Druhá tvář

95.KAPITOLA

Z pohledu Franka

Když si vyzvednu věci od Báry, trochu ze mě opadne nervozita, zároveň mě ale něco začne uvnitř tížit. To je ale normální, rozchody nejsou příjemné, ale když to zpočátku překonám, tak pak už to bude lepší a konečně budu zase šťastnej. Dole si sednu do auta a pohladím volant. Auta vždycky pro mě byly útěk od reality. Už když jsem byl mladší, tak jsem hodně problémy řešil tím, že jsem rychle jezdil po městě, dělal s autama blbosti a driftoval a ten adrenalin mi vždy pomohl překonat tu bolest. Ale teď mám i něco, co mi pomáhá. Zamířím proto rovnou do práce a už cestou se mi v hlavě rodí myšlenky, co všechno Nele udělám. Jeden nápad je lepší jak ten druhej. Dojedu do práce a zaparkuju docela na prasáka, ale je mi to jedno. Rychle vystoupím, zamknu auto a vyběhnu nahoru. Zmáčknu výtah, ale nebaví mě na něj čekat, tak se radši rozhodnu schody vyběhnout. Dorazím do podlaží, kde mám kancelář a rychlým krokem se tam vydám. Dojdu k stolu Nely a opřu se o něj rukama. Nela sedí za stolem, pod její halenkou svítí její úžasná prsa a pod její minisukní si domýšlím krajkové prádlo, které má na sobě. Začnu zrychleně dýchat a není to těmi schody.
,,Eh ehm, Nelo, potřeboval bych pomoc v kanceláři." řeknu důležitě a pár spolupracovníků, co to slyšeli, se na mě podívají prozíravým pohledem. Oni ví no, taky to jsou chlapy a vidí, co tu sedí za bohyni.
,,Samozřejmě. Ráda. S čím budeš chtít pomoct?" zeptá se mě.
,,Ále, jenom takovej málej problém v papírování." odvětím a už se vydám k sobě. Když dojdeme dovnitř, okamžitě začnu stahovat všechny rolety, aby nás nikdo neměl šanci vidět. Takhle dobrý porno zadarmo jim nedopřeju.
,,My budeme papírovat ve tmě?" zeptá se mě Nela a dělá, jako by vůbec netušila.

,,Ne, budeme šukat ve tmě." odpovím a dojdu k ní. Natlačím ji na rolety, které jsem právě zatáhl a je mi docela jedno, že každej může vidět obrys jejího těla. Začnu jí dravě líbat a ona mi vzdychá do pusy a kouše mě do rtu. Já ji pevně chytnu za prdel a zmáčknu ji pevně. Natlačím ji na svůj rozkrok a začnu se o ní třít. Když už jsem dostatečně vzrušený, rozepnu si kalhoty a otočím ji čelem proti roletám. Jednou rukou ji chytnu kolem pasu a druhou jí položím na záda. Rukou na pase ji přitáhnu zadkem k sobě a druhou rukou jí předkloním do pravého úhlu hlavou proti sklu. Zadkem se mi natlačí na rozkrok a já můžu prasknout. Trochu se odtáhnu a ruce jí dám na její dokonalou prdel a pořádně si ji prohmatám, abych věděl, že je opravdu reálná, ale ano, je reálná. Je opravdu tady předkloněná přede mnou a čeká na to, co udělám, na což nemusí čekat dlouho. S krátkostí její minisukně se ani nemusím obtěžovat se sundaváním a stačí mi stáhnout její jak jsem čekal krajkové kalhotky. To udělám jak nic a ona už netrpělivě čeká. Kotníkem jí lehce kopnu do těch jejích a ona poslušně rozkročí nohy.

Sesunu si kalhoty i s boxerkama a jedním hladkým tahem do ní zasunu celou svou velikost. Nela zařve slastí a rolety chytne do dlaní, takže na druhé straně stoprocentně jde vidět, že je drží a taky jsem si stoprocentně jistý, že to všichni slyšeli. Ale víte co? Je mi to jedno. Ať všichni slyší, jak z ní vyšukám duši. Jsem tak rád, že si tohle konečně můžu dovolit. Tak dlouho jsem se tomu bránil, ale teď už mi nic nepřekáží. Jednu ruku ji položím na záda a tlačím jí je dolů, aby se prohýbala a já do ní mohl pronikat co nejhlouběji můžu. Druhou ruku jí dám na její perfektní prsa a užívám si jejich velikost a pevnost. Začnu pořádně rychle a tvrdě přirážet a Nela řve slastí, jednou dokonce praští do skla, jak už to nemůže vydržet a já nemůžu být šťastnější. Když už moc nemůžu, povolím stisk rukou, couvnu a dojdu si sednout na židli. Ona okamžitě přiběhne ke mně, sedne si na mě a roztáhne nohy co nejvíc to jde, pak na mě dosedne a divoce se začne zvedat a dosedat. Já zakloním hlavu a neunikne i mně malý vzdech, ale v tom jejím skoro až porno vzdychání to totálně zanikne. Nevydržíme takhle ale moc dlouho a oba vyvrcholíme, jako když přijde vlna Tsunami. Něco takového jsem ještě nikdy nezažil.

