His Secret Bodyguard // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Část 9

*1.8.2020 – Raleigh, NC show*

Tohle ráno jsem Harryho přinutila jít se mnou běhat, věděla jsem, jak jeho srdce a plíce nebyly ve formě. Pak se osprchoval a usnul na posteli. Po své sprše jsem si oblékla oblečení na ten den a udělala jsem si make up...

Vyšla jsem z koupelny. Harry pořád spal, tak jsem šla dolů na snídani. Nachystala jsem mu talíř a nějaké kafe, pak jsem to vzala zpátky nahoru...

„Vzbuď se," řekla jsem hlasitě a zavřela jsem za sebou dveře. Zaskuhral a přetáhl si polštář přes hlavu.

„Přinesla jsem ti kávu a snídani. Sněz to, než to vystydne," řekla jsem a pomalu si stáhl polštář z hlavy.

„Takhle vždycky budíš lidi?" zeptal se, přejel si rukou přes obličej a pak zajel do vlasů.

„Ano, teď vstaň," řekla jsem, vzala jsem mobil a vyšla jsem na balkon. Zavřela jsem za sebou dveře a zavolala jsem Jeffovi.

„Co se děje, Brynn?" zeptal se, když to konečně zvedl.

„Chci se vrátit k tomu, že neví, že existuji," řekla jsem.

„Dobře, no, nemáme stroj času, takže ti s tím nemůžu pomoct," odpověděl. Převrátila jsem oči.

„Jeffe, jenom... Nevím. Nechci s ním zůstat," řekla jsem.

„Brynn, překousni to. Je to fajn chlap, jenom mu musíš dát šanci. Je to teď součást tvé práce. Srovnej se s tím," konstatoval.

„No a co," zamumlala jsem a zavěsila jsem. Šla jsem zpátky dovnitř. Harry jedl a podíval se na mě. Upil kávy.

„Proč mě nemáš ráda?" zeptal se. Založila jsem si ruce na hrudi.

„Co tě k tomu vede?" zeptala jsem se.

„Protože je to docela očividné. Nesnažíš se to skrýt," odpověděl.

Zamračila jsem se.

„Neznám tě. Proto na tebe nemám názor. Chovám se k tobě stejně jako ke komukoliv jinému," vysvětlila jsem.

„Takže jsi vždycky zlá? Ke všem?" zeptal se.

„Ano. Teď mám něco na práci. Tak se přestaň ptát," řekla jsem, vzala jsem notebook a posadila jsem se na postel. Procházela jsem si jeho sociální média, což byla část, která se nikdy neměnila. Ale hned jsem si uvědomila, že byl označený v hodně fotkách. Podívala jsem se přes monitor. Pil kávu a někomu psal z mobilu.

Vrátila jsem se k fotkám. Nebyly dobré. Muselo to být to, co se stalo v hotelu včera. Jeff mi to nevysvětlil. Měl, protože bych na to dřív nebo později přišla.

Na fotkách byl Harry mimo svůj pokoj. Fanynky našly číslo jeho pokoje a očividně neměl žádné soukromí.

Musel být pozdě v hotelové posilovně. Byl bez trika, byl zpocený a vypadal vyčerpaně. Měl s sebou bodyguarda a nevyfotil se s nikým. Chytré, vzhledem k tomu, jak nerespektovaly jeho soukromí. Ale i tak ho natáčely a fotily...

Nechápala jsem, proč mi to Jeff neřekl.

Nabourala jsem se do databáze Instagramu, změnila jsem lokaci soukromých účtů, které zveřejnily fotky a videa.

Stáhlo to všechny posty, pak jsem zadala, aby každému účtu přišla zpráva od „oficiálního Instagramu". Zpráva byla upozornění na jejich příspěvky, které byly kvůli ilegálnímu obsahu staženy. Taky jsem se ujistila, že jsem je varovala, kdyby to znovu zveřejnili, že by jejich účty byly zablokovány.

Pak jsem si prošla internet, stáhla jsem nový článek, který koloval o včerejší události. Taky jsem stáhla fotky z celého internetu, ujistila jsem se, že byly pryč, a poslala jsem anonymní zprávu jejich zdrojům s varováním o zveřejnění nepodporovaných fotek a obsahu...

„Hele." Uslyšela jsem, jak Harry promluvil, a podívala jsem se na něj. Díval se na mě.

„Co?" zeptala jsem se.

„Co tam děláš?" zeptal se.

„Práci. Proč?" zeptala jsem se.

„Práci? Jako tvoji práci jako ochranka?" zeptal se. Přikývla jsem, vyčistila jsem historii a skryla jsem všechny zdroje. Zavřela jsem notebook a podívala jsem se na něj. Projížděl si mobil.

„Jak?" zeptal se. Zmateně jsem se na něj podívala.

„Udělala jsi to? Zbavila ses toho všeho?" zeptal se.

„Té včerejší věci na hotelu? Jo. To je moje hlavní práce," odpověděla jsem.

„Páni," okomentoval, zdál se být překvapený.

„Počkej... Jak dlouho to děláš?" zeptal se a pokrčila jsem rameny.

„Nějakou chvíli," řekla jsem a podívala jsem se na čas, skoro dvě.

„Zajdu se najíst. Něco ti přinesu. Nechoď ven," řekla jsem a vstala jsem. Vzala jsem klíče od auta a mobil, než jsem vyšla z pokoje.

Nakonec jsem skončila v italské restauraci. Vzala jsem mu to samé, co sobě, což bylo Fettuccini... Když jsem dojela na hotel, vzala dvě lahve vody z automatu a vrátila jsem se na pokoj.

Harry ležel na posteli, díval se na něco v televizi.

„Tady," řekla jsem, hodila jsem mu vodu a položila jsem krabičku s jídlem na postel.

„Díky," řekl. Posadila jsem se ke stolu a snědla jsem své jídlo, dívala jsem se na to, co běželo...

Když bylo 15:43, odjeli jsme do arény. Měl na sobě šedou mikinu a brýle, snažil se skrýt svou identitu, když jsme vyšli z hotelu. Nikdo ho neviděl, naštěstí...

Dojeli jsme do arény a Jeff tam ještě nebyl. Ale byli tam lidi z médií.

„Sakra. Měli bychom počkat na Jeffa?" zeptala jsem se a nasadila jsem si sluneční brýle, přičemž jsem pomalu dojela ke vchodu. Zabočila jsem a zaparkovala jsem na jednom místě, které bylo zády k lidem s foťákama.

„Ne, není důvod. I tak budou fotit," řekl, podíval se na mě.

„Zvládneš tam projít sám?" zeptala jsem se, věděla jsem, že by o mně a Harrym předpokládali to nejhorší. Musela jsem ten nepořádek uklidit.

„Není šance. To je jedno, i tak budou něco předpokládat," řekl, otevřel dveře a vystoupil z auta.

„Harry-." Ignoroval mě a zaskuhrala jsem, vystoupila jsem.

Tohle by nedopadlo dobře...

______________

Nápady, jak to dopadne?