Pád

Kapitola 52.

"Jsem Elizabeth."

"Teší mě." Prohodila Rachel a rychle se usmála, než její pozornost přešla k chlapcům, kteří nesli jednotlivé potřeby. Rychle vstala a ráznými kroky přešla k Nathemu a vytrhla mu lékárničku z rukou. Pak si znovu klekla vedle gauče a vytáhla malou hnědou lahvičku z krabičky.

"Ezri! Rozstříhni jí kalhoty tady na stehně." Ezri se od někud vynořil a splnil rozkaz. Podařilo se mu nijak neporanit mě a ani nezsáhl do rány. Rachel roztrhla zbývající látku a vylila mi obsah lahvičky do rány. Působilo to hned a já měla nohu jak v ohni. Potlačila jsem výkřik a jen zasyčela přes zuby. Někdo mě chytil za ruku a Rachel si od Mercuryho vzala jehlu.

"Chyťte jí." Nařídila a Nathe mě obešel a sevřel mi kotníky, jako železná pouta. Mercury si stoupl za mou hlavu a zaryl mi prsty do ramen. Ezri mě ještě chvíli držel za ruku a pak se přes mě naklonil a chytil mě za obě paže. Musím omdlít. Musím omdlít, aby to nebolelo. Ale čím víc jsem se snažila upadnout do bezvědomí, tím víc jsem si uvědomovala svět kolem. Rachel mi zabodla jehlu do stehna a já vykřikla. Cítila jsem nit procházet mou kůží a masem znovu a znovu. Instinktivně jsem se snažila vymanit z železného sevření andělů, ale jediným výsledkem byla ještě větší bolest.

Někdo se ke mně nahnul, nejspíš Mercury, a zašeptal mi do ucha pár povzbudivých slov. "Vydrž děvče, vydrž."

Rachel konečně přestala šít a dokončila práci několika uzlíky. Ostatní mě pustili a já s úlevou vydechla. Rachel vše uklidila, prohlédla si mě tmavýma očima. "Normálně by to tak bolet nemělo."

"Co?" Cítila jsem se strašně vyčerpaná.

"Normální šití rány je bolestivé, ale tak moc by tě to bolet nemělo. Ta rána byla dlouhá a dostala se tam infekce... a to taky moc nechápu. Čím ti to vůbec udělali?"

Odpověděl za mě Nathanael. "Nožem, který používáme k fyzickému mučení. Rána se zanítí a pak to způsobuje bolest." Řekl to jako by o nic nešlo. Nestyděl se za to.

Rachel stiskla rty a chvíli ho pozorovala. Pak rychle vyskočila na nohy a zamávala rukama ve vzduchu. "Všichni ven! Elizabeth musí odpočívat, tak šup šup!" Všechny je postupně vyhnala z pokoje. Jen Nathanael se za mnou naposledy ohlédl.