Pád

Kapitola 13.

Přemluvila jsem mamku aby mě nechala doma. Nemohla jsem v tomhle stavu do školy. Bylo mi hrozně. Pokaždé když jsem zavřela oči, tak se mi vybavovaly scény ze snu a začala se i projevovat neskutečná únava v podobě migrény.

Později jsem od Ellen dostala SMS, že po škole s Meg přijdou. Pořád jsem na ně byla dost naštvaná, ale chtěla jsem je vidět. Chtěla jsem jim všechno říct.

Odpoledne holky přišly, tak jak slíbily. Vešly do pokoje a našly mě zahrabanou v peřinách. Ellen přišla k posteli a strhla ze mě peřinu ''Jak to že jsi nebyla ve škole kůže líná!?''

''Taky tě ráda vidím Ellen.'' Všechny jsme se začaly smát. Obě hodily tašku na zem a každá se posadila na jednu stranu postele. Meg vytáhla z tašky svačinu a nacpala si do pusy celé rajče. Ellen po ní střelila pohledem. Nesnášela rajčata. ''No tak nám pověz, co se děje.''

''A budete mi vůbec věřit?'' Nemohla jsem si odpustit ironický tón.

Meg se na chvíli přestala cpát jídlem ''Promiň mi to... Ale myslím, že ty by jsi mi taky nevěřila.''

''Ale věřila!''

''Tak se uklidníme dámy...'' Zvýšila Ellen hlas a nasadila ten svůj rodičovský tón. ''A koukej nám vysvětlit o co jde.''

''Dobrá...'' Párkrát jsem se zhluboka nadechla a vydechla, abych si utřídila myšlenky.

Celé mé vyprávění trvalo nejméně hodinu. Řekla jsem jim o všem. O snech, o únavě a o divném chlápkovi, co mě sleduje.

''Hmm'' zamyslela se Ellen. ''Co s tím hodláš dělat?''

''To nevím... Ale byla jsem blízko, abych zjistila, kdo mě sleduje. Skoro jsem ho měla. Ale ty jsi mě zastavila.''

''Jo... eh... promiň.'' Ačkoli se Ellen omluvila, nevypadala, že by jí to opravdu mrzelo.

''Co si takhle pustit film?'' zajásala Meg ''Třeba Avengers!''

''Na Avengers koukáme pořád! Já chci nějaké drama!'' Odporovala Ellen.

''...Já něco vyberu. Třeba... Labyrint?''

''Ježiši...''