Část 86

294 31 9
                                    

O deset dní později, 29.5.2021

„Prosím, Brynn. Jen mi řekni, kde jsi. Nemůžeš jenom tak odejít a nevrátit se," konstatoval Harry do mobilu. Ignorovala jsem jeho posledních dvě stě hovorů, ale Andrew mě přinutil tenhle zvednout...

Jop, slyšíte dobře... Rozhodla jsem se přijmout nabídku svého bratra a zůstala jsem u něj ve Francii. Měl navíc malý pokoj a bylo příjemné být v jeho společnosti.

„Ne, Harry. Skončila jsem s tím. Musíš pokračovat se svou kariérou a přestat si dělat starosti s tím, kde jsem. Řekla jsem ti, co by se stalo, kdybychom spolu spali. Prosím, prostě žij. Snaž se zapomenout, že jsi mě někdy poznal," vysvětlila jsem.

„Ne. Brynn, prosím. Alespoň mi řekni, jestli sis udělala test nebo ne. Jestli jsi těhotná, musíme si promluvit. Nemůžeš to zabít, aniž by sis se mnou nejdříve nepromluvila," řekl a přetočila jsem oči.

„Neudělala jsem si test. A pokud to bude ten případ, nenechám si to. A rozhodně nevystavím tebe dítěti uprostřed tvé kariéry," odpověděla jsem.

„Brynn, přesně o to tě žádám," řekl. Neobtěžovala jsem se říct nic jiného, prostě jsem zavěsila a strčila jsem si ruce do vlasů.

„Tady, sehnala jsem to, o co jsi mě požádala," řekla ode dveří Ella, Andrewova žena. V ruce měla taštičku z lékárny... Požádala jsem ji, jestli by mi mohla koupit test.

„Děkuji," odpověděla jsem a vzala jsem si to od ní. Neptala se na další otázky, za což jsem byla vděčná.

Na chvíli jsem zaváhala.

„K čertu s tím," zamumlala jsem, vstala jsem a šla jsem si do koupelny udělat test.

***

Poté, co jsem načůrala na dva proužky, které mi koupila, čekala jsem doporučených pět minut, mezi tím jsem si umyla ruce... Měla jsem strach se podívat, i když jsem věděla, jaké by byly výsledky. Koupila mi dva, abych si byla stoprocentně jistá.

Ozvalo se zaklepání na dveře.

„Jo?" zavolala jsem.

„Hele, to jsem jenom já. Je všechno v pořádku?" zeptala se Ella z druhé strany.

„Um. Jo. Můžeš jít dovnitř?" zeptala jsem se. Po pár vteřinách otevřela dveře, tiše vklouzla do koupelny a zavřela za sebou.

Povzdechla jsem si.

„Můžeš se podívat? Nemyslím si, že to dám," požádala jsem ji, můj mozek si poznamenal, že jsem byla slabá...

Přikývla, šla a zvedla je z umyvadla. Sledovala jsem ji, snažila jsem se číst v její tváři... Kousala se do rtu, zvedla i ten druhý a podívala se.

Zdálo se, že váhala.

„Prostě mi to řekni," řekla jsem a podívala jsem se jejím směrem.

„Já, um... jsou pozitivní," řekla a otočila se ke mně čelem a ukázala mi testy. Oba dva byly pozitivní.

„Zatraceně," zamumlala jsem a zabořila jsem si ruce do vlasů. Byla to hlavně Harryho chyba, ale taky moje, že jsem zapomněla na plán B, pilulku po... odložila je na pult.

„Tak co budeš dělat?" zeptala se.

„Jedinou věc, co můžu udělat. Nemůžu mu zničit kariéru. A nechci dítě... vím, že je to špatné. Fakt to vím... Ale myslím, že je horší přivést na svět dítě, když ho matka nechce," vysvětlila jsem a ona přikývla.

Prošla jsem si tím. A všichni víme, jak to dopadlo. A ano. Vím, že Harry by byl úžasný otec. Ale to by naprosto narušilo jeho životní styl. Je na to příliš mladý... My oba jsme.

„No, doktorka, kterou jsem měla u svých těhotenství, je vážně skvělá... Dej mi vědět, jestli budeš chtít domluvit schůzku nebo její číslo," řekla.

