Druhá tvář

65.KAPITOLA

Z pohledu Verči

,,Co se stalo? Proč jsi tu?" vyhrkne Larry a chytne mě za pas, silně mě tiskne, jako by mě už nikdy nechtěl nechat jít.
,,Larry, neboj se, jenom jsem náhodou jela kolem, mně se nic nestalo. Zastavila jsem, abych zjistila, co se stalo a jestli se někomu něco nestalo, protože jsem viděla bouračku. Když jsem přišla blíž, málem jsem dostala infarkt, když jsem viděla černou Audi. Myslela jsem, že jsi naboural ty." do očí se mi nahrnou slzy, když na to jenom pomyslím. Snažím se ale uklidnit, abych mu mohla celý příběh převyprávět.
,,No a pak, když jsem poznala, že to není tvoje auto, ale auto tvého bratrance, okamžitě jsem zavolala záchranku. Pak přijeli i policajti a začali to vyšetřovat. Frank je v pohodě, má jenom nějaké šrámy a raději si ho asi vezmou do nemocnice na pozorování, vyšetří ho na otřes mozku a podobný věci. Podle mě by ho spíš měli vyšetřit na dementnost, protože řídit opilej, to se snad úplně zbláznil!" zamračím se a kouknu se na Larryho, kterej vykulí oči.
,,Ten debil je opilej?" zeptá se mě zmateně a dost překvapeně. Asi ani on to nečekal.
,,Jo, dali mu dejchnout a měl víc jak jedno promile." zakryju si obličej rukama.
,,Ježiši, to je fakt idiot ten kluk. Teď mi řekni, že on má dávat pozor na mě, protože je starší. To těžko." řekne Larry, já si pomalu sundám ruce z očí a uvidím, jak protočí oči.
,,No, tohle není dobrý. Asi mu seberou i řidičák. To bude žůžo teda."
,,No výborně, ještě ho budu muset všude vozit, to jsem potřeboval." dodá otráveně a pomalu se vydá za jedním z policistů. Já ho následuju a poslouchám, jak se spolu baví o tom, co se stalo a jaký bude postup vyšetřování a nejhorší možný trest.

Upřímně se nedivím, že Larry vypadá, jako by se mu chtělo zvracet, protože tahle situace je opravdu vážná a ne moc příjemná. Dozvíme se, že kvůli míře alkoholu Frank nezvládl držet auto rovně na silnici a najel do protisměru. Naneštěstí zrovna ve chvíli, kdy tam jelo auto. Jeho řidič byl střízlivý a jel domů z práce. Díky bohu se mu nic nestalo, má jenom lehké odřeniny a auto má rozdrcený plech, ale jinak taky nic vážněho. Naštěstí. Toho by mi bylo asi ještě víc líto, než Franka, protože nic neudělal. Franka znám, ale je to absolutní debil. Vlézt za volant pod vlivem alkoholu, to může napadnout opravdu jenom Müllera. Kouknu se na Larryho, který si tahá za vlasy a rozhlíží se kolem dokola.
,,Zlato." promluvím na něj a pohladím ho po zádech. I přes tričko ucítím, jak má každý sval v těle napjatý. A když jdou cítit i svaly, nedokážu si představit, jak napjatý musí být psychicky. Sundám mu ruce z vlasů, aby si je netahal a donutím ho se mi podívat do očí.
,,Zlato, on je v pohodě. Všechno bude v pohodě, ano?" zašeptám, stoupnu si na špičky, ruce mu dám na tváře a něžně ho políbím. On mi polibek opětuje a jako by skrz něj pustil to napětí, které ho svírá.

Když se od sebe odtáhneme, uslyšíme odkašlání. Prudce se otočím a uvidím policistu, který stojí přímo vedle nás. Začervenám se snad až na zadku, když mi dojde, že nás viděl se tady líbat uprostřed téhle katastrofy, ale to jsou utěšovací polibky.
,,Potřebujeme od vás ještě nějaké informace. Následný postup bude takový, že si pana Müllera odvezou do nemocnice na pozorování a my případ prošetříme a dáme vám vědět." oznámí policista a Larry přikývne a odebere se s ním někam do soukromí, kde dořeší zbytek těch věcí. Já mezitím dojdu za Frankem. Má škrábnuté čelo, rozbitý nos a roztrhlý ret, ale jinak nijak špatně nevypadá. Asi to nebyla taková rychlost, při které naboural, aby to mělo vážnější dopady. Frank se na mě koukne a hned se mu rozzáří oči.
,,Volala jsi Báře?" zeptá se mě a já zakroutím hlavou.

,,Akorát by jí to přidělalo starosti. Určitě spí." odseknu a on si povzdechne.
,

,Tak jí to pak řekni." poručí mi.
,,Jako proč? Chceš aby vyřvala ucho mně místo tobě? Vůbec, zavolej si jí sám. Jsi její kluk."
,,Jo, to bych rád, ale můj mobil se rozmačkal a nefunguje."

