His Secret Bodyguard // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Část 15

** 16.8.2020 **

Byla jsem ve Washingtonu. Jeff mi dal trochu volna, hlavně teda proto, že ty stopy, které na mě Harry zanechal, byly těžko zatajitelné. A taky proto, že jsem měla zákaz vstupu do Texasu, kde měl posledních pár koncertů... Je to dlouhý příběh z dob, kdy jsem byla na vysoké, nebudu o tom mluvit.

Harry by se tady do zítřka neměl ukázat, takže jsem měla další den volna. Dokázal zůstat na výsluní, což mou práci hodně zjednodušilo.

** 18.8.2020 **

Seděla jsem na svém místě, četla jsem knížku, zatímco on měl koncert. Najednou se mi sepnulo sluchátko, Jeff mi poslal signál. Stiskla jsem ho a uslyšela jsem jeho hlas.

„Brynn. Jsi tam?" zeptal se.

„Uh," řekla jsem a dál jsem četla.

„Potřebuji, abys mi prokázala laskavost," řekl. Vzhlédla jsem. Harry pořád běhal po stagi, nebyl v žádném nebezpečí.

Když jsem nic neřekla, pokračoval: „Cameron obvykle hlídá Harryho pokoj na hotelu, ale musel odletět kvůli rodinným důvodům. Tak bych byl rád, abys to udělala ty," řekl.

„Proč jsi mi to nemohl napsat? A ne. To není moje práce. Jeden z tvých chlapů to může udělat," řekla jsem, nějaké holky se na mě podívaly. Byla jsem uprostřed posezení, ne moc viditelná.

„Brynn, všechno tohle je tvoje práce. V podstatě musíš jen stát za Harryho dveřmi, no, celou noc," konstatoval. Odfrkla jsem si.

„Ne. Jeffe, nemá vědět, že existuju. A teď to ví a ty mě využíváš pro tvoji extra práci," řekla jsem naštvaně.

„Poslouchej, není jiná možnost. Jestli chceš přijít o práci, je to v pohodě," vyhrožoval mi.

Zaváhala jsem.

„Fajn. Ale raději by měl zůstat uvnitř a nechat mě být. Jsem unavená z toho, jak se se mnou snaží mluvit," řekla jsem, poklepala jsem na sluchátko a pokračovala jsem ve čtení.

Holky okolo mě se příliš soustředily na Harryho na to, aby si všimly něčeho, co jsem říkala...

***

Po koncertě jsem se převlékla do svetru a roztrhaných džínů. Seděla jsem venku před Harryho pokojem. Naštěstí jsem tam měla židli. Byla jsem tady asi pět minut a už jsem byla znuděná a unavená. Přinesla jsem si malou tašku, kterou jsem měla v jeho pokoji...

Dveře za mnou se otevřely a povzdechla jsem si. Vyšel ven a opřel se o futra, díval se na mě.

„Asi bys měla větší pohodlí uvnitř," řekl a podíval se chodbou.

„Nep," řekla jsem.

„Cítil bych se o hodně bezpečněji. A to je celý smysl toho, že někdo hlídá můj pokoj," řekl. Přetočila jsem oči a neodpověděla jsem. Nechtěla jsem tady být a byla jsem otrávená nejen Harrym, ale taky Jeffem.

Po další minutě, kdy jsem ho ignorovala, šel zpátky do pokoje.

„O můj bože. Brynn!" zakřičel, vyskočila jsem a rychle jsem vešla do pokoje.

Uvolnila jsem se a škaredě jsem se na něj podívala. Opíral se o zeď, díval se na mě a byl naprosto v pohodě.

„Fakt tě nenávidím," řekla jsem a otočila jsem se k odchodu. Rychle se postavil mezi mě a dveře, zavřel je a zablokoval mi cestu.

„Uhni," řekla jsem a on pokroutil hlavou.

„Musíme si promluvit," řekl. Přetočila jsem oči, chytila jsem ho za zápěstí a přetočila jsem mu ruku, že jsem ji skoro zlomila.

