Druhá tvář

1.KAPITOLA

Z pohledu Barči

,,Sofi, tak já mám hotovo." Oznámím své kamarádce a zároveň i šéfové, když mám konečně padla.
,,Super, tak utíkej a užij si to." Usměje se na mě, já radostně kývnu na souhlas, ještě očkem zkontroluju svoje jako vždy dokonale uklizené místo a dojdu se převléknout do šatny. Zabere mi to asi jen pár minut, protože to horší teprve přijde. Posbírám si věci, zadním vchodem vyjdu ven a doběhnu na tramvaj. Naštěstí mám tramvajovou zastávku kousek od bytu, takže dostat se z tramvaje do mého malého bytu zvládnu i v rekordním čase. Rychle vyběhnu schody nahoru ke svému bytu a odemknu dveře. Hned, jak zavřu, mi začne zvonit telefon. Rychle ho vytáhnu a přijmu hovor.
,,Ahoj Veru, už jsem doma a jdu si dát sprchu, pak ti zavolám přes facetime." Nečekám na odpověď a rychle to típnu. Ještě v chodbě ze sebe sundám oblečení, které jsem měla a rychle zalezu do koupelny. Zapnu sprchu, sundám si spodní prádlo a vlezu pod proud vody. Jindy bych si to užívala několik minut, ale dnes mě tlačí čas, proto se rychle umyju a vylezu. Vlasy si zabalím do ručníku, usuším se a vezmu si čisté spodní prádlo a na to svůj župan.

Vezmu mobil, zapnu facetime a položím si ho na poličku, kterou mám nad umyvadlem.
,,Čau, já už myslela, že mi nezavoláš, jak jsi slíbila."
,,Promiň musela jsem se rychle vykoupat, ale dneska jsem tam byla jenom dvacet pět minut."
,,Barčo, já mám všechno co ty za dvacet pět minut, za patnáct minut, co ti na tom tak dlouho trvá?!"
,,Ježiši já nevím, vlasy, holení, počkej vlasy, jo vlasy, no a co? Mám to naplánovaný." Ujistím ji a ona se zašklebí.
,,Mám i šaty vybraný, koupila jsem si takový hezký červený, trochu upnutější, ale dají se." Zasměju se a dokončím svůj makeup.
,,Super, ale dělej jsem na cestě a já na tebe nebudu čekat venku, než se uráčíš přijít."
,,Neboj, jdu na vlasy." Začnu si je fénovat a zpracovávat kartáčem do vln. Ještě že tohle jsem na začátku dělala pořád, takže v tom mám ten grif.
,,Jsem tu, vystupuju z tramvaje, tak dělej. "
,,Neboj, už letím." Zazubím se, vypnu hovoru, nalakuji si lehce vlasy, doběhnu ke skříni, obléknu si silonky a ty šaty. Upravím si je, lehce se navoním a vezmu si k tomu svoje oblíbené lodičky. Popadnu kabelku a sejdu dolů výtahem.
,,Čau, tak šup." Zavelí Verča a obě se tramvají dopravíme na párty.

Z pohledu Verči

Společně s Barčou dojdeme na párty, na kterou jsme se chystaly. Už zvenčí slyšíme hlasitou hudbu a výskání lidí. Vyměníme si nadšené pohledy a já nám otevřu dveře. Hned uslyšíme hudbu ještě mnohokrát hlasitěji, vejdeme dovnitř a trochu si to tam projdeme.
,,Páni, vypadá to tu fakt mega dobře. Já říkala, že sem musíme jít" usměju se a Barča přikývne.
,,No, měla jsi pravdu, ale nemusely jsme tolik pospíchat"
,,Ale musely, protože být tebou, tak se nevyhrabeme ani o půlnoci" zasměju se a Barča se ke mně přidá.
,,Díky bohu, že jsi měla vybrané šaty, protože s tou tvojí vybíravostí na outfit bych to fakt nedala"
,,No ale tak musí mi to slušet prostě"
,,Ale to by ti slušelo i kdyby jsi si vzala první šaty, co tě napadnou" přivřu oči.
,,Ale-"
,,Žádné ale, jsi hezká holka, tak si trochu věř" mrknu na ni a dojdu k baru. Barman mi na mé přání nalije panáka a já ho do sebe kopnu.
,,Šup, na oslavu" pobídnu Barču.
,,Ale já toho moc nevydržím, víš to?" řekne trochu nervózně.
,,Jo, ale jeden drink ještě nikoho nezabil. Na lepší náladu, prosííím" udělám psí oči a Barča kývne a kopne ho do sebe.

