Druhá tvář

82.KAPITOLA

Z pohledu Barči

Frankovu kancelář opustíme kolem šesté. Nakonec jsem ho ukecala, aby šel ke mně domů. Jsem hrozně ráda, protože alespoň ten večer strávený s ním mi dodává pocit toho, že je to mezi námi stále dobrý. V poslední době už mi nepřijde ani tak odtažitý, jako býval. Odemknu dveře a nechám ho vejít. On se lehce rozhlédne a pak si sundá boty.
,,Naklizeno, jako vždy." uchechtne se a já lehce zrudnu. Jsem v tom hrozná, ale už nejsem takovej magor do toho uklízení. Už jsem se trochu uklidnila.
,,No, tak nějak jsem doufala, že tu budeš, tak jsem se raději připravila." nervózně se zasměju.
,,Ahaa, ale jako vždy to tu máš hezké." mrkne na mě.
,,Děkuju. Dáš si něco k pití? Nabídla bych ti víno, ale jaksi nejsem vůbec zásobená." zasměju se.
,,Nevadí, stačí to, co mi nabídneš." usměje se na mě a pohladí mě po rameni. Já mu věnuji pusu na tvář a dojdu do kuchyně. Naliju mu jeho oblíbený pomerančový džus. Dám mu to na stůl a naliju sobě. Sednu si k němu a usměju se.
,,Jsi tak hrozně hezkej v tom světle lampy." zazubím se.
,,Děkuju, takový kompliment jsem snad ještě nedostal." usměje se a prohrábne si svoje vlasy. Prohlédnu si snad každý jeho detail. Hrozně se mi líbí ty dvě pihy na jeho krku.
,,To jsem tak hezkej, že ze mě nemůžeš spustit ty svoje krásné oči?" věnuje mi kompliment a já se začervenám.
,,Jsi tak krásná, když se červenáš." pohladí mě po tváři.
,,Děkuju a odpověď je ano. Jsi moc hezkej a je opravdu těžké z tebe spustit oči." zrudnu ještě víc. Jsem do toho kluka zamilovaná ještě víc. Každý jeho pohled mi vytváří husí kůži. Můj tep běží snad maraton a když promluví, v břiše se mi rozletí hejno motýlů. Frank mi položí ruku na tu mou a já k němu zvednu pohled.

,,Každým dnem se do tebe zamilovávám víc a víc." pohladí mě palcem.
,,Mám to stejně." rozzáří se mi oči. Frank se ke mně nahne a dlouze mě políbí. Musím se usmát, protože těm jeho sladký rtům se nedá odolat. Pomalu se odtáhneme a koukáme si jen tak do očí. Jsem neskutečně vděčná za to, že tu je. Ten pocit, že mě přestává milovat, je pryč. Asi jsem si to jenom nalhávala.
,,Můžu si dát sprchu?" zeptá se mě po chvilce.
,,Jasně, chovej se tu jako doma." usměju se na něho. Frank se zvedne a zmizí v koupelně. Já mezitím umyju ty skleničky. Dám je na své místo a všimnu si, že Frankovi přišla zpráva od Nely, dokonce ještě do soukromých zpráv. Mám hroznou chuť se na to kouknout, co mu píše. Vykouknu z kuchyně, abych zkontrolovala dveře od koupelny. Vezmu si jeho telefon do ruky a zkusím zadat heslo. První se mi nepovede, ale to druhé už ano, chci kliknout na zprávy, ale uslyším jak se otevírají dveře. Rychle telefon vypnu položím ho zpátky a začnu si dělat čaj.
,,Baru? Mám tady ještě nějaké tričko z minula?" otočím se na něho, když uslyším jeho hlas za zády.

Mám z toho trochu špatný pocit. Neměla jsem mu lézt do mobilu.
,,No jasně." usměju se a vydám se do pokoje. Ze skříně vytáhnu jedno jeho tričko.
,,Tak jo, teď jdu já." mrknu na něho a dojdu do koupelny. Osprchuju se a udělám si večerní rutinu. Vykouknu z koupelny a vidím jak se Frank usmívá do mobilu. Chvilku ho nenápadně pozoruju. Kouká se do mobilu, pak si něco prohlédne, zakloní hlavu a lehce vydechne. Nadzvednu obočí. Ne to ne, to už si jenom nalhávám. Zavřu dveře od koupelny a kouknu se ještě do zrcadla, co je naproti. Všimnu si koutkem oka, že Frank rychle vypnul telefon a zaměřil se na mě. Pomalu k němu dojdu.
,,Jaká byla sprcha?" zeptá se mě s tím svým kouzelným úsměvem.
,,Úžasná, je to skvělý pocit ze sebe po dlouhém dni smýt tu špínu."
,,To ano." pohladí mě po tváři.
,,Co máš zítra v plánu?" zeptám se ho a dojdu si pro svůj čaj.
,,Práci, bohužel. Zítra mám celý den nabitý. Nela mi posílala rozvrh. Mám pár schůzek, pár zakázek. Oběd s rodiči a s jedním podnikatelem, odpoledne audit a nakonec jdu s kámošema do posilovny. Ty?"

