His Secret Bodyguard // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Část 38

„Užíváš si ignorování lidí? Je to tak?" zeptal se, uvolnila jsem se a odložila jsem klíče.

„Jak ses tady dostal?" zeptala jsem se. Pokaždé, co jsem mluvila anglicky, bylo to tak divné a cizí, i když jsem mluvila francouzsky jen dva měsíce...

„Tvůj domovník," odpověděl a otočil se. Zajela jsem si rukou do vlasů a rozhlédla jsem se po bytě.

„Není tady, že?" zeptala jsem se.

„Kdo? Harry nebo ten novinář?" zeptal se. Přetočila jsem oči.

„Samozřejmě, že jsi ho poslal," zamumlala jsem a šla jsem do malé kuchyně. Nalila jsem si vodu z kohoutku a šla jsem zpátky.

„Měl bys odejít. Mám práci," řekla jsem, vzala jsem notebook a posadila jsem se na gauč. Jeff přešel ke mně a posadil se do křesla naproti mně.

„Musíš se vrátit," konstatoval. Psala jsem na notebooku, překládala jsem dokument, který mi poslal šéf. O pět minut později jsem mu to poslala zpátky a podívala jsem se na Jeffa, který tam pořád seděl...

„Pořád jsi tady?" zeptala jsem se.

„Brynn. Vím, že když skončíš, nikdy se nedíváš zpátky a nikdy jsem nezvážil, jak by se cítil. Není mu lépe. Chová se správně, jen když musí. Ale když nejsme na veřejnosti, všichni vidíme, co s ním děláš," vysvětlil...

„Uh huh. Dobře. No, o tomhle se nebudu bavit. A nevrátím se. Takže... můžeš odejít," odpověděla jsem a otevřela jsem další dokument.

„Nevěděl jsem, že mluvíš francouzsky. A nikdy ses o tom nezmínila. Ale slyšel jsem záznam, co ten novinář natočil. A není to špatné. Zníš jako ti lidi tady," řekl.

„Jop," odpověděla jsem, věděla jsem, že doufal, že mě překvapí faktem, že ten novinář nás nahrával. Ale nejsem pitomá. Vždycky si všechno nahrávají. To je další důvod, proč jsem věděla, že jsem mu nemohla nic říct. Nikomu do toho nic není.

„Takže... Vrátíš se?" zeptal se. Zasmála jsem se.

„Ne," řekla jsem.

„Brynn, no tak... Vážně?" zeptal se.

„Jop," odpověděla jsem a nevysvětlila jsem nic. Nezasloužil si to, ani jsem necítila potřebu něco vysvětlovat.

„Dobře, no-." Odmlčel se, když ho přerušilo zvonění mobilu. Povzdechl si a zvedl to.

„Jo?" řekl.

Někdo něco řekl na druhé straně.

„Ou, no. Vlastně nejsem ve městě," řekl, podíval se na mě, zatímco mluvil s tou druhou osobou. „Jen... Ve Francii," odvětil.

Zbytek konverzace jsem ignorovala, nudila jsem se. Další minuty jsem strávila prací na druhé práci, té ilegální. Byla to jednoduchá práce, dokud nebyly žádné chyby...

„To byl Harry," řekl a položil mobil na stůl.

„Uh huh," řekla jsem, sotva jsem mu věnovala nějakou pozornost.

„Je opilý. Není ani poledne a je opilý," konstatoval.

„Jop," odpověděla jsem jednoduše.

„Brynn. Opravdu by neměl tolik pít, není to pro něj dobré," řekl.

„Jo, zní to tak," řekla jsem, dál jsem pracovala na projektu...

„Mě poslouchat nebude. Už jsem všem zavolal. Jeho kamarádům, jeho mámě, jeho sestře. Nikdo z nich s ním ani nehne," vysvětlil.

„Dobře," odpověděla jsem, poslouchala jsem ho jen napůl. Dokončila jsem malý projekt a otevřela jsem další složku. Jeff mi najednou zavřel notebook a vzal mi ho. Ani jsem si nevšimla, že vstal...

„Snažím se s tebou mluvit, Brynn. Co by mohlo být, sakra, tak důležitého?" zeptal se a posadil se zpátky a otevřel notebook. Bylo mi jedno, jestli uvidí, na čem jsem pracovala, protože by nevěděl, co to je. Na levé polovině byl dokument celý ve francouzštině. Druhá půlka byla dokument, ke kterému jsem se zrovna dostala. Byla to hromada algoritmů a kódování...

Vzhlédl na mě.

„Co to, sakra, je?" zeptal se. Zasmála jsem se.

„Práce," konstatovala jsem.

„Víš, trošku francouzsky mluvím," řekl a podíval se na dokument. Přetočila jsem oči, sledovala jsem, jak se snažil rozluštit jazyk...

„Dobře, vím, že tohle je vy. A tohle my...," vybreptl a díval se na to.

Zasmála jsem se.

„Páni, dobrá práce, mluvíš stejně francouzsky jako dvouleté dítě," konstatovala jsem. Hnusně se na mě podíval.

„Nějakou dobu jsem ve Francii nebyl," odpověděl a podíval se na dokument. „Dobře, podívejme...," řekl zamyšleně. Vstala jsem, přešla jsem k němu a podívala jsem se na obrazovku.

„Nous avons besoin de vous pour modifier le codage de cette," řekla jsem a on se na mě letmo podíval.

„Co to znamená?" zeptal se. Zasmála jsem se.

„Znamená to „potřebujeme změnit kódování tohohle"," vysvětlila jsem.

„Dobře... Dobře. Ale co je ten zbytek?" zeptal se. Byl to rozsáhlý dokument, ve kterém byly detailní instrukce toho, co potřebovali, aby kódování dělalo. Bylo to 100% ilegální, ale nevysledovalo by mě to...

„To je tajné," řekla jsem a šla jsem se posadit. Chvíli mě studoval, pak notebook zavřel a položil ho na stůl.

„Dobře. Jsem tady z nějakého důvodu a ty víš, z jakého," konstatoval, vrátil se k předešlé konverzaci.

„Jo, to se nestane. Skončila jsem z nějakého důvodu. Myslím to vážně. Když opustíš práci, za pár měsíců si neřekneš „víš, co, zase pro ně budu pracovat". Ne. Nikdo tohle nedělá," odpověděla jsem.

„Tak pak se nevracej kvůli práci. Jen se se mnou pojeď podívat na Harryho. Ty jsi mu to udělala, ty to musíš napravit," vysvětlil.

„Jasně... Ne. Dostane se z toho. Kromě toho, nic jsem neudělala. On je ten, který je citlivý. Nežádala jsem ho, aby ke mně něco cítil, ani jsem to nechtěla," konstatovala jsem.

„Ano, já vím. A nechápu, co v tobě vidí. Ale něco vidí. Není to tak, že tě žádám, aby sis ho vzala... Řekla jsi mu hodně věcí... A jenom řekni opak," řekl. Zasmála jsem se.

„Víš něco o lidech? Takhle to nefunguje. Nelžu, takže to neudělám," řekla jsem.

„No, nemusíš k němu být upřímná. Brynn, prosím, jen se na něj podívej," odpověděl.

„Kde je?"

_________

Proč jsem si nejdříve myslela, že tam byl její brácha?! O.o 

Myslíte, že za ním pojede? xD