Pak odejdeme tančit na parket a společně skáčeme do rytmu.
,,Ta hudba je kurva nahlas!" zařvu, ale neslyším ani vlastního slova. U baru to tak hrozný nebylo, ale tady na parketu nejde slyšet vůbec nic.
,,Co?!" zařve něco Barča a já se musím k ní naklonit, abych vůbec něco slyšela.
,,Že je to strašně nahlas!" zařvu jí skoro do ucha a ona přikývne.
,,To je!" odpoví mi a já se vrátím na své místo. Pak jí ukážu pryč z parketu.
,,Klidně tanči, já už to nedávám!" zakřičím a pomalu si začnu probíjet cestu ven. Někteří kluci na mě blbě čumí, ale já nad tím jenom protočím oči a jdu dál. Konečně se dostanu k baru a slyším alespoň něco. Na kuráž si dám další drink. Všimnu si, že na Barču kouká jeden docela dost vysoký kluk, je hezký, ale není to až tak můj styl, já mám radši roztomilejší kluky, tenhle je spíš sexy a poměrně vážnej. Doufám, že kouká na ni, protože myslím, že její styl by to byl. Pak už mě bolí hlava i z takhle hlasité hudby u baru a vydám se hledat úkryt jinam, proto se vydám na záchody. Zabočím za roh a do někoho narazím.

Z pohledu Larryho

,,Jee, promiň." Zastavím se, když narazím do menší brunetky. 
,,Nic se nestalo, nedávala jsem pozor na cestu. Víš, musela jsem dál od té hudby, už mě z toho bolela hlava."
,,To máme stejně, potřeboval jsem dál od hudby a taky už jsem toho dost vypil." Zasměju se a ona nejdřív jenom překvapeně kouká a pak se taky zasměje.
,,Jsi tu sama?"
,,Nene, s kamarádkou, a ty?"
,,Já jsem tu s kámošem. Můžu tě pozvat na drink neznámá krásko?" Kouknu se na ni s nadějí v očích.
,,Ráda, ale jestli mě opiješ a pak někam zatáhneš, tak tě varuju, umím se prát a nedopadl by jsi dobře." Mrkne na mě a pak se tomu oba zasmějeme. Chytnu ji za ruku, trochu drzé, ale některým se to líbí. Odvedu ji k baru a sednu si na židličku.
,,Dáš si Tequilu Sunrise?"
,,Tak jo, ale nevím, jak to chutná, já piju Mojito."
,,Tak to poznáš, je to moc dobrý." Mávnu na barmana, jako největší šéf a objednám nám Tequilu Sunrise.
,,Chodíš často na párty? "
,,Kvůli škole jak kdy, ale když jsou, tak se snažím být na každé, dřív jsem to nemusela, ale pak jsem tomu přišla na chuť." Napije se svého koktejlu a pak se na mě koukne.
,,Chutná ti to?"
,,Je to dobrý, nechápu, že jsem to nezkusila dřív." Zasměje se.