Povzdechnu si a podám mu svůj.
,,Tak jí ale zavolej sám. Já hysterickou scénu poslouchat nechci, víš, jaká extremistka umí být." trochu se zasměju, abych odlehčila situaci a odejdu o kousek dál. Chvíli zůstanu sama, ale netrvá to moc dlouho a Larry si mě najde. Usměju se na něj utěšujícím úsměvem a chytnu ho za ruce.
,,Všechno v pohodě?" zeptám se ho a on přikývne.
,,Jo, už asi můžeme pomalu jet. Kéž by jsi mohla jet se mnou a nebyla tu taky autem." povzdechne si a já se lehce usměju.
,,To je škoda no. Každopádně já stejně ještě nemůžu, protože Frank nejspíš teď líbá můj mobil." zasměju se a Larry se na mě nechápavě podívá.
,,Počkej, co?" zeptá se mě zmateně a s lehkým náznakem žárlivosti.
,,On si svůj rozbil a přes můj volá Báře, proto by ho líbal, chápeš?" usměju se a on přikývne a oddechne si.
,,Uf, už jsem se lekl, že na tebe něco zkouší." obejme mě kolem pasu a přitáhne si mě k sobě. Já lehce narazím do jeho hrudi, zvednu k němu pohled a podívám se mu do očí.
,,Žárlíte pane?" pošťouchnu ho a otřu si nos o ten jeho. Pak se lehce otřu rty o jeho rty, čímž ho vyprovokuju úplně nejvíc.

Vrhne se na mé rty a majetnicky mě líbá, aby mi dal najevo, že patřím jenom jemu a on zase mně. Když se od sebe odtáhneme, oba se už usmíváme.
,,Dojdu si pro ten mobil, jo?" pokusím se vymanit z jeho objetí, ale on mě nepustí. Podívám se na něj s tázavým pohledem.
,,Pod jednou podmínkou tě pustím." dodá nekompromisně.
,,Ano? Pod jakou podmínkou mě pustíte pane Stránský?" zeptám se hravě.
,,Jenom když mi slíbíte, že pojedete ke mně domů a usneme spolu v posteli." řekne Larry a já pootevřu pusu.
,,No, jo, jasně. Slibuju vám to." zazubím se na něj a on mě pomalu pustí.
,,Tak jeď, dojdu si pro mobil a hned pojedu taky, jo? Vidíme se u tebe." políbím ho a pak se oba vydáme na opačnou stranu. Já dojdu k Frankovi, který stále ještě telefonuje a ukážu mu gestem prsu několik koleček, aby to urychlil. Ten protočí oči, řekne si posledních pár vět se svou milovanou a já si od něj převezmu mobil.
,,Všechno dobrý?" zeptám se ho.
,,No, hysterčila, ale pak už dobrý. Dík za mobil."
,,Jo, pohoda. Tak už prosimtě nedělej blbosti, ať tě z toho Larry nemusí vysekávat." zasměju se, mávnu na něj a nasednu do svého auta.

Pak už se konečně rozjedu od téhle autonehody pryč, díky bohu. Tahle probdělá noc se na mně rozhodně podepíše. Dojedu k Larrymu domů a zaparkuju za jeho autem, které už tu stojí. Larry nejspíš uvidí, jak přijíždím, kvůli záření světel, protože mi rovnou otevře dveře, než vůbec stihnu dojít k nim.
,,Přijela jsi." řekne spokojeně s úsměvem.
,,Jistě, slíbila jsem ti to." usměju se na něj, něžně ho políbím a pak vejdu dovnitř. On za mnou zabouchne tu chladnou noc a na mě v tu chvíli padne únava. Sundám si boty a bundu a společně se vydáme nahoru do jeho pokoje. Nechám si na sobě spodní prádlo a Larry mi půjčí svoje tričko, které mi je téměř jako šaty. Lehnu si k němu do postele a přitulím se k jeho teplé nahé hrudi.
,,Dobrou zlato." zašeptá a vtiskne mi pusu do vlasů. Sice už je skoro ráno, ale my jsme oba hrozně unavení.
,,Dobrou Larry." pohladím ho prsty po hrudi, zavřu oči a téměř okamžitě upadnu do zasloužené říše snů.

Ráno se probudím a protáhnu se. Zamžourám na hodiny a zjistím, že už je skoro čas oběda. Larry stále ještě spí. Rozhodnu se trochu zpraktikovat to, co jsem se na hotelové škole naučila. Proto seběhnu dolů a začnu dělat snídani. Předtím, než jsem na školu nastoupila, jsem vůbec vařit neuměla, ale škola dělá divy. Nikdy to nebude nic pro mě, já mám jiné priority, ale když už to umím, tak to výjimečně využiju. Co mě baví stokrát víc je míchání drinků alkoholických i nealkoholických a degustace vína, to už je jiná. Dneska ale naštěstí školu nemám, proto si můžu dovolit se takhle prospat a uvařit snídaňooběd. Když uslyším zavrzání schodů, otočím se za tím zvukem. Larry stojí na schodech a kouká na mě.
,,Páni, copak jsi si to přichystala?" zeptá se s úsměvem a sejde dolů.
,,Nevadí zlato? Všechno to tu uklidím a-"
,,Ne, vůbec nevadí. Ještě abych si stěžoval." políbí mě na krk a já se lehce zasměju. Jak já toho kluka miluju.
,,Nikdy jsme se o tom moc nebavili a je to škoda, co chceš vlastně přesně dělat?" zeptá se mě zvědavě.
,,No dost váhám, ale buďto v cestovním ruchu například v kanceláři nebo v zahraničí něco a nebo třeba vlastnit hotel, ale to je výhled do velké budoucnosti." řeknu a Larry se na mě pyšně usměje.
,,Doufám, že já budu té budoucnosti součást." řekne, já se k němu otočím a zpečetím to polibkem.

Baru a Veru ❤️