His Secret Bodyguard // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Část 96

Poté, co Anne odešla, usnula jsem docela jednoduše. Během pár minut vešel Harry do pokoje a zavřel za sebou.

Ležela jsem na boku a dívala jsem se do zdi. Bylo jednodušší takhle přemýšlet. A to jsem teď potřebovala... Napnula jsem se, když si sedl na postel a lehl si na záda vedle mě.

„Máma říkala, že jsi jí řekla, že jsem tě prosil, aby sis to dítě nechala," řekl a lehce jsem se zasmála.

„No, prosil jsi mě," odpověděla jsem a otočila jsem se k němu čelem.

Podíval se na mě.

„O čem jiném jste mluvily?" zeptal se. Pokrčila jsem rameny.

„O ničem důležitém," odvětila jsem. Prohlížel si mě.

„Můžu se tě dotknout?" zeptal se. Zmateně jsem se na něj podívala.

„Ne takhle. Jenom normálně," vysvětlil. Zaváhala jsem, ale přemýšlela jsem o tom, co říkala jeho máma o přijmutí strachů...

Přikývla jsem, pomalu zvedl ruku a dotkl se strany mého krku, palcem přejel přes modřiny. Ihned jsem se napnula, vrátila jsem se k tomu, když mi je Ryan dělal.

„Můžu se tě na něco zeptat? Nemusíš odpovídat, jestli nechceš," řekl. Pokrčila jsem rameny, cítila jsem jeho ruku za mým krkem, kde si hrál s volnými pramínky mých vlasů.

„Když jsem tam přišel s policií, byl na tobě, škrtil tě... A svlékl tě... Zatímco jsi tam byla, on tě-." Přerušila jsem ho.

„Ne," konstatovala jsem, věděla jsem, kam mířil.

„Takže ty cucfleky na tvém krku...," vybreptl.

„Snažil se o to před pár dny," odpověděla jsem.

„Ou... Ale neudělal to?" otázal se a pokroutila jsem hlavou.

Přikývl, zdálo se, že se mu ulevilo.

„Můžu se tě zeptat na něco jiného?" zeptal se a přetočila jsem oči.

„Ptáš se na tolik otázek," poznamenala jsem a on se usmál.

„To proto, že mi na tobě záleží," řekl.

Naznačila jsem, aby pokračoval.

„Řekla jsi mu, že si to dítě může nechat?" zeptal se a podívala jsem se na něj, přemýšlela jsem... Řekla jsem Ryanovi, že bych přijala jeho nabídku.

Pokroutila jsem hlavou, strach zaplavil mé žíly. Odkašlala jsem si a odehnala jsem emoce.

„Říkal, že buď to budu já, nebo dítě... A on chtěl dítě, takže nakonec se k němu budu muset vrátit...," vybreptla jsem a setkala jsem se s jeho pohledem.

„Takže... Co jsi mu řekla?" zeptal se, prsty mi zajel do culíku, konec si namotával okolo ukazováčku.

„Když mi udělal tohle na krku... Abych ho zastavila, řekla jsem mu, že dodržím dohodu," řekla jsem tiše a podívala jsem se na něj.

„Takže...," vybreptl zmateně.

„Harry... To dítě není jeho. A... došlo mi, že když jsem vynaložila snahu, abych to dítě měla, nemělo by být přivedeno na svět jako já," vysvětlila jsem. Sledoval mě a prohlížel si mé oči.

„Řekla jsi mu, že může mít tebe," zamumlal. „Proč? Proč bys to dělala? Nechápu to, Brynn," řekl a posadil se, při tom pohybu jsem sebou trhla. Nechal ruku klesnout ke svému bohu. Zmateně jsem se na něj dívala.

„Právě jsem ti to řekla, Harry... Tím, co jsem si prošla, když jsem vyrůstala, žádné dítě by takhle nemělo trpět," konstatovala jsem. Pokroutil hlavou.

„Nemůžeš to udělat. Nemůžeš se k němu vrátit. Ublíží ti. Nedovolím ti to udělat," řekl.

Povzdechla jsem si.

„Už mi ublížil, Harry... Raději já než dítě," odvětila jsem.

„Brynn, podívej se, co s tebou udělal za pár dní... Proč bys s tím souhlasila?" zeptal se. Podívala jsem se na něj.

„Neposloucháš, co jsem ti řekla, Harry? Řekla jsem ti, že musím," konstatovala jsem a přetočila jsem se k němu zády. Chytil mě za paži a přitáhl mě k sobě. Zatvářila jsem se, cítila jsem, jak se jeho prsty otřely o jednu z mnoha modřin, které mi Ryan udělal.

Harry mě pustil, viděl mou reakci.

„Proč jsou to jenom paže?" zeptal se, podíval se na mě, změnil téma.

„Nejsou," odpověděla jsem a on se na mě zmateně podíval. Vstala jsem z postele, podívala jsem se k zavřeným dveřím, než jsem si přetáhla triko přes hlavu a pustila jsem ho na postel.

„O můj bože," zamumlal, vstal a přešel ke mně.

Na obou stranách hrudního koše jsem měla modřiny... Stáhla jsem si ponožky a odhalila jsem podlitiny okolo kotníků. Nadskočila jsem, když se mě dotkla jeho studená ruka. Jemně se dotkl mých žeber. Nebyla jsem si jistá, proč měl potřebu se jich a mých jizev dotýkat. Bylo to divné a trochu mě to trápilo.

„Ani nedokážu říct, že jsi těhotná," řekl jen tak náhodně a zasmála jsem se.

„Počkej... Ale jestli ti tohle udělal... Je dítě v pořádku, že?" zeptal se a shlédl na mě. Stál u mě blízko... Přikývla jsem.

„To je od toho, jak do mě kopal. Ujistil se, aby mě do břicha nekopl," vysvětlila jsem. Přikývl a přemýšlel.

„Dobře. Um. Myslíš, že bych si ty modřiny mohl vyfotit? Chci najmout právníka a pokusit se ho dostat do vězení za to, co udělal těhotné ženě," řekl a vzhlédla jsem na něj.

„To ho jenom naštve," řekla jsem a pokroutila jsem hlavou. Povzdechl si.

„Brynn... Prosím. Dovol mi to. Jestli skončí v base, nemůže po tobě jít," konstatoval.

„Nechápeš to, Harry. Nebude tam navždycky. Až se dostane ven, bude naštvaný a bude hledat pomstu. Nepůjde jenom po mně, ale i po tobě. Nezmiňuji to, co udělá dítěti..."

_______________

Ryann je debil... Nechala bych ho odprásknout, nikomu chybět nebude a Harry si to může dovolit. Je to hnusné, ale pravda bolí. xD