His Secret Bodyguard // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Část 1

„Ano, zvládnu to. Poslouchej, ze včerejší show je spousta fotek. Mám odstranit ty s -."

Přerušuje mě.

„Ano, absolutně. Odstraň je. Jenom... použij vlastní úsudek, dobře? Nepotřebuješ můj souhlas. Pokud si myslíš, že je to pro Harryho výhodné, udělej to," konstatoval a zavěsil. Převrátila jsem oči, jednoduše jsem se nabourala do Instagramu. Rychle jsem odstranila všechny fotky, kde Harrymu během show selhal šatník. Vlastně to bylo docela vtipné.

Jeff mě přinutil chodit na každý Harryho koncert, jako „extra security". Jako by neměl dost ochranky. Ale je to součást práce.

Minulý rok jsem odpromovala z vysoce hodnocené vysoké, měla jsem několik titulů v počítačové vědě a technologii. Jeff mě našel minulý rok před promocí a hned mě najal jako extra „asistentku" Harryho Stylese.

Očividně mě nebylo vidět a slyšet. Byla jsem neviditelná, neznámá v Harryho týmu. Věděla jsem o něm všechno, co se o něm vědět dalo. Sledovala jsem každý jeho pohyb, aniž by o tom věděl. Špatný článek? Negativní publicita? Méně než minuta na mém počítači a všechno to bylo navždycky z internetu smazáno. Zdá se to nemožné? No, přátelé... Když to tam jde dát, jde to dát i pryč. Jenom musíte vědět, jak to udělat...

Harry neví, že existuju a je rozhodující, aby to tak zůstalo. Je to pravidlo číslo jedno, které mi Jeff ujasnil, než mě najal. Nikdy nesmím přijít do kontaktu s Harrym.

Je mi teprve dvacet dva, pořád jsem docela mladá. Hned jsem zmizela z trhu práce. Očividně počítačová věda je hodně požadována, ale dost neobvyklá. Ačkoliv to miluju.

***

Aktuálně jsem byla na cestě na Harryho první show v Atlantě. Další měl za dva dny, na kterou jsem taky musela přijít. A jako obvykle jsem splynula s jinýma holkama. Které byly po chvíli otravné. Protože všechno, co jsem chtěla, bylo obléct si tepláky. Ano, i když byl v Georgii červenec...

Ale neměla jsem je na sobě. Jeff by mi to nedovolil. Měla jsem na sobě riflové kraťasy, tílko a klobouk. Naučila jsem se je příležitostně nosit, zvláště pokud jsem byla blízko stage. Protože jsem byla na každém koncertě, a kdyby mě několikrát viděl, mohl by mě poznat. Ale právě byla výhoda mít kolem sebe tisíce holek, nikdy mě neviděl...

Byla jsem na cestě do haly. Začínal za pět minut. Ale po chvíli jsem se naučila, že nepotřebuji vidět zahájení tolikrát po sobě...

Nechala jsem si oskenovat lístek u vstupu a poděkovala jsem. Šla jsem skrze halu a zanadávala jsem, když jsem ho slyšela mluvit na stagi.

Strčila jsem si mobil do zadní kapsy a upravila jsem si sluchátko, které bylo připojené k Jeffovu. Dal by mi vědět, kdyby se něco dělo. Zapnula jsem ho a hned jsem snížila hlasitost, když do něj ječel.

„O můj bože, sklapni, Jeffe, už jdu," okomentovala jsem.

„Brynn, kolikrát ti mám říkat, abys nechodila pozdě? Tvoje místo je v přední řadě uprostřed přímo u stage, uvidí tě přijít pozdě," konstatoval. Přetočila jsem oči, otevřela jsem dveře.

„Jo, jo, no a co," odpověděla jsem, šla jsem dolů po schodech. Sluchátko bylo dost malé, že ho nebylo vidět, pokud jste ho vyloženě nehledali.

Došla jsem na své místo a posadila jsem se mezi dvě holky, pořád jsem měla skloněnou hlavu.

„O můj bože," zapištěla jedna z nich. Letmo jsem se na ni podívala. Zírala na stage, která byla uprostřed arény s čtyřmi pódii, každé se rozšiřovalo do jiné strany. Jedno bylo přímo před námi. Vzhlédla jsem a vnitřně jsem zanadávala. Byl přímo před nad námi a díval se na mě.

„Říkal jsem ti to," řekl Jeff do sluchátka a zasmála jsem se.

„Moje show není pro tebe dost zajímavá, abys přijela na čas?" zeptal se do mikrofonu a tisíce holek začaly ječet. Pokrčila jsem rameny, vytáhla jsem si mobil a ignorovala jsem ho.

Bylo mi jedno, jestli jsem ho nebo holky kolem sebe urazila. Nebyla jsem tady, abych se kamarádičkovala, byla jsem tady, abych odvedla svou práci. Cíl nebyl, aby si mě oblíbil. Neměl by vědět, že existuju. Musíte z toho všeho vypustit emoce. Jeff mě dal do první řady, abych byla blízko pódiu, kdybych ho měla chránit. I tak mě měl dát o pár řad dozadu.

Vrátil se na hlavní stage a holky kolem mě na mě čuměly.

„Cítím, že na mě zíráte. Doporučila bych vám přestat," okomentovala jsem dost nahlas, aby mě slyšely, zatímco jsem se dívala na mobil.

Vrátily se ke sledování Harryho a já jsem si ztlumila jas na mobilu, abych napsala Jeffovi. Měla jsem soukromí, takže holky kolem mě na to neviděly.

„Podíval se přímo na mě. Proto bych neměla být v přední řadě." Poslala jsem a vypla jsem si mobil, když začala jedna z písniček. Slyšela jsem je desetkrát... Naučila jsem se je. Užívala jsem si jeho muziku a ano, všechno to bylo dobře napsáno a zazpíváno. Ale po docházení na všechny ty koncerty mi začaly znít stejně. A znáte to, když posloucháte písničku pořád dokola, unaví vás a už ji nechcete poslouchat? Přesně takhle to teď je...

Koncert se blížil ke konci, během přídavku mi najednou Jeff začal křičet do sluchátka, zaskuhrala jsem a ubrala jsem hlasitost. Hlasitost byla napojená na můj mobil. Byla to hodně moderní a nová technologie. Pořád se testovala.

Nemluvil ke mně. Jenom z nějakého důvodu aktivoval můj kanál...

„Vezměte si, cokoli chcete," řekl a vycítila jsem v jeho hlase strach.

„Nechci nic jiného, než aby ten chlap tam venku byl mrtvý. Překročil mnoho čar, navedl tuhle generaci, aby si mysleli, že můžou být kýmkoliv, chtějí. No, nemůžou, a to musí teď skončit." Slyšela jsem, jak na něj křičel další muž. Uvědomila jsem si, že mluvili o Harrym a do žil mi začala proudit panika...

_____________

Konečně je tady ten den, kdy jsem zveřejnila první díl. :3 Naprosto tenhle příběh miluju. <3 Doufám a pevně věřím, že si taky své čtenáře najde. :)

Za nejkrásnější cover moc, moc, moc děkuji Horan_N_93, moje láska. <3

Můžete mě sledovat na mém instagramu, kde přidávám to, co tady nejde.:3

ig: marketa_writer