Druhá tvář

86.KAPITOLA

Z pohledu Barči

Od Franka z kanceláře vyjdu kolem šesté hodiny, periferně jenom vidím, jak k němu jde ta zrzavá nádhera. Dělá se mi z toho zle. Přijde mi, že za ním hrozně dolejzá, ale když se na to Franka zeptám, tak jen nad tím mávne rukou. Já vím, je to jenom jeho sekretářka, ale je zatraceně sexy. Já kdybych byla chlap, tak do ní jdu taky. Sakra, co je to za myšlenky. Když procházím hlavní halou k východu, zastavím se u velkého zrcadla a prohlédnu se v něm. Trochu si povzdechnu. Ani trochu bych se jí rovnat nemohla, kdyby chtěla Franka. Byla bych hodně slabý soupeř. Teď nad tím jenom mávnu rukou a vydám se ven. Nebudu řešit něco, k čemu nikdy nedojde. Já vím, že mě Frank miluje a chce mě. Tedy doufám v to. Dojdu domů, zuju si boty a moje první kroky zamíří do pokoje, kde si odložím věci, potom si dojdu ohřát jídlo. Najím se, dojdu se vykoupat, udělám si svou klasickou večerní rutinu a zapluju do postele. Pustím si ještě film a tak kolem desáté se odeberu ke spánku. Ráno se probudím kolem šesté hodiny. Dneska máme školení, takže mám spoustu času na to si ještě chvilku přispat. Bohužel ale moje tělo je zvyklé na brzké vstávání, a tak už ani na minutu neusnu. Dám si svou ranní kávu a projedu sociální sítě.
,,Panebože, ta tam taky dává úplně všechno.” řeknu si pro sebe, když si prohlížím story Frankovo sexy sekretářky. Projedu ještě její profil a kouknu se na její nejnovější fotku. Jak může mít tolik lajků? Vždyť na ní není nic zajímavého. Snažím se namluvit sama sobě. Dopiju kávu, umyju hrneček a uklidím ho má své místo. Dojdu se upravit a udělám si svou ranní rutinu. Dneska si umyju i vlasy a dám si na ně svou oblíbenou masku.

Potom si vlezu do sprchy a všechno ze sebe sundám. Je příjemné, když se cítím čistá. Vylezu ze sprchy, osuším se, vezmu si na sebe své vybrané oblečení a vyfoukám si vlasy. Hezky si je upravím, prohlédnu se v zrcadle a vyjdu z koupelny. Vezmu si věci a vydám se ven. Zavřu a zamknu byt a moje další kroky už vedou do jedné kavárny, kde mají ty nejlepší plněné bagety. V klidu si sním svou nejoblíbenější bagetu a vypiju jablečný džus. Projedu si zprávy a pak už se vydám na místo, kde máme školení. Školení mě vždycky hrozně bavila. Je tam vždycky příjemné prostředí, můžeš si dát občerstvení, dozvíš se vždy něco nového, je to zkrátka fajn na získání nových informací. Dnešní školení je o prosvětlování vlasů. Což je úplně běžná věc v dnešní době, ale přiučit se vždy novou techniku není na škodu. Po školení se všichni přesuneme k našemu kadeřnictví.
,,Lidi? Kdo to tam stojí? A proč jsou otevřené dveře?” zarazí se zmateně Sofie a my na to všichni jenom koukáme.
,,To je hygiena.” promluví Helča trochu uťáplým hlasem.
,,A sakra.”
,,Ale vždyť tam je čisto, nemůžou nic najít.” řeknu, abych odlehčila situaci.
,,Hygiena si vždycky něco najde.”

,,To už je pravda.” řeknu polohlasně a v tu chvilku k nám přistoupí vysoká, štíhlá žena s ulízaným účesem.
,,Dobrý den, vy zde pracujete?” spustí svou naučnou řeč a mně se protočí panenky. Stále věřím, že tu nic nenajde. Jinak jsme na nějakou dobu bez práce.
,,Bohužel jsem u vás našla nevhodné prostředí pro obsluhu vašich zákazníků.”
,,Cože?!” vykřikneme všichni najednou.
,,Ale to není možné.” oboří se Sofie, chudák, na ni je napsáno to kadeřnictví.
,,My tu máme čisto.” podpořím Sofii a jdu s ní proti té ženě.
,,Opravdu slečno? Zrovna vy jste ta největší nepořádnice.”
,,Prosím? Já?!”
,,Ona?!” nikdo tomu nemohl uvěřit.
,,Já se omlouvám, ale naše Barča je ta největší uklízečka. Ta je schopná tu být ještě tři hodiny po pracovní době, aby se její místo lesklo. Nevěřím, že ona by měla kolem svého místa bordel.”
,,Opravdu?” zvedne žena svoje husté obočí a vydá se k mému místu. Všichni ji zvědavě následujeme. Pořád tomu nemůžu uvěřit, já a nepořádek? To ke mně nejde.
,,Tak co mi k tomu řeknete?” Ukáže na můj stolek.
,,Je tu prach, válí se tu vlasy a není vydezinfikované nářadí.”
,,Ale to přece není možné, já si svoje nářadí uklízím a odnáším.”
,,Je mi to líto, ale budu muset vaše kadeřnictví na dobu neurčitou uzavřít.”

