Druhá tvář

56.KAPITOLA

Z pohledu Larryho

,,Já za to nemůžu, on se na mě vrhnul." ukážu na něj rukou. Mám trochu zvýšený hlas, protože ve mně ještě trochu doutná vztek. Nic jsem neřekl špatně, jenom pravdu.
,,Tak když si ze mě děláš pořád prdel.”
,,Ale ty jsi srandovní.”
,,Larry pojď, jdeme se koukat a v klidu.” uklidní mě Verča a společně si sedneme na gauč. Frank si sedne vedle mě a Barča si sedne vedle Franka. Verča tam pustí první díl a já ji obejmu kolem ramen. Společně zkoukneme čtyři díly, než začnu usínat. Nakonec usnu úplně. Probudím se ráno na gauči s Verčou v náruči.
,,Dobré ráno, lásko.” promluví na mě Verča a já se usměju. Dám jí pusu na čelo.
,,Mmm, děkuju, jak se ti spalo?”
,,Dobře a tobě? Proč jsi nešla spát k nám?” zeptám se trochu zmateně.
,,Noo, já bych šla, ale ty jsi mě tak držel, že jsem se nemohla dostat z tvého sevření.” zasměje se. Má tak krásný smích. Mohl bych ho poslouchat celé dny a vždy by mi vykouzlil úsměv na rtech.
,,Promiň to jsem nechtěl. Měla jsi mě vzbudit.”
,,To je v pohodě, já raději usínám ve tvém náručí.”
,,Ty jsi láska moje.” usměju se na ni a políbím ji.
,,Ježiši hrdliny už se probudili.”
,,Panebože, ty jsi ještě tady?” promnu si oči a protáhnu se.
,,Jsem no, já tady totiž bydlím.”
,,A kde máš tu svou?”
,,No, kde by asi? Je už v práci.”
,,Sakra, kolik je hodin?”
,,Půl deváté.”
,,Sakra, já mám od devíti trénink.” rychle vystřelím z gauče, vyběhnu nahoru a začnu si házet do tašky vše, co potřebuju.
,,Lásko klid, to stihneš.” přijde za mnou Verča, když se zrovna soukám do čistých džín.
,,Vypadáš hrozně sexy, při tom, když jsi nervní.” jemně si skousne ret a já se na chvíli zastavím.
,,Díky, ty jsi sexy pořád.” zapnu si kalhoty, dám jí pusu a seběhnu schody.

Vyběhnu ven, sednu si do auta a dojdu na stadion. Mám to opravdu na krev, protože na hřiště doběhnu přesně v osm padesát devět.
,,Huh, stihl jsem to.” otřu si čelo od potu.
,,Dobře, i Stránský dorazil, tak můžeme začít.” trenér zapíská na svou pověstnou píšťalku a my se začneme rozcvičovat.
,,A nezapomeňte, že dneska je nominace na to, kdo pojede ven.”
,,Ty vole kámo, my vlastně budeme hrát s Milánem u nich doma.”
,,Kámo, AC Milán je jiná liga, ty nás udupou.”
,,Ale co, alespoň to bude prdel.”
,,No uvidíme, jestli se tam dostaneme.” trochu ho pošťouchnu. Oba moc dobře víme, že Tom patří mezi nejlepší fotbalisty v týmu. On a ještě Fíla, ten je taky mega dobrej hráč a ty jeho taktiky...
,,Kluci nekecejte a makejte. Za chvíli je tu šéf a bude vybírat, tak ze sebe vydejte to nejlepší.” pískne mně skoro u ucha, že se málem poseru.
,,Ano, trenére.” promnu si ucho, abych ho dostal do normálu. Když přijde šéf Sparty, začnou všichni včetně mě hrát jako nikdy. Tedy samozřejmě si ten lepší výkon necháváme na AC Milán.
Nakonec to dopadne tak, jak jsem čekal, a to, že do Itálie jedou všichni, co hrajou nejlépe, já, jako kapitán, a k tomu ještě pět náhradníků. Další tři se rozhodnou zítra. Ty budou z B skupiny.

Po tréninku dorazím domů. Převléknu se do staršího oblečení a dojedu k Verče. Domluvili jsme se, že zase pojedeme za Marvinem. Přede mnou je teď ještě jedna věc a to, že jí musím oznámit, že pojedu do Itálie. Počkám na ni a pak se s ní klasicky přivítám.
,,Děje se něco?” promluví Verča po chvilce ticha.
,,Nene, nebo nic vážného, ale musím ti něco říct.”
,,Dobře, ale mluv, začínám se trochu bát.” upřeně na mě kouká. Já zaparkuju před stájí. Promnu si oči a kouknu se na ni.
,,Veru, já hraju za Spartu.” začnu, ale přeruší mě její výbuch smíchu.
,,Ale to já přeci vím.” vydá ze sebe mezi nehasnoucím  smíchem.
,,Počkej, chtěl jsem tím říct, že jedeme s týmem hrát do Itálie. V sobotu hrajeme proti AC Milán. Přímo v Miláně.” dodám a ona vykulí své krásné modré oči.
,,Páni lásko, to je skvělý, to ti hrozně přeju!” vypískne a obejme mě kolem krku. Trochu mě to překvapí, ale jsem rád za to, jak dobře to vzala.
,,Musíš mi o tom vyprávět, jak to funguje a tak.”

