Část 98

217 27 3
                                    

„Zabiju tě," konstatoval. Povzdechla jsem si.

„A z jakého důvodu?" zeptala jsem se, vstala jsem a šla jsem na chodbu, abych neprobudila Harryho...

„Vrátil se tam. Myslel jsem si, že jsem ti řekl, aby odešel. Víš, že ho nenávidím," řekl. Přetočila jsem oči.

„Ryane, koho zajímá, jestli je tady? Chci říct, mě. Ale neovlivňuje tě tím, že je tady," řekla jsem.

„No, vzhledem k tomu, že spíš ve stejné posteli jako on, myslím, že mě to ovlivňuje... Nemysli si, že jsem zapomněl na naši dohodu. Jakmile budeš mít to dítě, jsi moje," konstatoval a zavěsil, než jsem mohla odpovědět.

Povzdechla jsem si a strčila jsem si ruku do vlasů.

„O co šlo?"

Nadskočila jsem, slyšela jsem za sebou Harryho.

„Proč máš potřebu se za mnou plížit? Víš, že to nemám ráda," zeptala jsem se a otočila jsem se k němu čelem. Usmál se.

„Promiň," odpověděl.

„Připomínal mi naši dohodu. A pořád tě prý nesnáší," vysvětlila jsem. Povzdechl si

„Musíš se z té dohody nějak vyvlíknout, Brynn. Myslím to vážně. Nemůžu ti dovolit, aby ses k němu vrátila. Myslíš, že by si vzal peníze?" zeptal se. Pokrčila jsem rameny.

„Možná. Ale nikdy bych tě o to nepožádala. A i kdyby, není to záruka, že by zmizel," odpověděla jsem a šla jsem zpátky do pokoje.

Následoval mě, chystal se něco říct, když mu někdo začal volat. Vytáhl si mobil a šel do chodby...

O sedm měsíců později

3.3.2022

Byla jsem skoro u konce těhotenství, konečně. No, vlastně jsem byla v nemocnici. Ve tři ráno jsem začala mít kontrakce. Harry byl asi měsíc v Londýně, takže let byl kratší. Samozřejmě musel počkat do šesti hodin do rána na odlet.

8:30

„Jsem tady! Jsem tady! Prosím, řekněte mi, že jsem nic nezmeškal," zakřičel a vběhl do pokoje. Zaskuhrala jsem.

„Jsi kurva hlasitý. Je osm hodin ráno, Harry. Kromě toho jsem ti říkala, abys nechodil. Znáš rizika, pokud a to média přijdou," řekla jsem, podívala jsem se na sestry, které přísahaly mlčenlivost, jakmile jsem sem dorazila. Mohla jsem říct, že většina z nich ho poznala, všechny na něj šokovaně koukaly.

„Já vím, ale tohle nezmeškám," odpověděl, přešel ke mně a natáhl ruku. Povzdechla jsem si a vložila jsem ji do jeho.

„O tomhle už mluvit nebudeme," konstatovala jsem, cítila jsem další kontrakce. On se zasmál.

„Rozumím," řekl a usmála jsem se. Pevně jsem zavřela oči, chtěla jsem, aby to bylo za mnou...

O dvacet čtyři hodin později

Probudila jsem se stále vyčerpaná. Harry ležel vedle mě, držel mimiko, které ještě nepojmenoval. Byla to holčička. Chtěl, abych mu pomohla ji pojmenovat, ale ujistila jsem se, aby věděl, že pořád jsem nechtěla být součástí jejího života. Zasloužila si daleko víc.

Podíval se na ni.

„Je úžasná," řekl tiše. Zasmála jsem se, pokroutila jsem hlavou a rozhlédla jsem se.

„Propustili tě," řekl a přikývla jsem.

„Zůstaneš aspoň pár měsíců?" zeptal se. Pokroutila jsem hlavou.

„Proč bych měla?" zeptala jsem se.

„Abys ji krmila," odpověděl, shlédl na ni, když se začala vrtit... Povzdechla jsem si.

„Raději ne. Kromě toho Ryan po mně brzy půjde," řekla jsem, vstala jsem z postele a vzala jsem si oblečení, které mi Harry přinesl. Šla jsem do koupelny se převléct, byla jsem připravená odsud zmizet a žít svůj život...

Oblékla jsem si kraťasy a mikinu a pak jsem vyšla...

„Prosím?" požádal mě a podíval se na mě. Povzdechla jsem si.

„Nechci, aby bylo ublíženo někomu dalšímu, Harry. Pokud za ním nepůjdu, naštve se," vysvětlila jsem a přešla jsem k němu. Podal mi ji. Chvíli jsem se na ni dívala, než jsem si ji od něj vzala, aby mohl vstát.

„Chápu to. Ale můžeš zůstat u mě. Mám kamery," odpověděl, stál přede mnou.

„Ano a celý svět ví, kde bydlíš. Nemůžeme chodit s dítětem tam a zpátky," řekla jsem a podala jsem mu ji zpátky...

O čtyři měsíce později

8.7.2022

Nakonec jsem zůstala u Harryho, dlouho se staral o dítě. Já jsem ji jenom kojila. A jo, konečně se rozhodl pro jméno. Grace.

„Hele, až se vrátíš, můžeš ji na chvíli pohlídat? Potřebuju se osprchovat a zdřímnout si," požádal mě. Zastavila jsem se u předních dveří.

„Jo, jasně," odvětila jsem a vyšla jsem ven. Pár bloků jsem měla hlavu skloněnou, nechtěla jsem poutat pozornost, ale taky jsem nechtěla vypadat podezřele...

Poslední tři měsíce jsem chodila běhat. Prví dva týdny to bylo pomalé, ale pak jsem se dostala k tomu, kde jsem byla před tím vším. Zhubla jsem to, co jsem nabrala během těhotenství, což byl můj cíl.

Běžela jsem svoje kolečko a pak jsem se vracela... Zvládla jsem jen tři míle, než jsem se zastavila. Vzhlédla jsem a ihned jsem udělala pár kroků zpátky, skoro se mi zastavilo srdce...

„Konečně. Víš, myslel jsem si, že jsem tě varoval, co se stane, pokud se přede mnou pokusíš utéct," konstatoval Ryan. Rozhlédla jsem se, věděla jsem, že nám nikdo nevěnoval pozornost.

„Proč mě nemůžeš nechat být?" zeptala jsem se.

„Proto, Brynn. Doslova jsem ti vysvětlil detaily naší dohody. A tady jsi, porušuješ je. Takže... Víš, co se musí stát."

_________________

Blížíme se velmi rychle ke konci! :( Ale! Bude pokračování. <3

Moc děkuji za 60K přečtení! <3

Moc děkuji za 60K přečtení! <3

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
His Secret Bodyguard // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat