Část 63

549 43 8
                                    

Chtěla jsem odtáhnout ruku pryč, ale neměla jsem sílu udělat nic jiného, než dýchat. Byla jsem unavená a chtěla jsem spát.

„Pracuješ pro ilegální společnost?" zeptal se. Povzdechla jsem si.

„Nemůžu o tom mluvit. Kromě toho, musím se s nimi spojit, než udělají něco špatného," řekla jsem, věděla jsem, že to byla pravda.

„Brynn. Co se děje? Proč pro ně pracuješ?" zeptal se. Podívala jsem se jeho směrem.

„Protože, Harry. Je to přesně to, co jsem chtěla dělat od dětství. Není moje vina, že je to ilegální. Ale jsou tady dekády, aniž by je chytili... No, jenom jednou... Ale i tak, jsem v tom dobrá. Víš to. A tahle společnost mi dovoluje dělat to, co miluju," vysvětlila jsem.

„Můžeš se z toho dostat? Nebo po tobě půjdou a zabijou tě nebo něco?" zeptal se. Přetočila jsem oči, až moc to přeháněl.

„Setkala ses s nimi? Ví, že s nimi nezůstaneš navždycky. Kromě toho, ví, že jsem schopna zničit jim životy hodně rychle... To i tobě. A Jeffovi. Ale nemusela jsem to udělat. Takže. Dobré pro tebe," řekla jsem. Pořád mě sledoval.

„Jak bys mi zničila život?" zeptal se.

„Nikdy neprozrazuji své nejlepší tajemství. To by nebyla zábava. Kromě toho, všechny otázky zhoršují bolest hlavy a jsem vyčerpaná," řekla jsem a opřela jsem si hlavu o polštář.

„Dobře, no, doktor za chvíli přijde a zeptá se tě na otázky a tak," řekl. Zaskuhrala jsem.

„Nezvládnu to. Musí počkat," zamumlala jsem a zavíraly se mi oči. Pořád mě držel za ruku.

„Brynn," řekl.

„Hm?" zeptala jsem se, sotva jsem byla vzhůru.

„Nechci, abys spala," řekl. Neodpověděla jsem, nechala jsem vyčerpání, aby mě přemohlo. Pořád jsem mohla slyšet, jak říkal mé jméno, ale spala jsem... Trochu jsem mu stiskla ruku, aby věděl, že jsem se nevracela do kómatu...

***

Odpočinula jsem si asi jen půl hodiny, než přišel doktor a ihned rozsvítil. Zvedla jsem ruku a zakryla jsem si oči.

„Ah, takže je to pravda. Jak se cítíš?" zeptal se a přešel k mé posteli.

„Že se musí zhasnout," zamumlala jsem, bolest v hlavě mi pulzovala...

„Dobře, je dobré znamení, že mluvíš... Potřebuju zkontrolovat smysly a reflexy, takže zůstane rozsvíceno," řekl.

„Teď to nezvládnu," odpověděla jsem tiše.

„Je unavená," řekl Harry.

„To jistě. Ne že by spala tři týdny," konstatoval doktor sarkasticky. „Brynn, musíš si sundat ruku dolů," řekl.

„Nemůžu," konstatovala jsem, byla jsem naštvaná, že nechápal, že mě moje hlava zabíjela. Jako migréna, světla to jenom zhoršovala.

„Je to jen na minutku nebo dvě. Proč to nezvládneš?" zeptal se. Uvědomila jsem si, že mě Harry konečně pustil, takže jsem ji zvedla a ukázala jsem na hlavu.

„Bolí tě?" zeptal se, zněl zmateně.

„Ano. A vaše mluvení a rozsvěcení všech těch světel nepomáhá. Potřebuju spát," řekla jsem. Nastalo ticho.

„Jak moc to bolí, Brynn?" zeptal se. Točila se mi hlava, což to jenom zhoršilo. Pokroutila jsem hlavou.

„Dobře. Um. Musíme udělat další magnetickou rezonanci..." Slyšela jsem, jak řekl tiše.

„Proč, co se děje?" zeptal se Harry. Slyšela jsem, jak trochu poodstoupili od mé postele.

„Před pár týdny prodělala operaci mozku. Neměla by ji bolet hlava. A neměla by být tak unavená." Slyšela jsem, jak tiše vysvětloval. Měla jsem pocit, že omdlím a všechno kolem mě se točilo. Neměla jsem energii jim to říct. Během náhlého omdlení mi ruka ochable spadla...

Harry

„Brynn?" řekl jsem a přešel jsem k ní. Nic.

„Omdlela. Um, dobře, odvezu ji na vyšetření. Pokud bych musel hádat, řekl bych, že to, co jsme udělali posledně, nezabralo a znovu krvácí do mozku. Dám vám vědět," vysvětlil rychle a méně než za minutu byla venku z pokoje.

Posadil jsem se na židli.

„Co když zase upadne do kómatu? Co když to během operace nezvládne, protože její srdce ještě není dost silné?" zeptal jsem se a podíval jsem se na Jeffa.

„Harry, musíme doufat, že bude v pořádku. To je všechno, co můžeme pro ni udělat, dobře? Vím, že je to těžké. Ale došla takhle daleko," odpověděl...

Brynn, o tři dny později

První věc, kterou jsem ucítila, když jsem se probudila, byla pulzující bolest na straně hlavy. Zaskuhrala jsem, zvedla jsem ruku a dotkla jsem se toho místa. Měla jsem za levým uchem nové stehy, odtud bolest vycházela. Cítila jsem váhu na pravé paži, podívala jsem se tam. Harry ležel na posteli na boku a držel mě za paži.

Nějak jsem se dokázala natáhnout pro jeho mobil a zapnout ho. Byla skoro půlnoc, asi nedávno usnul.

Rozhodla jsem se podívat se na to, co se psalo o celé téhle věci... Viděli Harryho, jak se před dvěma týdny vrátil do mého bytu... Měl kapuci na hlavě. I tak jsem viděla, že to byl on. Tyhle fotky vylétávaly všude, spousta jeho fanynek si oddechla, že nebyl mrtvý. Taky komentovaly fakt, že byl pořád v mém bytě a že bylo divné, že zůstal v jedné zemi tak dlouho...

Vypnula jsem mobil a odložila jsem ho na noční stolek. Podívala jsem se na něj, přála jsem si, aby mě nedržel nebo aby neležel tak blízko u mě. Ale i tak jsem byla pořád unavená a rychle jsem usnula. 

_______________

Brynn je nějaká drsná, zničit jim život? Chtěla bych to vidět... O.O

His Secret Bodyguard // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat