Druhá tvář

40.KAPITOLA

Z pohledu Larryho

Sleduju Verču, která nad tou otázkou přemýšlí, ale z jejích očí poznám, že odpověď je víc než jasná.
,,No jasně, že jsem!" vyjekne a s velkým nadšením se mi vrhne kolem krku.
,,Miluju tě, hrozně moc." vtiskne mi dlouhý polibek na rty a já se hned usměju do polibku.
,,Jsem hrozně rád, že jsme to udělali, je to další krok v našem vztahu." dám jí pusu na čelo. Chvilku se ještě objímáme a potom se vrhneme na Marva. Strávíme u něho celý den, trochu náročnější, ale za to hrozně super den.
Ráno mě probudí nějaké rachtání dole v kuchyni. Naštvaně se zvednu z teplé postele a vydám se dolů. V tom spěchu jsem se ani nestihl podívat, jestli Verča už vstala, nebo ještě spokojeně spala. Na posledním schodu se zastavím a úplně zkoprním.
,,Nene, prosím, že je to sen a ty tu neotravuješ." zacpu si uši a pevně zavřu oči.
,,Smůla mladší bratránku, jsem tu a určo dlouho budu."
,,Sakra, to nemůžeš jít bydlet třeba do jednoho z vašich bytů?" šeptám, protože nechci vzbudit Verču a taky by se potom určitě ptala, jaký byty jsem měl namysli.
,,Tak to ne, tenhle barák platím stejně jako ty a ty byty rodiče pronajímají a jestli vyzvoníš té své, že moji rodiče táhnou na nejvyšší příčky nejbohatší lidí Česka, tak tě zabiju."
,,Jak táhnou blbečku, nejsou náhodou druzí?"
,,Jsou, ale to je fuk, prostě ještě není ten čas, aby se to poslalo dál."
,,Fajn, ale jednou to té své budeš muset říct."
,,Řeknu, ale až jindy."
,,Ty se bojíš, že by se z ní stala zlatokopka." zasměju se a on mě doslova vraždí pohledem.
,,To není pravda, ona je jiná, myslím, že ona by spíš nic nechtěla, abych si o ní nemyslel, že zlatokopka je."
,,Tak to nevím, co je horší." směju se ještě víc.
,,Kámo dost už." zkříží ruce na hrudi a protočí očima.
,,Vypadni, to jsi tam nemohl zůstat na dobu neurčitou?"
,,Ale Larry, já vím, že jsem ti chyběl a navíc šukat každou hodinu taky není dobrý. Scvrkne se ti pinďa a už tě ta tvoje nebude chtít." obejme mě chlapsky kolem ramen a začne se smát jako debil.
,,Haha, fakt vtipný, ty jsi fakt trouba, že ty s karkulkou nešukáte pořád neznamená, že to musíš kazit mně, jasný?"
,,Hele do našeho sexu ti je hovno."
,,Fakt? Do mého s Verčou taky."

,,Já si myslím, že by mluvila jinak, kdyby se vyspala se mnou." teď se začnu smát zase já.
,,Hej! Tak co je?"
,,Ty jo? Si myslíš, že ho máš lepšího? Tak to ani ve snu kamaráde."
,,Mám."
,,Jo, toho svého červa." zatleskám a on se na mě vrhne.
,,Frankline, nech mě." řeknu trochu přidušeně, i když vím, že je dost mírnej.
,,Kluci dost!" vyjekne Verča vyděšeně a oba přestaneme s naší "hrou".
,,Larry, jsi v pohodě?" dá mi ruku na záda a já se na ni usměju.
,,Jsem lásko, neboj se o mě." usměju se zářivě a pohladím ji po tváři.
,,Čau." pozdraví Frank a zakousne se do své snídaně z mekáče.
,,Ahoj, jak bylo v Americe?"
,,Pracovně, ale od doby, kdy tam přijela Barča to bylo hned lepší." lehce se usměje.
,,Jako zamilovanej puberťák, ale to byl u každé a pak jak to dopadlo."
,,Jak to dopadlo?" zeptá se Verča zvědavě, ale Frank hned pohotově ukáže, že mi podřízne krk.
,,Prostě pro ně nebyl dost dobrej." zahraju to do autu, i když vidím jeho nasraný pohled. No co? Někdo mu musí shodit ten jeho naleštěný hřebínek. Někdy si o sobě myslí bůh ví co není a přitom je to nadržený pako jako já.

Po společné snídani Verču odvezu do školy a já klasicky dojedu na trénink. Teď musíme makat, protože za necelé dva týdny začíná liga mistrů. Po náročném tréninku, dojedu pro Verču a potom už společně vyrazíme za Marvinem. Jsem hrozně rád, že je náš. Jak říká Verča, je to takové naše mimino přerostlý. Zaparkuju před stájí a vytáhnu klíče od branky, z kaslíku auta. Hrdě a s hlavou vzpřímenou se vydáme do samotného areálu této luxusní stáje. Tady je snad všechno, jsou tu dvě kryté haly, dvě venkovní jízdárny a velké moderní stáje. Musím říct, že ten Marvin se opravdu má. Takovej luxus. Já být kůň, tak si to užívám, každým coulem. Dojdeme pro Marvina a Verča ho odvede do jeho boxu. Společně ho vyčistíme, Verča si dojde pro věci a já ho mezitím odvedu na halu. Dneska to bude prý jenom práce ze země na seznámení. Když Verča přijde, nechám ho zcela v jejích rukou a sednu si na tribunu. Celou dobu sleduji jejich seznamovací trénink.

