His Secret Bodyguard // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Část 7

Po mé rychlé sprše jsem si oblékla kraťasy a mikinu. Dala jsem si řasenku a zakryla jsem tmavé kruhy pod očima...

Vyšla jsem z koupelny. Harry spal na posteli. Vypil kafe a snědl snídani, ale očividně byl vyčerpaný z běhání. Přetočila jsem oči, zvedla jsem mobil a šla jsem na balkon zavolat Jeffovi.

„Jo?" odpověděl.

„V kolik ho můžu vysadit?" zeptala jsem se.

„Uh... Jo, pořád jsme nezjistili, kdo to byl. Máme fotku a dali jsme ji lidem v aréně. Zkusí ho nepustit dovnitř," vysvětlil.

„Uh, to je skvělé. Kdy ho můžu vysadit?" zeptala jsem se. Lehce se zasmál.

„Brynn, nemůžeš ho jen tak vysadit. Musíš s ním zůstat dneska celý den. Nepouštěj ho z dohledu a hledej toho chlápka... V aréně musíte být ve čtyři. Zůstaň s ním celou dobu, sleduj ho během koncertu. A pak ti řeknu více," vysvětloval mi to podrobněji.

Povzdechla jsem si.

„Snažíš se mě zabít, že? Má jiné lidi z ochranky. Proč to nemůžou dělat oni?" zeptala jsem se.

„Protože to dává Harrymu na záda terč. Nevypadáš jako oni, což mu pomáhá splynout," odpověděl. Zaskuhrala jsem a než jsem se s ním mohla dál hádat, začal zase mluvit.

„Brynn, musím jít. Postarej se o něj, prosím," řekl a zavěsil. Povzdechla jsem si a vrátila jsem se do pokoje.

Pořád spal. Podívala jsem se na hodinky, bylo teprve deset. Povzdechla jsem si a posadila jsem se na postel. Vytáhla jsem notebook a dělala jsem další část své práce. Což bylo, že jsem se ujišťovala, že jeho účty na sociálních médiích běžely tak, jak měly, a ujistila jsem se, že ho dneska neviděl nikdo z tisku.

Nějakým způsobem ho nikdo neviděl, což bylo dobré. Nabourala jsem se do kamerového systému do arény a prošla jsem si kamerový záznam z předevčíra. Dokázala jsem získat docela dobrý snímek z chlapova obličeje a prošla jsem si další svoje databáze. Nabourala jsem se do zadními vrátky do dalších stránek a konečně jsem našla jeho profil. Měl pár záznamů za přepadení, ale to bylo všechno... Udělala jsem si z toho screenshot s jeho jménem a poslala jsem to Jeffreymu... Zavřela jsem všechny stránky a zavřela jsem notebook. Začal mi vibrovat mobil a viděla jsem, že mi zase volal Jeff.

Povzdechla jsem si a vstala jsem, vyšla jsem na balkon, abych nevzbudila Harryho. Zvedla jsem to a tiše jsem za sebou zavřela dveře.

„Jak jsi to našla tak rychle, sakra?" zeptal se a zasmála jsem se.

„Mám dlouhou historii v hackování do databází a tak. Pamatuju si pár věcí," odpověděla jsem.

„Takže tohle je ilegálně získaná informace?" zeptal se.

„Chci říct, já to nepovažuji za ilegální," řekla jsem a povzdechl si.

„Brynn... Nemůžeš se nabourávat do policejních záznamů," řekl.

„Dobře, poslouchej. Je to super a všechno, ale je mi to jedno. Pomohla jsem ti získat tyhle informace. Takže je použij, abych nebyla znovu postřelena," konstatovala jsem a zavěsila jsem.

Šla jsem zpátky dovnitř. Harry ležel na břiše a přes hlavu měl polštář. Ozvalo se zaklepání na dveře, povzdechla jsem si a přešla jsem ke dveřím, podívala jsem se přes kukátko. Zanadávala jsem a udělala jsem pár kroků zpátky. Narazila jsem do skříňky za sebou a málem spadla lampička.

„Dovolíš? Snažím se spát," zamumlal Harry do polštáře.

„Jo, pokračuj v tom," řekla jsem tiše, zvedla jsem telefon a vytočila jsem recepci.