His Secret Bodyguard // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Část 69

„Další otázka? Vážně? Harry, zabíjíš mě těma podělanýma otázkama. Je to jedna za druhou. Nemusíš o mně všechno vědět," řekla jsem. Vstal a posadil se na gauč, na kterém jsem seděla. Musel odstrčit mé nohy, odstrčit je z cesty. Přetočila jsem oči a nechala jsem je spadnout zpátky na jeho nohy. Byl to gauč pro dva, takže nebyl tak velký.

„Věříš v lásku?" zeptal se. Podívala jsem se na něj.

„Jenom mě to zajímá, když máš všechny ty názory na vztahy a manželství," zeptal se. Letmo jsem se na něj podívala a pak jsem vzhlédla do stropu. Zaváhala jsem na okamžik, přemýšlela jsem.

„Nevím," řekla jsem nakonec.

„Takže...," vybreptl, chtěl, abych pokračovala.

„Věřím, že existuje. Miluju cestování a miluju přírodu a tohle všechno... Ale je to všechno, o čem v dnešní době lidi mluví. Vztahy tady, svatby támhle, všechna tahle sračka s pravou láskou. Jsou o tom tisíce filmů a knížek. Je to všechno, co lidé chtějí. Lidé vyrůstají s tím, že se chtějí zamilovat a vzít si někoho. To je jejich životní priorita. Nelíbí se mi to. Je to příliš...," vybreptla jsem, nebyla jsem schopná najít to slovo.

„Předvídatelné," řekl.

„Přesně," odpověděla jsem a shlédla jsem na místo, kde stále seděl, jeho paže volně odpočívaly na mých nohách.

„Dobře. To je pro dnešek dost mluvení," řekla jsem a vstala jsem.

„Kam jdeš?" zeptal se.

„Do postele," odpověděla jsem.

„Venku ještě není tma," konstatoval.

„A? Nemůžu si lehnout, když chci?" zeptala jsem se a šla jsem do svého pokoje.

Zhasnula jsem, vlezla jsem si do postele a přetáhla jsem přes sebe peřinu. Ležela jsem pár minut, chtěla jsem spát.

„Já ti nerozumím." Slyšela jsem Harryho říct. Stáhla jsem peřinu, viděla jsem ho stát ve dveřích.

„Dobře. A?" zeptala jsem se, přála jsem si, aby přestal být tak dramatický a jen pochopil určité věci.

Pokrčil rameny.

„Chci. Jenom... nerozumím," řekl, zavřel dveře a přešel ke mně, posadil se na druhou stranu postele. Proč měl potřebu zavřít dveře?

„Jasně, jako doma," řekla jsem sarkasticky, byla jsem naštvaná, že by mě nenechal být...

„Myslím to vážně, Brynn. Jsi jiná... řekl jsem to několika ženám, ale... Ty. Máš všechny ty názory a víry a je ti jedno, že většina lidí s tebou nesouhlasí. Prostě děláš cokoliv, co chceš... Chci to pochopit," vysvětlil.

„Jop," odpověděla jsem.

„Řekni mi více svých názorů," řekl, lehl si a otočil se ke mně tváří.

„Ne, díky, nechám si to ujít," odpověděla jsem.

„Prosím? Nabídnul bych ti své názory, ale vím, že tě nezajímají," řekl. Zasmála jsem se.

„Jdi do toho," konstatovala jsem, věděla jsem, že už tak jsem se nudila a Jeff mi řekl, abych byla milejší.

Podíval se na mě.

„Vážně?" zeptal se. Pokrčila jsem rameny.

„Jen to nedělej moc nudné," řekla jsem.

Strávil deset minut vysvětlováním různých názorů, které měl, většina z nich byla úplně náhodná a s některými jsem souhlasila, o těch jsme se bavili... Nakonec jsem ho přerušila.