His Secret Bodyguard // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Část 34

„Vážně. Brynn, co děláš?" zeptal se Jeff, začínal být naštvaný, že ani jeden z nás mu neodpověděl...

Povzdechl si.

„Fajn. Harry, odcházím. Zavolej mi, jestli budeš něco potřebovat," řekl. Na okamžik zaváhal, čekal, jestli se mu dostane odpovědi. Nedostalo.

„Brynn... Promluvíme si později. Pro tuto chvíli máš pořád svou práci," konstatoval, vyšel z pokoje a zavřel za sebou dveře...

„Co tím myslel? Proč bys neměla svou práci?" zeptal se Harry.

„Je to komplikované. Byl otravný a nelíbí se mi, když mi někdo říká, co mám dělat. Tak jsem se pokusila skončit a snažil se mi vyhrožovat," shrnula jsem to.

„Snažíš se odejít? Proč?" zeptal se, jeho naštvaný tón se vracel.

Pokrčila jsem rameny.

„Nepotřebuji tuhle práci. Jasně, dělám, co miluju, a slušně si vydělávám. Ale je to až moc komplikované. A to ve svém životě nepotřebuji," vysvětlila jsem.

„Jak je to komplikované?" zeptal se.

Zasmála jsem se a podívala jsem se na něj.

„Ty, Harry. Ty to děláš komplikované. Nikdy jsem tě neměla potkat. A ty jsi nikdy neměl vědět, že existuji. A teď se děje tohle všechno a všechny ty fotky jsou venku..." Povzdechla jsem si.

„Fotky?" zeptal se.

„Z dneška. Někdo nás vyfotil. Nevypadá to dobře a Jeff mi nedovolí je stáhnout. Takže tam pořád jsou," vysvětlila jsem. Zamračil se.

„Cože? Proč by to dělal?" zeptal se, zdál se zmatený. Pokrčila jsem rameny.

„Říkal, že to není špatná publicita. Něco o reklamě zadarmo. Pak mi vyhrožoval, že uvolní mé jméno tisku," odpověděla jsem. Povzdechl si, přetočil se na záda a zajel si rukama do vlasů.

„Poslední dobou se chová divně... A snažím se věřit jeho úsudku. Ale... Páni," řekl. „Takže nás viděli... Chci říct... Viděli nás se líbat?" zeptal se.

„Jop," řekla jsem. Přetočil se na bok čelem ke mně.

„A... Vůbec se ti to nelíbilo, že?" zeptal se. Zasmála jsem se.

„Mělo se mi to líbit?" odpověděla jsem. Pokrčil rameny.

„Myslel jsem si, že by to bylo romantické. S tím deštěm a všechno," přiznal. Podívala jsem se na něj.

„Víš, že už pro tebe nemůžu pracovat, že? Je to neetické," řekla jsem. Setkal se s mým pohledem.

„Pak nepracuj pro mě. Pracuj pro Jeffa," nabídl. Zasmála jsem se.

„To by nic nezměnilo," odpověděla jsem.

„Tak teda... Prostě odejdeš?" zeptal se. Pokrčila jsem rameny.

„Asi jo. Pořád mi chodí nabídky práce," řekla jsem.

„Kdybychom se nepotkali... Kdybys tu noc se zbraní nebyla jediná z mé ochranky. Bylo by to jinak? Myslím tím, nemáš ráda práci? Nebo mě?" zeptal se. Pořád jsem ležela na zádech a dívala jsem se do stropu místo na něj...

„Nevím. Možná obojí. Hádám, že předtím, než jsme se potkali, to bylo v pohodě. Trochu nuda. Ale Jeff mi dával za úkol tě hlídat, i když to nebyla moje práce. Pak jsi mi řekl, že mě začínáš mít rád. A... to je v pohodě. Za tebe. Máš dovoleno mít rád kohokoliv chceš. Ale já tohle nedělám a zdá se, že to nechápeš," vysvětlila jsem.

„Neděláš co?" zeptal se zmateně.

„Nic z toho. Neseznamuji se s lidmi. Nechodím s nikým, nemám vztah. Všechno z toho," odpověděla jsem.

„Ale... není to osamělé?" zeptal se.

„Ne. Dostaneš se z toho," řekla jsem.

„Brynn... Nemusíš se od všeho odtahovat. Měla jsi hroznou minulost a nedokážu pochopit, jak tě to vyděsilo... Ale nemůžeš se vzdát. To není život," konstatoval.

„Nemyslíš si, že jsem to zkoušela? Harry, po Ryanovi jsem chodila se dvěma kluky. Snažila jsem se. Podstoupila jsem to riziko, věděla jsem, že by mi ublížil kdokoliv, s kým bych se sblížila," řekla jsem.

„A... Jak ty vztahy dopadly?" zeptal se.

„Jeden z nich byl na vysoké, podváděl mě, jak nečekané... Ten druhý byl po promoci. Asi dva měsíce. Nesedli jsme si. Nechápal mě. Byla jsem před ním na začátku, řekla jsem mu, že jestli má o mě opravdu zájem, nebude to jednoduché. A řekl mi, že chce, aby to fungovalo a že by pro mě udělal všechno. O pár týdnů později nechápal, proč jsem mu pořád nevěřila. Nechápal, proč se mě nemohl dotknout. Po dalších pár týdnech mě opustil," vysvětlila jsem. Bylo mi to jedno.

Kdybych mu to všechno vysvětlila, nebyl by v tom žádný rozdíl. Skončila bych a nikdy bych ho znovu neviděla. Takže na tom nezáleželo...

Nic neřekl, což nebylo překvapení. Většina lidí nedokázala unést mou minulost a nikdy nevěděli, co mi říct.

„Zní mi to tak, že potřebuješ najít novou chuť v chlapech," řekl. Zasmála jsem se, tohle jsem nečekala. Podívala jsem se na něj.

„Cože?" zeptala jsem se. Usmál se.

„Tvůj vkus v mužích je očividně vadný. Vybíráš si ty špatné a pak předpokládáš, že jsou všichni stejní," vysvětlil.

„Uh, huh. No, většina z nich je," konstatovala jsem a podívala jsem se zpátky do stropu.

„Já ne. Myslím, že bych ti to dokázal, kdybys mi dala šanci," řekl. Přetočila jsem oči.

„Nedokázal a neudělám to," odpověděla jsem.

„Dobře, dobře. Víš, když jsme se poprvé setkali, myslel jsem si, že jsi byla nebojácná, silná a trochu zlá holka. Promiň, žena. Ale očividně nejsi nebojácná vzhledem k tomu, že se nepostavíš svým strachům čelem. Koho zajímá, jestli se znovu zraníš? To je součást života," řekl.

„Ano, no, už jsem měla v životě dost bolesti. Takže ne, díky. Jsem si jistá, že jsem měla dost," konstatovala jsem a nepodívala jsem se na něj.

Povzdechl si, neřekl nic dalšího.

„Dej mi šanci. Neublížím ti," řekl. Zasmála jsem se.

„To mi nemůžeš zaručit," odpověděla jsem. Pořád ležel na boku, sledoval mě, nic jiného neříkal.

„Proč máš o mě takový zájem? Myslím to vážně. Proč mě máš rád?"

____________

Neptala bych se na to, na co nechci znát odpověď. Proč si myslíte, že Harrymu na Brynn tolik záleží?