatnu pěsti a už se chystám jít za nimi a rozbít mu hubu, ale Nela mi při prvním kroku jejich směrem položí ruku na rameno a já se zastavím. Podívám se na ni a zastavím se.
,,Nech ji, stejně se za tebou připlazí." mrkne na mě s úsměvem a já přikývnu. Pak se společně vydáme do auta. Dovezu ji do jejího bytu, rozloučíme se a já pak po strašně dlouhé době dojedu k sobě domů, přesněji tam, kde bydlím s Larrym. Zjistil jsem, že jedou na dovolenou, takže mám volnej barák. To už se mi tam chce o hodně víc. Zaparkuju a vystoupím. Krásné, kolik tu je místa, když tu Larry nemá tu svoji A8. Dojdu domů a ucítím klasickou vůní nábytku, který tu byl nějakou dobu zavřen bez lidí a bez větrání. Nemůžu si pomoct, ale hrozně mi to voní.

Rozhodnu se, že si zajdu do gymu. Sice bych mohl i k rodičům, ale dneska mám chuť jít mezi lidi a možná pozvu i nějaké kámoše. To vlastně není tak špatný nápad. Už hrozně dlouho jsem se neviděl s pár kámošema, tudíž bych to měl udělat teď. Napíšu snad mému nejlepšímu kamarádovi, Radkovi. Je to trochu prase úchylný, ale já ho mám rád. Domluvíme se, že za půl hodiny tam oba budeme, takže já si vezmu svoje věci, opět si sednu do auta a rozjedu se tam. Už ani nepamatuju, kdy naposledy jsem se takhle uvolnil a byl s kamarády. A to je přesně to, co mi vadí na tom omezování od Barči. Ona si totiž myslí, že teď se celý můj život bude točit okolo ní a všichni ostatní lidi v mém životě vymažu, což rozhodně nehodlám udělat. Souhlasím, že by měla vyplňovat velkou část mého času, ale to dělá. Horší je to, že se mi pokouší zakazovat se stýkat s kamarády nebo dokonce rodiči, to prostě ne, to je no go. Dojedu do gymu, dojdu se převléknout a ukážu jim svoji ještě stále platící kartičku. Poměrně mile mě překvapí, že ještě funguje.

,,Bro, no čau kámo." dojde ke mně Radek a nastaví ruku na plácnutí. Já si s ním plácnu a pak se obejmeme.
,,Čau brácho, jak je?" zeptám se ho a společně se vydáme na trénink.
,,Já v poho, mám tak o stovku větší bodycount, takže spoko." zazubí se a já vykulím oči.
,,Ty jedeš brácho, jak to děláš proboha?"
,,To víš, to je ten přirozený sex appeal." mrkne na mě a já se zasměju. Tenhle kluk mi vždycky dokáže zvednout náladu, i když jsem na něj teď pár měsíců kašlal, to je prostě kámoš. Společně si dáme poměrně těžkej trénink, jedeme hodně na váhy a překračujeme naše rekordy. Musím říct, že mi to udělá dobře. Vypustit v gymu s kámošem je prostě jedna z nejlepších věcí na světě. Když už pomalu brzdíme, začneme si povídat na vážnější notě.
,,Hele, co ta tvoje bloncka? Viděl jsem vás na instagramu. S tou chodíš?" zeptá se a já kývnu.
,,Fakt jo? To je trošku mimo tvůj styl. Nebyl jsi na brunety? Ale neboj, já to chápu, uvnitř je každá stejná." zasměje se a já protočím oči.
,,Jseš debil, Radku. Ale jo, chodím s ní pár měsíců."
,,A co? Uvnitř dobrá?"
,,Radku proboha!" protočím oči a zasměju se.