„Au!" zařval a pokusil se vyprostit.

„Uhni. Hned," naléhala jsem a pustila jsem ho. Uhnul mi z cesty a vyšla jsem zpátky na chodbu...

Následoval mě a pořád se držel za zápěstí.

„To fakt bolelo, proč bys to dělala?!" vyjekl a postavil se přede mě. Hnusně jsem se na něj podívala.

„Nemluvím s tebou. Není to část mojí práce," konstatovala jsem a pokusila jsem se posadit. Chytil mě za loket, držel mě nahoře.

„A ubližování mi je? Máš mě chránit, ne mi ubližovat," řekl.

„Neublížila bych ti, kdybys mě celou dobu tak neštval. Mám dost toho, jak se se mnou snažíš mluvit, jako bychom byli kamarádi. Nejsme. Nechci o tobě nic vědět. Nechci s tebou mluvit ani vést smysluplné konverzace. Kdy to konečně pochopíš?" zeptala jsem se a podívala jsem se na něj.

„Proč ne? Jak mám, sakra, pochopit, proč se mnou nebudeš vést konverzaci, když se mnou nebudeš mluvit?" zeptal se.

„Proč potřebuješ všechno vědět? Proč prostě nemůžeš přijmout fakt, že ne všichni tě mají rádi?" odpověděla jsem, uvolnila jsem paži z jeho sevření.

„Mám právo vědět, kdo pro mě pracuje. Nemám rád tajné lidi a takoví pro mě nebudou pracovat," konstatoval.

„Pracuju pro tebe skoro dva roky. A do nedávna jsi nevěděl, kdo jsem. Takže mi tady neříkej nesmysly, že víš, kdo pro tebe pracuje," řekla jsem.

„Dva roky?" zeptal se. Přikývla jsem. Zdál se být po tomhle faktu ztracený.

„Tak pak proč jsme se potkali až teď?" zeptal se. Podívala jsem se chodbou a pak zpátky na něj.

„Protože jsi o mně neměl vědět. Jeff mi dal jasně najevo, že jsem nesměla přijít s tebou do kontaktu," odpověděla jsem.

„Jeff to řekl? Tak proč se snaží, abys byla hlavou mé ochranky? To nedává žádný smysl," řekl.

Zmateně jsem se na něj podívala.

„Proč, cože? Hlavou tvojí ochranky? Kde jsi to slyšel?" zeptala jsem se. Kousl se do rtu, uvědomila jsem si, že mi řekl něco, co neměl. Zaskuhrala jsem a zajela jsem si rukou do vlasů.

„Super. To je perfektní," řekla jsem sarkasticky a cítila jsem na sobě jeho oči.

„Nechceš tu práci? Je to velké povýšení, jak bys to mohla odmítnout?" zeptal se. Podívala jsem se na něj.

„To není práce, kterou chci. Nestrávila jsem většinu svého života studiem počítačové vědy jen proto, abych se stala něčí ochrankou," odpověděla jsem.

„Takže to není jenom kvůli tomu, že mě nemáš ráda?" zeptal se.

„Ne. Ačkoliv tě nemám ráda," řekla jsem. Přetočil oči.

„K tomu se za minutu vrátíme... Ale... Fakt bys to odmítla, kdyby ti to nabídl?" zeptal se.

„Rozhodně. Bez váhání. Pokud nedělám to, co miluju, proč bych to dělala?" odpověděla jsem.

„Jasně... Máš ráda počítačové věcí. Hackování a tady tohle," řekl. Přikývla jsem, uvědomila jsem si, že se se mnou pokoušel navázat konverzaci.

„Takže...," vybreptl, přemýšlel o tom. „Hádám, že to dává smysl. Zpátky k hlavní otázce. Proč mě tolik nesnášíš?" zeptal se a udělal ke mně krok. Přetočila jsem oči.

„Můžeš mi to říct."

_________

Tak Brynn celou noc za dveřmi nestála celou noc, ale bůh ví, jestli nestálo něco jiného. xDDDDDD

Asi první člověk, který by odmítl povýšení. O.O