Druhá tvář

16.KAPITOLA

Z pohledu Larryho

Víkend jsem strávil s Verčou a byl to jeden z nejlepších víkendů. Vzal jsem ji na naši chatu kousek od Hradce Králové. Ona je to spíš Frankova chata, ale já jsem jeho nejlepší a jediný bratranec, takže jsem si ji na víkend půjčil a udělal jsem dobře. Každý den jsem snídali na terase a koukali na okolní přírodu. Po snídani jsme venčili pejsky z nedalekého útulku a prozkoumávali tamní lesy. Večer jsme se mazlili u filmů a hodně se líbali. K tamtomu zatím nedošlo. Jak jsem řekl, nic nechci uspěchat. Tohle, jak to máme teď, se mi moc líbí. Chtěl bych s ní začít chodit, ale mám trochu strach se zeptat. Pocit strachu jsem snad nikdy neměl z toho, že mě dívka odmítne. Teď se bojím moc. Chci s ní chodit. Chci ji mít pořád na blízku a jednou si ji i vzít. To je sice ještě dlouhá doba, ale přemýšlet nad tím není vůbec špatně. Konečně dorazíme do Prahy, dneska jsme zůstali dost dlouho v koloně kvůli bouračce.
,,Je už docela pozdě, nebude ti vadit přespat u nás?" Krátce se kouknu na Verču a ta s krásným úsměvem přikývne. Usměju se vítězně pro sebe a zaparkuju před barákem. Vystoupím a vezmu naše věci.
,,Kdyby jsi chtěla oblečení vyprat, dám ho do pračky a zítra bude přípravný."
,,Ty umíš tyhle věci?"
,,Jestli myslíš hodit bílé tričko od Calvina k mým dresům a obarvit ho, pak ho dát do sušičky a scvrknout ho na tu nejmenší velikost? Jo, to mi jde skvěle." Prohlásím a oba se začneme smát.
,,Ne, chtěl jsem říct, že když budeš chtít, tak si to tam dej." Otevřu dveře od domu a pustím ji. Potom vejdu sám, položím tašky a zavřu dveře. Vypadá to, že Frank se asi někde zdržel, proto jako správný gentleman pomůžu Verče s oblečením.

K večeři si uděláme jenom toasty, které si sníme u filmu. Frank domů nedorazí, ani když jdeme spát, tak snad se mu nic nestalo. Lehnu si do postele a obejmu Verču, netrvá to moc dlouho a tvrdě usnu. Ráno se probudím na mě docela brzo, ještě chvíli zůstanu ležet a pokouším se usnout. Nakonec to vzdám úplně, vylezu z postele, hodím na sebe dres, protože od devíti mám trénink, seběhnu dolů a začnu dělat snídani. Po asi hodině přijde Verča, já ji hned obejmu a vtisknu pusu do vlasů.
,,Udělal jsem ti snídani a potom tě odvezu do školy na přednášku."
,,Jsi skvělej, děkuju." Usměje se a dá mi pusu na tvář. Podám jí talíř, naliju nám džus, vezmu si svou snídani a sednu si ke stolu naproti Verče. Popřejeme si dobrou chuť a oba se do toho pustíme. Mám docela velký hlad, proto netrvá moc dlouho a já to mám všechno v sobě. Počkám, až Verča dojí taky, dám talíře do myčky a posbírám si svoje věci, jako je mobil, klíče od domu a od auta.
,,Všechno?" Usměju se.
,,Snad jo, kdyžtak si pro to přijedu." Zazubí se a já ji obejmu kolem ramen. Společně dojde k autu a já dám věci Verče do kufru a odvezu ji do školy.

Zajedu si na trénink a pořádně si zahraju. Potrénuji si střely na bránu, přihrávky a kopání penalty. To je občas dobrý si natrénovat, můj táta mi kdysi ukázal jak kopnout penaltu tak, aby ji brankář nechytil. Musím uznat, že vždycky, když jsem kopal penaltu já, tak jsem připsal gól pokaždé. Po tréninku si zajdu ještě do posilky nabrat trochu kondičku a potom už si dám zaslouženou sprchu. V šatně se obléknu do svého oblečení, dojdu do auta a dojedu domů, kde už stojí Frankova Audi. Jako vždy udělám to samé, že zaparkuju těsně za ním. Jak já ho rád seru. Chvíli počkám než vylítne z domu. Když vyběhne, začne mi nadávat a já se jenom směju jako debil. Vystoupím a on se na mě zamračí.
,,Čau bratránku."
,,Ty debile, jestli mi to jednou nabušíš, tak tě uškrtím."
,,To nemůžeš, na to jsem moc mladý a krásný. Navíc kde jsi se flákal? Včera jsi tu nebyl." Zkřížím ruce na hrudi.
,,Vlastně jsem tu nebyl na víkend."
,,Byl jsi s Karkulkou?"
,,Má jméno a ano byl. Vlastně jsem ji potkal u Starbucksu, pak jsem ji odvezl domů a tam čekala její mamka. Barča jela k nim na víkend a její mamka mi nabídla, jestli nechci jet taky."
,,Takže jsi víkend strávil s ní."
,,Jo a bylo to super. Ukázala mi svůj pokoj, kde jsme pak dělali hrozně důležité věci, pak jsme šli na procházku, ochutnal jsem fakt dobrý jídlo a užil si to naplno."

,,A ještě víc se zamiloval." Dodám a on je chvíli duchem nepřítomný.
,,Možná, ale já musím začít balit."
,,Jo, ta tvoje slavná Amerika čeká."
,,Ach jo, mně se tam na jednu stranu strašně chce, protože bych byl slavnej i možná po celém světě. Ale pořád je tam to "ale",že možná tím ztratím Barču. Přeci jenom tři týdny je dlouhá doba."
,,Ale notak, jestli je do tebe zamilovaná a má tě ráda tak ji neztratíš. Díky tomu, že trávím dost času s Verčou, tak ona se občas zmíní a podle toho co říká, tak se to nestane." Usměje se a poplácám ho po zádech.
,,Kdy odlétáš?"
,,Zítra ve dvě."
,,No vidíš, tak to ještě někam zajdeme, Verča se stejně musí učit, takže tu uvidím až ve čtvrtek. Bude mi smutno, ale co se dá dělat."
,,Kámo já tě nepoznávám, jsi borec." Bouchne mě do zad, že se až zakuckám.
,,Ty jsi debil."
,,Copak jsi málem vypustil dušičku." Začne se smát a já ho zpražím pohledem.
,,Ty jsi fakt." Raději to slovo spolknu a falešně se usměju.
,,Už, aby jsi jel, budu mít klid a pohodu."
,,Ale nekecej, bude se ti po mně stýskat Larroušku."
,,Hah, to sotva." Uchechtnu se a vezmu si oběd.

,,Zajdeme večer na pivo?" Zeptám se, když si sedám ke stolu.
,,No jasně, to musíme."
,,Pecka." Pustím se do jídla a po chvíli dojím.
,,No nic, já si jdu ještě něco rychle domluvit s Helčou."
,,Jasan, hlavně drž toho červa na uzdě, jednu holku už máš." Začnu se smát jako debil a hned od něho schytám pohlavek.
,,Auvajs."
,,Drž pysk, já to budu dělat jenom s jednou holkou, nejsem ty."
,,Já už taky nejsem já." Mrknu na něho a on protočí očima. Počkám, až ten debil odejde a pak si v klidu pustím film. I když ho moc nevnímám, přemýšlím o tom, kdy se jí mám zeptat, jestli se mnou bude chodit. Docela se toho bojím, ale zvládnu to, ve čtvrtek ji uvidím, tak ji vezmu na večeři a zeptám se. Udělám to a bude moje. Znovu se plně věnuju filmu a na chvíli u toho i usnu.

,,Kámo, vole vstávej." Drcne do mě Frank a já sebou škubnu.
,,Tak jsi idiot, já se lekl ty vole." Chytnu se za srdce a snažím se ten šok rozdýchat.
,,Přestaň dělat herce, na Oscara to není a zvedej se, jdeme na to pivo."
,,Jo, už jdu." Zvednu se, dojdu se upravit, převléknout, seběhnu dolů, vezmu si věci a vyjdu před barák. Počkám na to pako a pak se vydáme do hospody. Naštěstí je kousek, takže se tam v klidu dá dojít. Dojdeme tam, sedneme si na naše obvyklá místa, objednáme si pivo a dva panáky. To je naše klasika. Takhle tam sedíme asi do jedenácti než se vrátíme domů. Trochu jsme se přiopili a já mám pak co dělat se dostat z kalhot. U toho se klasicky směju, než uslyším ránu. Dobelhám se k vedlejšímu pokoji, kde se válí Frank na zemi a snaží se dostat ze svých džínů. Já dostanu totální záchvat smíchu, že nemůžu přestat.
,,Doprdele, džíny debilní."
,,Ty vole, tak si nemáš kupovat o číslo menší."
,,Jdi doprdele."
,,Tak já jdu." Odejdu k sobě, plácnu sebou na postel a usnu. Probudím se před jedenáctou, nebo spíš on mě probudí, protože začne lítat po domě jako plašan.

Vyjdu z pokoje a pomalu se rozkoukám.
,,Co blbneš?" Promnu si unavené oči.
,,Balim si a trochu nestíhám, mám být na letišti v půl dvanácté a je skoro jedenáct, kurva."
,,Klid, hodím tě na letiště a budeme tam včas." Dojdu si dát sprchu, obléknu se a počkám na něho.
,,Ježiši kolik toho máš? Nejedeš tam na rok."
,,To sice ne, ale já toho potřebuju hodně na vlasy a oblečení."
,,Ježiši pojď." Vezmu jeden jeho kufr, těžkej jako prase, a vydám se k autu.
,,Tohle jestli ti projde, tak to budu čumět." Dám ho do kufru auta, počkám až tam dá ten druhej a pak kufr zavřu. Sednu si a připoutám se.
,,Dělej, máme půl hodiny."
,,Klídek." Nastartuju, trochu couvnu a šlápnu na to. Ani ne za dvacet minut ho vyhodím u letiště, rozloučím se a rozjedu se do města. Mám šílenej hlad a ani jsem nesnídal. Nakonec se rozhodnu, že zajedu do Mekáče, už jsem ho dlouho neměl. Dojedu domů, chtěl bych se trochu projít a promyslet si, jak to vlastně Verče řeknu. Doma si vezmu ještě mobil, který jsem tam nechal a vydám se do Mekáče, je sice trochu dál, ale to mi nevadí. Dojdu tam a až u tabule na objednávky si všimnu, že u stolu sedí Verča s Bárou. Rychle si objednám, počkám na svoje jídlo a dojdu k nim.
,,Krásný den dámy, mohu si přisednout?"

Baru a Veru ❤️