,,No co? Jsem zvědavej. Ne, tak klape vám to?" zeptá se neochotně.
,,Wow, to je nadšení v tvé otázce. No nevím, ani moc ne."
,,Tak proč jste spolu?" zeptá se a já mu v tu chvíli nejsem schopný odpovědět. Proč jsme vlastně spolu? Jo, miluju ji, ale to není zdaleka všechno, co by měl vztah obsahovat.
,,Aha tak já si odpovím sám. Chceš pravidelnej sex, chápu." zasměje se a poplácá mě po zádech.
,,To je můj kluk."
,,Ale notak, nemám ji kvůli sexu."
,,Ja vím, ty bys stejně neměl problém mít každej den tři." řekne a já myknu rameny. Asi je pravda, že bych neměl problém mít každej den nějakou, ale já bych nechtěl.
,,No nic, tak já asi půjdu, můj kámoš už začíná brečet, už dlouho si nezaplaval." zasměje se Radek a já se plácnu do čela.
,,Panebože, pomoc. Tak čau kámo, užij si plavání." popřeju a poplácám ho po zádech.
,,Dík, ty taky." pak se rozpojíme, já dojedu domů a tam si dám pořádně dlouhou horkou sprchu. Dnešek byl fakt hrozně náročný, takže pak už to jenom zakotvím u televize a zanedlouho se mi začnou zavírat oči. Ani netuším jak, ale najednou už spím.

Probudím se, když uslyším, jak někdo zvoní. Promnu si oči, pomalu vstanu a vypnu televizi. K mému neusínání mi nepomáhá ani to, že je tady tma jako v pytli, ale rozsvícet nechci, to by mi vypálil oči. Sotva chodím, ale podaří se mi dojít ke dveřím a nějakým zázrakem otevřít. Pomalu ani nevnímám, kdo tam stojí. Jsem dneska tak mrtvej, že už ani tohle nedokážu. Ucítím ale, jak se mi někdo vrhne kolem krku a okamžitě se mi přilepí na rty těmi svými. Nějakým zázrakem se mi podaří dát ruce na boky té slečny. Řeknu vám, že mozek mám totálně vymytej. V něm by se nenašla ani jediná kloudná myšlenka. Uslyším zabouchnutí dveří a najednou už ležím na gauči. O to víc se mi chce spát, horko těžko se snažím udržet otevřené oči a ještě větším zázrakem si rozepnu kalhoty. Ona pak dodělá zbytek a zanedlouho už cítím, jak se do ní ponořím. Na krátkou chvíli otevřu oči a proti oknu uvidím její dlouhé vlasy, ale nic víc v té tmě nevidím. Dám jí ruce na zadek a lehce ho zmáčknu, pak se snažím korigovat její pohyby, ale ona je o dost živější, než jsem já. Sotva, co se mi podaří se udělat, okamžitě usnu a nic víc už nevnímám.

Ráno se probudím poměrně odpočatej. Když se protáhnu, podívám se na svoje tělo a prvotně se docela leknu. Zjistím totiž, že na sobě nemám ani kus oblečení, jsem kompletně nahej jako Adam v Ráji. Pak si ale vzpomenu, co se večer stalo. Sice jsem byl úplně mimo, ale naštěstí si to pamatuju. Vezmu si na sebe boxerky a pomalu se zvednu z gauče. Dojdu si vzít pomeranč k snídani, oloupu ho a sním ho. Rozhlédnu se už docela probuzený a uvidím poházené oblečení po obýváku. Kromě mého oblečení je zde i holčičí oblečení. Vezmu jeden kus z toho oblečení do ruky, prohlédnu si ho a pak přičichnu. Okamžitě zkamením. Zaprvé to není oblečení, co by si na sebe vzala Bára, zadruhé to není ani její parfém, tohle je velmi silný, ženský parfém, ale moc dobře poznám, kdo by si tohle na sebe vzal a často se voní tímhle parfémem. Uslyším sprchu a strnule vyjdu po schodech. S klepající rukou otevřu dveře od koupelny, kde už se mezitím sprcha vypla a z ní vykročí zrzovlasá holka. Když ji uvidím, ztuhnu ještě víc, ona ale vypadá úplně v klidu.
,,Ahoj zlato, včera to bylo fakt skvělý." poví a já vykulím oči. A doprdele.

Baru a Veru ❤️