,,Všechno je jednou poprvé, jako já poprvé vidím na téhle párty tak hezkou dívku." Trochu se lišácky usměju, ale netlačím na pilu. Nemůžu ji odehnat hned při první příležitosti.
,,Nech toho, ještě se budu červenat." Stydlivě se zasměje a lehce mě prsty bouchne do kolene.
,,Chtěl bych vidět tvoje růžové tváře, určitě ti musí slušet." Zazubím se.
,,Páni, máš hezký úsměv a vlasy taky."
,,Děkuju za kompliment, ty vlasy byly v lepší kondici, ale už trochu opadly. Ale ty vypadáš úchvatně." Pohladím ji po tváři. Něco na ní mě přitahuje.
,,Nechceš si zatančit?" Trochu rozpačitě se odtáhne.
,,Jasně." Napiju se pořádně a stoupnu si. Natáhnu k ní ruce, ona se mě s úsměvem chytne a já jí pomůžu dolů z barové židličky. Nějak se prodereme tančícím davem doprostřed parketu, kde začneme skákat do rytmu hudby. Koukáme se na sebe a jen se usmíváme, než si ji přitáhnu tak, aby byla zády ke mně. Jenom ucítím, jak se uvolní a začne se třít svým tělem o to mé. Usměju se pro sebe a začnu se hýbat do rytmu našeho vášnivého tance.

Z pohledu Franka

Všimnu si svého bratrance, který tančí s nějakou menší brunetkou. Docela to tam rozjíždějí a vypadá to dost sexy. Můj bratranec je jako moje kopie v nějakých směrech, ale přesto jsou mezi námi rozdíly. Hlavně já mám vlnité, trochu delší vlasy a on kratší rovné. Taky jsem víc namakanej. Svou pozornost obrátím zpátky k holce, kterou tady už nějakou dobu sleduju. Je to menší blondýnka s červenými upnutými šaty. Ještě jednou se na ně kouknu a zachce se mi mít to stejné, co má bratranec Larry, já holt nejsem tak drzej, jako je on. Pomalu se davem proderu až k té krásné dívce a usměju se na ni. Ona mi úsměv oplatí a trochu se začervená. Je hrozně roztomilá. Pak se chytneme za ruku a začneme skákat do rytmu.
,,Jsi hrozně krásná!" řeknu jí a ona se začervená snad ještě víc.
,,Ty jsi taky hrozně hezkej!" usměje se a já jí k sobě otočím zády a chytnu ji za boky. Ona se o mně začne třít a já se na ni koukám přes její rameno.

,,Jsi hrozně vysokej!"
,,To asi jsem, vadí?!"
,,Vůbec ne, líbí se mi vysoký kluci!" usměju se pro sebe. Ta holka je tak krásná a hrozně hezky voní.
,,Co vlastně děláš? Studuješ?!" zeptá se mě a já neurčitě myknu rameny.
,,A ty?!"
,,Já pracuju!" hudba zesílí a já ji pomalu přestávám slyšet.
,,A co děláš?!" zkusím zařvat co nejvíc, asi mě uslyší, ale já její odpověď už ne. Do hudby začne řvát i organizátor a já už neslyším ani jediné slovo. Pak najednou ke mně přijde Larry a šťouchne mě do ramene.
,,Už bychom měli jít!" ukáže na dveře a já přikývnu. Chystám se krásné dívky zeptat na jméno, ale když se otočím, už je někde v trapu.
,,Franku dělej, vážně musíme!" chytne mě za zápěstí a vydá se ke dveřím. Ještě jednou se rozhlédnu, ale už ji nenajdu. Sedneme si do auta a řidič nás odveze domů. Vůbec ale nevnímáme příjezd domů, očividně já i Larry jsme myšlenkami zůstali na párty s našimi dívkami.

Doufám, že se Vám první kapitola líbila. Jak jste určitě pochopili, v této knize mají hlavní postavy naše jména a Larry a Frank oba vypadají jako Shawn. Larry je mladší Shawn, okolo šestnácti, sedmnácti a Frank je starší, asi okolo dvaceti. Doufám, že v nich vidíte takový rozdíl, jako my s Barčou, protože Shawn se neskutečně vyvinul a občas vypadá jako jiný člověk, tak jsme toho využily. Snad se vám knížka bude líbit!!

Baru a Veru ❤️