Zbytek dne už je oproti tomu hodně nudnej. Další den probíhá v podobném nudném stylu a já nemůžu přestat myslet na včerejšek. Nudné to ale přestane být, když uslyším dívčí křik. Rychle vyběhnu a naskytne se mi děsivý pohled. Nele z ruky teče krev proudem a ona křičí a vyděšeně se dívá na svou ruku. Rychle k ní přiběhnu.
,,Proboha, co se stalo?" odpovědí je mi její pohled, který sklouznu k sešívačce. Doprdele, ona si tou sponou přicvakla palec.
,,Sakra, pojď, vezmu tě do nemocnice. Musíme to dostat ven." řeknu jí a nechci jí na to moc sahat, abych jí něco neudělal, ale dám jí alespoň ubrousek pod ruku, aby si krev mohla otřít a aby nekapala všude. Vezmu si ji náruče a vydám se s ní rychle dolů. Cítím, jak se mi v náručí klepe strachem, musí to být neskutečný šok. Seběhnu s ní k mému autu a posadím ji na sedačku, připoutám ji a pak si rychle sednu, sám se nepřipoutám a zase jako za starých mladých časů to auto rozjedu tak, až se mu téměř hulí od pneumatik.

Dojedu do nemocnice, kde ji opět vezmu do náručí a doběhnu s ní k doktorovi. Zaklepu a vůbec mě nezajímá, že se to nesmí. Naštěstí je to doktor, který se stará o naší firmu a tak nás vezme přednostně.
,,Ukažte. To nevypadá hezky, co se stalo?" zeptá se, zatímco jí to začne čistit a ošetřovat. Já mu to všechno povím, protože Nela není schopná mu ani odpovědět. Mám takové tušení že má strach z krve, jak tak na to zranění kouká.
,,Bude to dobré, naštěstí to nenarušilo žádný nerv nebo tepnu. Budete to mít chvíli v obvazech a poté tam zbyde jen malá jizvička." usměje se na Nelu a já si oddychnu, že to nic vážného není. Všechno jí perfektně ošetří a vysvětlí jí, co má dělat dál. Já s ním pak proberu věci ohledně pojistky, vše samozřejmě bude hrazeno firmou. Pak mu poděkuju a společně s Nelou se bok po boku vydáme ven z nemocnice. Cestou ale málem do někoho vrazíme. Ten někdo se řítí ven z ordinace a když se na sebe podíváme, dech se mi zastaví. Je to samozřejmě Bára.

,,A-ahoj." pozdraví mě roztřeseným hlasem.
,,Ahoj. Taky se ti něco stalo?" zeptám se, kouknu se na dveře za ní, kde je ale napiš gynekologie. Asi nestalo.
,,Nene, jenom kontrola." odpoví a projede si pohledem Nelu a zastaví se na jejím prstu.
,,A jí?" zeptá se pohrdavě, ale já jí to ani nezazlívám, má důvod se zlobit, ale i tak si stojím za tím, že jsem udělal dobře.
,,Pracovní úraz." odseknu rychle a znovu se podívám na otevřené dveře za ní a lehce i nakouknu do čekárny, kde je spoustu žen, některé i s velkým těhotenským břichem.
,,Tak my už jdeme. Musíme ještě vyřešit pojistku. Měj se." řeknu a vydám se ven společně s Nelou.
,,Čau." zašeptá Bára a sklopí pohled. Když odcházíme, ještě se krátce otočím a uvidím, že se dívá na nějakou knížečku nebo co to má v rukou, ale moc pozornosti tomu nevěnuju. Celý zbytek dne pak strávím s Nelou obíháním snad všeho možného a pak ji odvezu domů.
,,Moc díky za všechno, jsi fakt hodnej, že jsi se o mě takhle postaral." zašeptá a usměje se na mě, když si odepne pás.
,,To je samozřejmé." dodám s úsměvem a pak si dáme pusu a ona vystoupí. Ještě chvíli se za ní koukám a pak se vydám k sobě respektive k Larrymu domů.

Tam zahučím do pokoje a lehnu si na postel. Začnu tak nějak o celém dnešku přemítat a přemýšlet, jak dnešek nudně začal a jak pokračoval. Z obyčejného dnu se stala noční můra. Ten pohled byl fakt strašnej. Ale jsem rád, že to všechno dopadlo dobře a Nela ještě dostane poměrně velké odškodnění od firmy. Pak moje myšlenky sklouznou i k Báře, kterou jsem v nemocnici potkal. Neříkala, že tam byla nedávno? Proč by tam chodila tak často? Že by měla nějaké problémy? No poslední dny byla hodně divná, takže je možné, že jí nebylo dobře. Pak si vzpomenu na ty těhotné ženy v čekárně a nějak mi to dojde. Není náhodou Bára těhotná? Jak nad tím začnu uvažovat, začne mi to docházet. Ty její chutě, nálady, nálady na sex i ne na sex, tuny zmrzliny a to, že jí bylo špatně, nejspíše často zvracela a proto byla i tak vybledlá. Doprdele, nejspíše mi to chtěla říct u toho kadeřnictví, když říkala, že přišla na to, proč jí je špatně a já ji řekl, že ji podvádím a že se s ní rozcházím. Kurva, to mi to nemohlo dojít trochu dřív?

Baru a Veru ❤️