Celou cestu ke Zdeňkovi jdu rychlým krokem. Jsem naštvaná, všichni jsou bez práce a všechno kvůli mně. Vím, že teď má Zdenda pauzu, ale nikdy svůj salon neopouští. Dojdu tam a rozrazím dveře. Ze zázemí přilítne nahněvaný Zdenda. Ovšem hned se naštvanost vytratí, když uvidí můj výraz.
,,Co se stalo?” vykulí překvapeně oči.
,,Já můžu za to, že jsme teď na nějakou dobu bez práce.” vykřiknu zoufale.
,,Ale notak, pojď, dáme si kávu a všechno mi povíš.” odvede mě do zázemí a udělá mi čaj.
,,Takže, ty jsi měla uklizené místo, když jsi včera odcházela, ale dneska když jste se vrátili ze školení, tak tam byla ženská od hygieny.”
,,Ano a já měla jako jediná špinavý stůl, pak už to byly jenom drobnosti.”
,,Holka, u tebe tomu nerozumím, vždyť jsi taková uklízečka.”
,,No právě, já tomu nerozumím.”
,,No, to spíš vypadá, jako kdyby to někdo na tebe ušil, ale nedošlo mu, že tím ublíží vám všem.”
,,Ale prosím tě, ty moc čteš ty detektivky. Jak? Nikdo krom nás tam nemá přístup.”
,,Ano a jak se tam ráno dostala i ta ženská?” najednou mi to došlo. Musela jsem nechat odemčeno.

,,Sakra. Já zapomněla zamknout. Já jsem taková blbka.”
,,Klid holka, to se stane, ale takhle je to jasné, někdo na tebe má pifku.”
,,Ale kdo, já nikomu nic neudělala.”
,,No já bych měl pár adeptů. Jedna je sokyně v lásce, druhá z práce.”
,,Jakých adeptů?” vytrhnu ho z myšlenek.
,,Ale nic, však víš, detektivky.”
,,No, tak když teď nemáš práci, tak mi tu můžeš pomoci, aby jsi nebyla bez práce.”
,,Opravdu? To by jsi pro mě udělal?” vyjeknu nadšeně. Nechci totiž zůstávat doma a zase nechci pořád otravovat Franka. Už tak si myslím, že mě má občas dost.
,,No jasně, teď mám hodně klientek před létem a sám na to nestačím. Navíc pořád lepší ty, než nějaký studentík.”
,,Děkuju.” vděčně se usměju a napiju se čaje. Chvilku si ještě povídáme, než mi cinkne upozornění na mobilu. Zdeněk jako bystrý muž si toho hned všimne.
,,Máte sdílenou polohu?”
,,No Frank se občas bojí, aby se mi něco nestalo, tak jsme si dali sdílenou polohu, ale moc na to nekoukám, ale je to dobrý, že mě to upozorní, že třeba pro mě jede.”
,,Ahaa, takže on tebe sleduje, ale sám si užívá s jinou.” řekne, ale pak hned zjistí, že to vlastně říct nechtěl.

,,Prosím?” zvednu obočí a v žilách mi ztuhne krev.
,,Nic, já jsem se přeřekl, to měla být sranda. Neber mě vážně, já občas melu blbosti.” zasměje se, ale mě to zrovna dvakrát neuklidní.
,,No, ale máš ostatně pravdu, taky si úplně nejsem jistá, zda náhodu, nechodí za jinou. Protože...” na chvilku se odmlčím a přemýšlím, jestli mu to mám říct nebo ne.
,,Ano?”
,,Když jsme byli na tom veletrhu krásy, tak jsem tam potkala kartářku, četla z ruky a vykládala z karet. Klasická filmová blbost. Ona mi ale řekla, že už za velmi krátkou dobu do mého života vstoupí někdo, kdo mi ho celý změní. Tak si říkám, že co když Frank už v mém životě dlouho nebude a nahradí ho jiný muž.”
,,Ježiši, tomu bych úplně nedával velkou váhu. Hele tyhle ženy jsou fakt zoufalé, dneska je vědma každá druhá. Moc bych tomu nevěřil.” pohladí mě po ruce.
,,Stále se ale nemůžu zbavit toho pocitu, že se něco stane. Že se něco změní.”
,,Jo, změní, že toho tvého nakopu do zadku, když ti ublíží.” řekne naoko vážně a já se konečně pořádně od srdce zasměju. Dopiju si čaj a rozloučím se se Zdeňkem. Vyjdu ven a uvidím tam stát Frankovo auto.

Škoda, že má zatmavený skla. Nemůžu nakouknout, jestli tam je nebo ne, ale proč taky. Třeba to ani není Frank. Třeba to není jeho auto. Nicméně chvilku počkám.
,,Zlato.” uslyším jeho hlas za sebou. Prudce se otočím.
,,Franku.”
,,Co jsi tu dělala? To už jsi zase byla na vlasech?”
,,Ne, je to složitější.” podívám se mu do očí a on nadzvedne jedno obočí.
,,Dobře, řekneš mi to v autě. Jedla jsi?”
,,Ne, ještě jsem to nestihla.”
,,Tak pojď.” řekne něžně a starostlivě. Děkovně se na něho usměju a posadím se do jeho auta.
,,No, takže včera, když jsem odcházela, jsem zapomněla zamknout a dneska jsme tam přišli a byla tam hygiena. Já jsem jako jediná, měla na svém místě bordel. Měla jsem tam vlasy, prach a špinavé nářadí, ale nebylo moje, bylo tam navíc, kdyby jsme někdo něco zapomněl. Zdeněk měl teorii, že to na mě někdo ušil. Napadá mě jedna osoba.”
,,To je docela vážné obvinění.”
,,Já vím, ale je to jenom teorie.”
,,Dobře, ale ano máš pravdu, zrovna u tebe, která uklízí i to co nemusí, je to divné. A jinde špína nebyla?”
,,Jenom drobně, aby to nebylo divné.” Frank jenom kývne, trochu zamyšleně, ale potom to stočí na jiné téma.

Baru a Veru ❤️