,,Já jdu zítra s bráchovou přítelkyní a její sestrou do bazénu a pak do kavárny."
,,Ty jo, tak si to hlavně užij."
,,Děkuju, ty taky i tu práci." zasměju se.
,,Budu se snažit si to užít naplno." zasměje se. Já si dopiju svůj čaj a oba se přesuneme do postele. Já se automaticky k němu přitulím. V jeho náruči se mi usíná nejlépe. Ráno se probudím už v prázdné posteli. Na telefonu mi cinkne od něho zpráva. Děkujeme mi a přeje hezký den. Musím se nad tím pousmát. Vstanu z postele a dojdu do koupelny, nejdřív si opláchnu obličej a namažu si ho krémem. Potom se vrátím do kuchyně a udělám si snídani. V devět hodin už stojím u bazénu a čekám na holky.
,,Ahojky Barčo." dojde ke mě bráchova přítelkyně Martina. Je to hrozně fajn holka a rozumí mi jak málo kdo.
,,Ahoj, jak se máš, povídej. Viděla jsem toho tvého kluka, je to fakt fešák a hodíte se k sobě." a tohle je jedna z věcí, kterou mám na ní ráda, je hrozně ukecaná. Dojdeme do šaten, kde se převlékneme do plavek a u bazénu se sejdeme s její sestrou Klárou, která tady dělá plavčíka. Dám si pár bazénů. Po chvíli už mi začnou docházet síly a to mám za sebou teprve osm bazénů.

Po hodině v bazénu si dáme dvacet minutek ve vířivce. Potom už se odebereme do sprch. Pořádně se osprchuju, usuším, obléknu se a vyfénuju si vlasy. Nakonec si je ještě zapletu a potom už se s holkama vydáme do kočičí kavárny. Tady ta kavárna je dobrá v tom, že tu ty kočičky jsou fakt přítulné a taky tu dobře vaří. Objednám si hned i jídlo, protože jsem hrozně hladová. Vezmu si na klín malou mourovatou kočičku. Hrozně mě to uklidňuje mít u jídla společníka. Holky mi povypráví o jejich společné dovolené a o tom, že poletí na rok do Anglie. Tím se mi ani brácha nepochlubil a domnívám se, že ani máma s tátou o tom nic neví a dozví se to až týden před odletem. Samozřejmě jim to přeju. Brácha tam jede na nějaký IT kurz. Vím, že tam chtěl vždycky, ale až teď se mu to povedlo. Nakonec tam prosedíme a proklábosíme tři hodiny. Domů se vrátím kolem čtvrté. Udělám si večeři, pustím si televizi, pak už jenom udělám večerní rituál a zapluju do postele.

Další den ráno vstanu docela pozdě na mě, naštěstí jsem si dneska přispat mohla. Dnes totiž jdeme celý náš tým kadeřníků na veletrh krásy. Jdeme tam předvádět několik technik a ukázat tak studentům kadeřnických a kosmetických škol, jak fungujeme přímo v praxi. Tohle mě na tom asi baví nejvíce, předávat znalosti a zkušenosti jiným. Klasicky, jako každý den si dám snídani, udělám si můj ranní rituálek a hezky se obléknu, abych vypadala reprezentativně. Potom už si beru svoje věci a autem dojedu na Letňany. Máme sraz u hlavního vchodu. Od pořadatelů dostaneme kartičky a pak už si jdeme připravit naše místo. Já jsem tyhle akce jako studentka milovala, vždycky jsem si tam nakoupila, co jsem potřebovala. Brzy se hala naplní lidmi a studenty. Mladým holkám převážně zaplétáme copánky a radíme jaké produkty používat. Starší dámám zase ukazujeme jak se o vlasy starat, protože vlasy stárnou s námi. Hrozně mě to baví a naplňuje. Akorát dopletu další copánky.
,,Holky, jdu se napít a koupit si jídlo, za chvíli jsem zpátky." popadnu svůj mobil a peněženku a vydám se ke stánkům s jídlem.

Po cestě si všimnu jednoho ze stánků. Sedí tam starší paní a spíš vypadá, že věští, než maluje. V duchu se tomu zasměju. Vezmu si svůj kebab a fantu. Sednu si ke stolečku a pustím se do toho. U toho se podívám na Instagram a vlastně projedu všechny sociální sítě. Zastavím se klasicky u Tiktoku, kde sleduju světové kadeřníky, jak přímo čarují s vlasy. Potom napíšu Frankovi. Taková ta klasika. Popřeji mu hezký den a zeptám se jak se má. Občas se mi s ním lépe píše než mluví. Nevím, čím to je. Pomalu dojím, vyhodím obal a pomalu se vydám zpátky. Mířím k tomu stánku, kde je ta paní. Zastavím se u ní a přečtu si nápis na štítu.
,,Přistupte slečno. Chcete znát svou budoucnost?" vysloví to tak, až mě z toho mrazí.
,,Dobře." jenom hlesnu a sednu si na malou dřevěnou židličku.
,,Jak dalekou budoucnost umíte věštit?" zeptám se zvědavě.
,,Jen tu, kterou nemůžeš ovlivnit a musíš se řídit jejím tokem." Začne na mě mluvit vlídným hlasem a chytne mou ruku do svých.
,,Vidím, že tvou cestu životem svírá jedna překážka za druhou. Čeká tě jedna cesta, která bude trnitá a bude se zdát nekonečná." začne si prohlížet mou ruku a zaměří se na čáru života. Se zvědavostí ji pozoruji.
,,Co tam vidíte?" zeptám se trochu nedočkavě.
,,Že už brzy do tvého života vstoupí někdo, kdo ti ho od základů změní."

Baru a Veru ❤️