Domů přijdeme přesně na večeři, jenom doufám, že Frank nic nevařil.
,,Proboha, co tu děláš?" málem vyletím z kůže, když uvidím ten hroznej bordel.
,,To je večeře vole."
,,Jo? To je všechno, jen ne večeře." chytnu se za hlavu.
,,Larry, to je dobrý." pohladí mě Verča po paži.
,,To je kokot."
,,Prosím?!" nadzvedne Frank jedno obočí.
,,Kluci dost, mám nápad, uklidíme tenhle čurbes a objednáme něco dobrého."
,,Dobře, ale uklidí si to hlavně tenhle trouba."
,,Fajn." odsekne a začne to skládat do myčky.
,,Bratránku? Ta myčka nafukovací není."
,,No a co? Nech to na mně." a já už začnu zatínat pěst.
,,Co si dáte kluci?" vloží se do toho Verča a tím celou situaci trochu uklidní.
,,Já si dám nudle."
,,Já si dám kachnu."
,,Dobře, objednám to."
,,Nene, já to udělám, hezky se posaď a dej si pití." připravím jí židli u stolu a poklepu na ni. Verča si s úsměvem sedne a já jí naliju džus. Objednám jídlo a pomůžu Frankovi s tím nádobím. Jindy bych se na něho vysral, ale dneska chci zapůsobit. Musím ale uznat, že nám díky tomu mytí nádobí rychleji uteče doba čekání na jídlo. Po večeři se, každý vydáme do svého pokoje.
,,Hlavně nešukejte, já to opravdu nechci poslouchat."
,,Drž hubu, debile." ukážu na něho prostředníček a zalezu do pokoje.
,,Vy nedáte pokoj." zasměje se Verča a já se nad ni nahnu.
,,Já jsem lepší než on, že?"
,,To bez pochyby." Položí mi ruce na krk a stáhne si mě do polibku.

Jednou rukou ji pohladím po stehně a druhou jí položím na tvář.
,,Miluju tě." šeptne mi do úst.
,,Miluju tě, lásko." pohladím ji palcem a pomalu se od sebe odtáhneme. Po dlouhé, náročném, ale přesto úžasném dni oba usneme, jak když nás do vody hodí. Ráno se probudím mimořádně vedle Verči, dneska máme oba dva volno, tak bychom mohli podniknout nějaký výlet třeba po městě nebo někam do přírody.
,,Dobré ráno, co by jsi řekla na menší výlet?" začnu ji hladit na břiše a ona slastně zabručí.
,,Výlet? To zní dobře."
,,Super, tak si uděláme výlet ve dvou." skloním se k ní v domění, že jí dám pusu, ale v tu chvíli se rozletí dveře a do pokoje vtrhne Frank.
,,Slyšel jsem slovo výlet? Moc rád se přidám." pomstychtivě se usměje a svalí se mezi nás.
,,Franku, co nechápeš na výletu ve dvou? VE DVOU!" zdůrazním to pro něj ještě jednou.
,,Hmm, tak to bude ve dvou a ve dvou. Pozvu Barču, bude určitě ráda." udělá z toho hotovou věc a odejde z pokoje.
,,Viděla jsi to?" ukážu na dveře.
,,Je drzej, ale není to špatný nápad, dlouho jsme je neviděli, bude sranda a výletů ve dvou ještě bude." usměje se a dá mi pusu na nos. Společně sejdeme dolů na snídani. Moje volba dneska padne na cereálie s mlékem. Po snídani si dojdu dát ještě sprchu a pak už se připravím na náš výlet. Vezmu si staré džíny, šedé tričko a na to kostkovanou košili. Vypadám trochu jak farmář, ale co, dneska to nevadí. Verča si na sebe vezme starší rajtky, tričko a uváže si kolem pasu mikinu.
,,Páni, sluší ti to." široce se na ni usměju a natáhnu k ní ruku. Verča ji s úsměvem přijme a společně sejdeme dolů.

Frank mezitím dojel pro tu svou karkulku.
,,Ahoj!" vykřiknou obě holky najednou, rozběhnou se proti sobě a skončí v objetí. Když se objímají a vítají, já zvednu pohled k Frankovi a naznačím mu, že je mrtvej. On se jenom pobaveně zasměje.
,,Tak můžeme dámy?"
,,Já můžu."
,,Já taky." Frank se podívá mým směrem a mně hned dojde, co tím myslí.
,,Já nejsem holka, ale můžeme." zabrblám si pod nosem.
,,Výborně, pojedeme Anežkou."
,,Co? A to jako proč?"
,,Protože je lepší, tak nekecej a pojď."
,,Ano, mami." probodnu ho pohledem a vyjdu ven před barák. Frank odemkne tu svou rachotinu a otevře Barče dveře u spolujezdce. Já otevřu Verče ty zadní a ona mě obdaruje pusou na tvář. Celou dobu je ale taková nejistá.
,,Jsi v pohodě zlato?"
,,No, já nesnáším, když musím sedět vzadu."
,,Aha, no tím je to vyřešený, jedeme Selenou." vítězně se usměju a zabouchnu dveře.
,,Fajn." protočí Frank očima, zamkne svoje auto a s Barčou si sednou do mého auta na zadní sedačky. Já otevřu Verče dveře u spolujezdce, ta si spokojeně sedne a já zavřu dveře. Sednu si za volant, připoutám se stejně jako zbytek posádky a nastartuju. Ještě si všechno zkontroluju a vyjedu na cestu. Akorát stále netuším, kam to teda vlastně jedeme.

Baru a Veru ❤️