„Budu... Jen potřebuju čas, abych to zpracovala," řekla jsem a ona přikývla a vyšla.

***

Po dalších několika minutách jsem testy vyhodila a zakryla jsem je ubrouskama... Vrátila jsem se do svého pokoje, napsala jsem jí, jestli by mi mohla domluvit schůzku co nejdříve...

***

„Hele, jsi připravená?" zeptala se mě Ella a v ruce držela klíčky od auta. Přikývla jsem, nechala jsem mobil na posteli a oblékla jsem si mikinu, když jsem ji následovala ven... Dokázala mi domluvit schůzku na odpoledne, což bylo perfektní...

Andrew

Po hodině, co Ella vzala Brynn k lékaři, jsem slyšel bzučení ze shora. Začalo to, pak to přestalo a začalo to znovu... Povzdechl jsem si a šel jsem se podívat, co to bylo... Trvalo mi asi minutu, než jsem našel zdroj, Brynnin mobil.

„Co?" zeptal jsem se netrpělivě, když jsem přijal hovor.

„Kdo je to?" s tím povědomým hlasem jsem si uvědomil, že jsem se měl podívat, kdo volal, než jsem to zvedl...

„Um. Andrew," řekl jsem.

„Jsi její brácha. Je s tebou? Prosím, dej mi ji k mobilu. Prosím," prosil mě, zněl opravdu zoufale.

„Hele, chlape. Přeju si, abych mohl. Odjela asi před hodinou s mou ženou. Jely k doktorovi," vysvětlil jsem a slyšel jsem, jak zanadával.

„Jakému doktorovi? Musíš zavolat svojí ženě. Musím mluvit s Brynn," řekl, jeho tón začínal být vtíravý.

Zaváhal jsem.

„Poslouchej... Jsem si jistý, že jsi skvělý chlap. Ale ať se děje cokoliv, Brynn ví, co dělá. Vždycky to ví. Nemusíš si dělat starosti, bude v pohodě," odpověděl jsem. Povzdechl si.

„Ty to nechápeš... Možná je těhotná," konstatoval, naprosto mě zaskočil.

„Promiň... Co jsi říkal? Nemůže být těhotná, kámo. Je jí dvacet tři," odpověděl jsem a chodil jsem sem a tam.

„Já vím... Byla to nehoda, přísahám... Prosím, zavolej své manželce. Brynn se snaží jít na potrat a nebude se mnou o tom mluvit. Nemůže zabít moje dítě. Hodně jsme o tom mluvili a ona říkala, že není schopná emocí, které jsou u matky třeba. Ale myslím si, že to dokáže, jenom tomu musí dát šanci," vysvětlil.

„Dobře, takže... ty jsi zbouchnul mou sestru, víš, že nemá ráda děti... A teď čekáš, že se toho nezbaví, protože ty chceš děti? Víš o ní něco? Proč se ji snažíš do toho nutit? To by ji zničilo. A že není těch emocí schopná... není. A dítě by nemělo mít ji jako matku. Brynn je skvělý člověk. Ale prostředí, do kterého se narodila... Kámo. Nemáš ponětí, čím si prošla. Doslova není schopná těch emocí. Nevyvinuly se v jejím mozku správně, když vyrůstala. Nejsou tam," vysvětlil jsem a strčil jsem si ruku do vlasů a šel jsem dolů, abych udělal večeři vlastnímu dítěti...

„Myslím, že jsou. Záleželo jí na mně. Vím, že ano. To samé by zvládla udělat pro své dítě," konstatoval. Přetočil jsem oči a zapnul jsem sporák s hrncem s vodou.

„Nejsou," odpověděl jsem, nechtěl jsem mu to vysvětlovat. Z lékařského a vědeckého hlediska Brynn těchto emocí nebyla schopná. Ta část jejího mozku byla v podstatě stejná jako u psychopatů. Netřeba říkat, že začne zabíjet lidi nebo něco. Je to prostě něco, čeho není schopná. Jako sympatie a vina...

„Ano, je... Poslouchej... Vím, že jsem sobecký, protože chci děti a ona ne... Prosím, jen zavolej své ženě a ujisti se, že Brynn neudělá žádné rozhodnutí. Prosím."

_________________

Tak co myslíte? Stihne to?

His Secret Bodyguard // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat