Druhá tvář

49.KAPITOLA

Z pohledu Verči

,,Ach jo, jsme hrozný, co?" povzdechnu si, ale pak se zasměju.
,,Příšerný, ale líbí se mi to." dodá Larry a nádherně se usměje.
,,Jo, to mně taky. Ale i když tě moc moc chci, tak teď ne. Je tu Frank a já fakt nechci, aby nás vyrušil v tom nejlepším. To bych ho musela zabít a to by mě pak zase zabila Bára." lehce se zasměju.
,,Ach jo, tak já ho vyhodím zlato."
,,Nenene, venku jsme si to užili u jezera a teď se můžeme mazlit a koukat na film, jo? Nebo si pustíme nějakej seriál a budeme na něj koukat spolu." nabídnu mu a on nakonec s úsměvem přikývne.
,,A najvíc, zlatí, nemůžeš přemáhat svou ruku, už si toho chudák zažila dost."
,,Ona to zvládne, je to borka." mrkne na mě a já se zasměju. Pak si zapne svůj notebook, lehneme si společně do postele a zapneme si seriál na Netflixu. Celkem se do toho zažeru, to mám snad s každým seriálem. Nedokázala bych si pouštět seriály jako podklad pro něco, musím se jim věnovat naplno, abych všechno pochytila a pochopila. Hlavu si položím po chvíli na Larryho hruď a on mi začne dávat malinké pusinky do vlasů.
,,Tohle miluju." vydechnu spokojeně a slastně přivřu oči.
,,Já taky. A taky miluju tebe. Změnila jsi mě zlato."
,,Jo? Dokonce nezáměrně. Ne, spíš bych řekla, že jsi se změnil sám, protože jsi se zamiloval, nemyslíš?" řeknu, na chvíli se odmlčíme a já se na něj pomalu podívám.
,,Asi i to zní dobře." řekne a oba se začneme smát.
,,Shodneme se na tom, že se na tom podílíme oba, ju?" navrhne a já šťastně přikývnu.
,,Jo, to se shodneme." usměju se a dál se dívám na seriál. Koukáme se několik dílů, až u toho nakonec oba usneme. Poslední, co vnímám, je to, že Larry odkládá počítač a pevně mě objímá.

Další den je pátek a tím pádem mám ve škole volno. Tohle na své vysoké miluju, je plná volna. Larry má ráno trénink, takže když se vzbudím, Larry už se dávno připravuje na trénink. Vstanu z postele a dojdu dolů, kde sedí u stolu a jí. Dojdu k němu a políbím ho do vlasů.
,,Jee, ahoj lásko. Jsi vzhůru?"
,,Ano. Můžu s tebou na trénink?"
,,To budu moc rád, když půjdeš." věnuje mi krásný úsměv a já si sednu proti němu. Dáme si společně snídani a pak nás Larry odveze na fotbal. Já si sednu na tribunu a on se dojde do šatny převléknout a připravit. Pak se s dalšíma klukama rozcvičí a začnou hrát. Sleduju hru, i když tomu moc nerozumím, ale i snaha se cení. Když Larry dá gól, vyskočím ze sedačky a začnu nadšeně pískat a tleskat. Nejsem zas tak moc hlasitá, protože by to bylo šíleně trapný. Larry se k mému překvapení ke mně rychle rozeběhne a když už je téměř u tribun, sejdu i já a u zábradlí se střetneme. Larry mi dá ruce na tváře a dlouze mě políbí. Já položím ruce na jeho lotky a do polibku se usměju.

Po tréninku mi Larry řekne, že jedeme někam na speciální místo.
,,A napovíš mi, kde to speciální místo je?" zazubím se na něj, ale on zakroutí hlavou.
,,Prosím zlato." udělám na něj psí oči a on neochotně přikývne.
,,Tak jo, jelikož s tebou zažívám nové věci a dostávám se zároveň ke svému starému já, které bylo ještě před tím vším, tak jsem se rozhodl, že pojedu za matkou. Tebe chci vzít s sebou, protože jsi moje podpora a bez tebe bych to nezvládl." řekne Larry a já vykulím oči a překvapeně koukám.
,,Páni, já...moc si toho vážím." vydechnu a pevně ho obejmu ze strany. On se zasměje štěstím a dá mi pár pusinek do vlasů. Pak se neochotně odtáhnu a počkám, až tam dojede. Když se tak stane, Larry zůstane jako přikovaný na svém místě a ani se nehne.
,,Zlato? Jsi v pohodě?" zeptám se ho jemně a položím mu ruku na rameno.
,,Nebyl jsem tu hodně dlouho."
,,Já vím lásko, budu tu pro tebe, jo?" utěším ho a znovu ho obejmu kolem krku. Obličej zabořím do jeho vlasů a pravou rukou ho ve vlasech i hladím z druhé strany od mojí hlavy.

Po chvíli se Larry zhluboka nadechne a já poznám, že je čas a že už je připravený. Opět se pomalu odtáhnu a vystoupím. Larry taky vystoupí, zavřeme a zamkneme auto a on pak vyhledá mou ruku, za kterou mě chytne. Propletu nám hned prsty a palcem ho pohladím ho hřbetu ruky, abych ho utišila. Když dojdeme ke dveřím, Larryho ruka už se začne lehce třást a potit. Je mi ho hrozně líto a nejradši bych ho objala a odvedla pryč, ale musí to zvládnout. Je to další krok v jeho životě a já tu budu pro něj. Zhluboka se nadechne a vydechne a zaklepe.
,,Jsi skvělej." zašeptám a vtisknu mu pusu na rameno. On se lehoučce usměje a dívá se přímo před sebe na dveře. Když se otevřou, spatřím v nich ženu ve středním věku. Její tvář už je sice lehce vrásčitá, ale přesto je to moc hezká žena. Vlasy má upravené a její oblečení je vkusné. Hned, jak uvidí Larryho, se jí oči zalijí slzami.
,,Larry?" zeptá se, aby se ujistila, že je to opravdu on. Když se kouknu na Larryho, zjistím, že i jemu je do breku, ale snaží se udržet.
,,Mami." odpoví jí a oba se obejmou. Když to vidím, musím se usmát. Je to tak krásný moment.

Když se odtáhnou, Larry se na mě s úsměvem podívá a já mu věnuju ten nejhezčí úsměv, jaký můžu.
,,Kdo to je?" zeptá se zvědavě jeho mamka, Larry se na ni hrdě podívá a obejme mě kolem ramen jednou rukou.
,,To je moje holka, Verunka." představí mě a já s úsměvem natáhnu ruku k jeho matce.
,,Těší mě Verčo, jsem Laura." poví mi a přijme mou ruku. Musím říct, že má poměrně pevný stisk, což je rozhodně o moc lepší než leklá ryba.
,,Taky mě moc těší. Ráda vás poznávám." odpovím s úsměvem.
,,Oh, ani nevíš, jak moc ráda vás tu vidím. Jo a tykej mi." usměje se na mě, já se podívám na Larryho a ten lehce přikývne. Pak nás pustí dál, my si zujeme boty a vydáme se po jejím domě. Musím říct, že na to, že tu bydlí sama, je to dost velký dům. Je tak třikrát větší, než náš rodinný byt, ale čemu se divit, když její manžel byl fotbalový trenér.
,,Chovejte se tu jako doma." poví a ačkoli Larry většinou takový není, tak to vypadá, že s tím má problém.

Vždycky mi připadalo, že on se chová jako doma téměř všude, ale tady je to jako by chodil mezi kaktusy a vyhýbal se jim, aby ho náhodou nepíchly. Celkem mě to udivuje, protože u dveří to vypadalo, že se rádi vidí a teď to tak moc nevypadá, ale to nevadí. Vlastně jsem sem šla s myšlenkou, že to nebude klasické představení rodičům a že tu budu páté kolo u vozu a budu spíš pomáhat Larrymu, takže mi to dojem nijak nekazí. I tak jsem ráda, že se Larry odhodlal udělat tenhle krok a jsem na něj moc pyšná.
,,Dáte si něco? Čaj, kafe, vodu?" nabídne nám Larryho mamka.
,,Tak kafe." řekne Larry.
,,Já taky." lehce se usměju a společně s Larrym si sedneme na gauč, i když to pro nás oba není moc komfortní. Sice sama se necítím dobře, ale vidím, jak je z toho Larry nervózní, tak ho začnu hladit po zádech, aby se trochu uklidnil. K mému překvapení to opravdu zabere a po chvíli si mě přitáhne k sobě blíž. Asi je mu líp, když jsem blízko u něj. Celou dobu návštěvy se snažím na něj usmívat, mazlit se s ním a hladit ho, aby byl v klidu, což zabírá. Když se konverzace omylem stočí špatným směrem, rychle začnu mluvit o něčem jiném, aby z toho Larry neměl traumatický zážitek.

Když si dopijeme kafe, pomalu to začneme stáčet k odchodu. Myslím, že na první setkání po dlouhé době už by to stačilo a Larry se mnou určitě souhlasí, když je z odjezdu tak nadšený. Laura sice protestuje a svého syna si chce u sebe nechat zuby nehty, ale nakonec se nám podaří se dostat ven a konečně zamíříme k Larrymu domů.
,,Jsi v pohodě lásko?" zeptám se ho jemně a on s lehkým úsměvem přikývne.
,,Zvládl jsi to, jsi můj borec." pochválím ho a za odměnu mu vtisknu pusu na tvář.
,,Jsem jenom tvůj, kotě." dodá a já se uchechtnu, už je to zase můj starý Larry. Když dojedeme domů, Larry zaparkuje za Frankovo autem a oba vystoupíme. Už zvenčí slyšíme poměrně hlasitý křik, takže si vyměníme pohledy a rychle se rozeběhneme dovnitř. Tam se nám naskytne pohled na řvoucí Báru a nasraného Franka.
,,Vůbec se mi nevěnuješ! Od doby, co jsme tu, jsi se mnou ani jednou nebyl na rande! Ale s tou tvojí nádherou Lindou si jdeš na jídlo?!" zařve Bára. No výborně, my si teda umíme načasovat příchod.

Baru a Veru ❤️