,,No většinou se jede týmovým busem, jede se přes noc, pak se vyspíme na hotelu, večer se hraje, pak se zase spí na hotelu a pak se jede domů.” při vyprávění vystoupím z auta a zamknu ho.
,,Počkej, ty jsi to vzal hodně hopem. Jak dlouho budeš pryč?”
,,Asi den a půl, proč?”
,,Ne nic, to je dost dlouho na to, abych si vyšla a otestovala nějakého borce. Víš co, který bude nahrazovat tebe při mých divokých touhách.” prohrábne si provokativně vlasy. Já zvednu obočí a natisknu ji jemně na auto a tělem se natisknu na ni.
,,Co jsi to řekla? Ty si koleduješ.” zvednu obočí ještě výš.
,,Já? A o co si koleduju?” nasadí nevinný úsměv a začne si točit pramen vlasů na prst.
,,Ty jsi taková drzá myška moje.”
,,Jsem tvoje myška, jo?”
,,Ano jsi, tak nemysli na to, že si ulovíš někoho jiného, zatímco já tu nebudu.” položím jí ruku na tvář, opřu si čelo o její a podívám se jí do očí. Potom je zavřu a otřu si nos o ten její. Odměnou je pro mě její slastné zabručení.
,,A přesně právě kvůli tomu bych tě za jiného nevyměnila. Miluju jenom tebe.”
,,A já tebe.” lehce ji políbím a pomalu se od sebe odtáhneme.

,,Tak pojď, jdeme za tím ďáblem.” chytne mě za ruku a vydá se k výběhu.
,,Počkej, ještě jsi mi neřekla, jestli mi budeš fandit?”
,,Tobě? Noo, uvidíme.”
,,Ty jsi fakt strašná provokatérka.” trochu ji polechtám a ona se lehce zakroutí.
,,Stránský nee. Nebo ti fandit nebudu.”
,,Ale budeš, jako jednou budoucí Verča Stránská mi musíš fandit.” mrknu na ni, ale ji to překvapí a zastaví se.
,,Počkej, to myslíš vážně, co jsi teď řekl?” stoupne si přede mě.
,,Myslíš to, že jednou budeš moje žena? Ano, to myslím vážně, protože se s tebou cítím dobře a vím, že tohle nebude vztah jenom na pár let.”
,,Mám to stejně a jsem ráda, že to máme společné.” stoupne si na špičky a obejme mě. Omotám jí své ruce kolem pasu a pevně ji obejmu. Pohladím ji po zádech, pak ji chytnu za ruku a dojdeme do výběhu. Odvedeme Marva do jeho boxu, Verča ho vyčistí a já přinesu věci na lonžování. Dneska má na programu práci ze země. Den s Marvem nám vždy rychle uteče. Verča udělá jeho večerní rutinu, já mu donesu jídlo a pak už se rozloučíme.

Odvezu Verču domů. Dneska vyjímečně mě překecela a já ustoupil a odvezl ji domů. Cestou domů mi hlavou bleskne nápad. Bude to sice trochu šílené, ale za pokus to stojí. Dojedu domů, zaparkuju, vystoupím a dojdu domů. Frank je naštěstí někde v prdeli, takže mám domácí pohodu. Vyběhnu schody nahoru, dám si rychlou sprchu a sednu si k počítači. Hned najedu na náš zápas. O lístky je docela velký zájem, i když jdou do prodeje až za deset minut. Chtěl bych vzít mamku s Verčou do Itálie na zápas a proto jim koupím VIP lístek. VIP zóna je pro boháče, takže něco jako strejda Filip. Nervózně sleduju odpočítávání a do prstu mě začíná brát křeč. Konečně se to rozsvítí zeleně a já na to rychle kliknu. Do košíku si hodím dva lístky. Jsou to lístky do VIP zóny, takže je to přímo u naší lavice se super servisem a občerstvením, tak snad se to bude holkám líbit. Doufám, že mě nezabijou. Lístky zaplatím, zaklapnu počítač a lehnu si do postele. Chvilku koukám do stropu, než s dobrým pocitem usnu. Druhý den se probudím až kolem půl desáté. Je to hrozně super pocit, když nemusím vstávat na trénink a můžu si v klidu ještě poležet.

Ještě chvilku se jen tak převaluju. Potom vylezu, obléknu se do domácího oblečení - v mém podání tepláky a tričko. Sejdu na snídani, opět tu nikdo není. To je tak super pocit. Dám si snídani a pak si sednu k telce a pustím si nějaký film. Kolem druhé mi dojdou lístky. Jelikož se to blíží, tak to posílají opravdu rychle, což je dobrý, protože můžu rovnou jet za Verčou a říct jí o mém překvapení. Převezmu si obálku s lístky od kurýra a podepíšu mu doklad o převzetí. Dojdu se převléknout do civilu. Vyčistím si zuby, upravím si vlasy a vezmu si ještě mou oblíbenou koženou bundu. Podle mě jsem v ní nehorázně sexy. Dole to ještě omrknu, vyjdu ven a nasednu do auta. Nastartuju a dojedu k Verče. Mám hrozně velké štěstí, když proklouznu do paneláku bez toho, abych jí musel volat. Proto jdu rovnou k jejím dveřím a zazvoním. Verča po pár minutách otevře a překvapeně vykulí oči.
,,Čauky.” dám jí pusu na tvář a ona se hned začervená.
,,Ahoj, vypadáš hrozně dobře.” usměje se na mě zářivým úsměvem a pozve mě dál.
,,Tak mám pro tebe návrh a doufám jenom v pozitivní reakce. Koupil jsem lístky do VIP zóny na ten zápas a chtěl bych, abyste ty a moje mamka mi fandili přímo tam.” dopovím a sleduju její překvapený výraz.

Baru a Veru ❤️