Najatá Jeffreym Azoffem, Brynn je tajná „asistentka" Harryho Stylese. Dělá vše od monitorování sociálních médií až po hackování internetu a ilegálního odstraňování negativní publicity. Neví, že ona existuje a tak to má zůstat. Pravidlo jedna téhle p...
Vrátila jsem se do New Yorku a byla jsem naštvaná, že ta „naléhavost" byla to, že chtěli, abych vypnula a odstranila svoje bezpečnostní kamery. Očividně si někdo stěžoval, že na chodbě narušovaly jeho soukromí... Sundala jsem se, potom mi dali pokutu, že to trvalo tak dlouho...
Byla jsem neuvěřitelně zaneprázdněná snahou sbalit celý byt a přesvědčit Andrewa, aby mi tam zabalil věci a všechno odeslal za moře...
Vedle mě mi začal zvonit mobil, zatímco jsem zalepovala krabici. Bez dívání jsem se pro něj natáhla a zvedla jsem hovor.
„Konečně. Brynn, proč jsi to nebrala? Volal jsem ti milionkrát a tolik jsem ti poslal zpráv. Četla sis je? Nebo poslechla sis alespoň některou zprávu?" zeptal se Jeff. Shlédla jsem na svůj mobil, než jsem se přesunula k další krabici.
„Co? Ne, na to nemám čas. Myslela jsem si, že jsem ti řekla, abys mi nevolal," konstatovala jsem. Slyšela jsem, že si povzdechl.
„Brynn... Prosím, řekni mi, že sis vzpomněla koupit ten prášek," řekl. Zmateně jsem vzhlédla od toho, co jsem dělala.
„O čem to mluvíš? Jaký prášek?" zeptala jsem se. Zdálo se, že váhal.
„Harry mi řekl, co se stalo. Jak sis mohla nevzpomenout?" zeptal se, zněl netrpělivě.
Náhle mi to došlo a ztuhla jsem, vzpomněla jsem si na celý ten incident. Odtáhla jsem mobil a podívala jsem se na datum. Byl to skoro týden, co se to stalo. Zanadávala jsem tiše, vstala jsem a přešla jsem k počítači. Odložila jsem mobil.
„Brynn. Prosím, řekni mi, že bereš nějaké prášky nebo něco," řekl. Hledala jsem nouzovou antikoncepci. Všude bylo to samé, po pěti dnech je to k ničemu...
„Neberu," odpověděla jsem a strčila jsem si ruku do vlasů, nenáviděla jsem se za to, že jsem zapomněla. Jak jsem mohla zapomenout? Nikdy na takové věci nezapomínám.
„Zatraceně," zamumlal.
„Je tam s tebou?" zeptala jsem se.
„Ne, je na setkání s Mitchem a nějakými dalšími kamarády," odpověděl.
„Kurva... Dobře. Um, no... Neříkej mu o tom. Něco vymyslím," řekla jsem, procházela jsem si možnosti. V tuto chvíli byly omezené. I tak bych zkusila antikoncepci pro případ, že by to vyšlo.
„Udělej to. A buď nenápadná, jestli můžeš. Pokud se dostane ven, že jsi možná těhotná, Harry o tom bude slýchávat pořád," konstatoval a zavěsil, než jsem mohla odpovědět. Zajela jsem si rukama do vlasů a tiše jsem zanadávala.
Vstala jsem, šla jsem do svého pokoje a vytáhla jsem si mikinu z tašky. Oblékla jsem si ji a rozpustila jsem si vlasy, rychle jsem si je prsty pročesala. Vzala jsem si peněženku a brýle a vyšla jsem z bytu. Zamkla jsem za sebou a šla jsem po schodech. Když jsem byla na ulici, nasadila jsem si kapuci a rozešla jsem se k nejbližší lékárně.
***
Položila jsem krabičku na pult, nechala jsem si sluneční brýle i uvnitř. Taky jsem stále měla kapuci.
„Čtyřicet pět dolarů," řekla žena a strčila krabičku do sáčku. Vytáhla jsem kartu a podala jsem ji jí. Shlédla na ni, než použila čtečku. Mohla jsem cítit, že se na mě dívala. Věděla jsem, že byla šance, že by to nefungovalo. Ale musela jsem to zkusit...
Podala mi tašku, vzala jsem si kartu a vyšla jsem z obchodu. Držela jsem si sáček u hrudi pro případ, že by někdo mohl vidět skrz.
Když jsem se vrátila do bytu, vyšla jsem po schodech. Konečně jsem došla na patro a rychle jsem se zastavila. Tiše jsem sešla o pár schodů zpátky, než mě mohl vidět a spěchat za mnou. Prošla jsem dveřmi na chodbě a obešla jsem roh.
Povzdechla jsem si a opřela jsem se o stěnu. Harry seděl před mým bytem, čekal na mě.
Samozřejmě v ten čas, kdy jsem se potřebovala dostat dovnitř. Vážně jsem na tohle neměla čas...
Rozhlédla jsem se a uviděla jsem koš v rohu u požárního vchodu. Otevřela jsem sáček a vytáhla jsem krabičku. Vzala jsem prášek a krabičku jsem se vším ostatním vyhodila. Nebylo možné, že bych to spolkla bez vody a jít do bytu nebylo možné, tak jsem si ho schovala do kapsy mikiny. Zastrčila jsem si volný pramínek vlasů za ucho a šla jsem zpátky ke schodišti.
Pár vteřin jsem o tom přemýšlela, než jsem šla dolů a ven. Nasadila jsem si sluneční brýle a rozešla jsem se jiným směrem. Věděla jsem, kam jsem šla. Bylo tolik míst, kam bych teď mohla jít. Vytáhla jsem si mobil, viděla jsem, že mi přišlo pár oznámení. Nevypnula jsem si je ze staré práce a viděla jsem, že Harry byl na Instagramu hodně potahovaný. Otevřela jsem aplikaci a zároveň jsem se dívala, kam jsem šla.
Harry byl viděn vcházet do mé budovy před hodinou a uvědomila jsem si, že mě taky viděli vycházet, když jsem šla pro ten prášek...
Zanadávala jsem a shlédla jsem na mikinu. Samozřejmě. Byla jsem poznatelná. Byla Harryho. Ta stejná černá, kterou jsem měla před týdnem, s logem jeho managementu vepředu...
Rozhodla jsem se zavolat Jeffovi, držela jsem si mobil na uchu a šla jsem k metru.
„Jo?" odpověděl.
„Co tady, sakra, dělá? Myslela jsem si, že jsi říkal, že je venku s kámošema," konstatovala jsem.
„Kdo, Harry? Počkej, kde jsi?" zeptal se.
„Jsem v New Yorku. Jak to, že sis nevšiml, že je pryč půl dne? Musel sem letět," zeptala jsem se a slyšela jsem, jak si povzdechl.
„Nepřemýšlel jsem o tom. Někdy je s kamarádama celé dny. Mluvila jsi s ním?" zeptal se.
„Ne. Seděl před mým bytem, když jsem se vrátila z nákupu té zatracené pilulky, která asi nebude fungovat. Odešla jsem, než mě mohl zahlédnout. Jeffe, potřebuju, abys mu řekl, aby se vrátil tam, kde jsi," řekla jsem.
„No, očividně nechce být tam, kde jsem já. Měla bys s ním promluvit, Brynn," řekl.
„To nemůžu. Kromě toho, nasedám na metro, takže musím zavěsit," řekla jsem, stejně jako můj mobil ztratil signál. Povzdechla jsem si a sešla jsem posledních pár schodů... Držela jsem prášek v kapse v ruce, když jsem nastoupila na metro.
Potřebovala jsem se od něj dostat pryč...
_________________
Jestli teď není baby Harry na cestě, tak už nikdy. xD A Harry byl očividně taky na cestě. xD
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
