Temptation ✔

51. kapitola - Probuzení

Rty se mi zkroutily do lehkého úsměvu.

Už ve chvíli, co jsem se začal probouzet, jsem se musel usmívat. Nedokázal jsem tomu zabránit. Upevnil jsem objetí kolem jeho pasu a položil jsem mu hlavu na hrudník, nosem se otíraje o jeho hebkou kůži. 

"Jsi vzhůru," zamumlal mi Jongin do vlasů, načež mi do nich vtiskl lehký polibek. 

"Uhm," zamručel jsem, lehce jsem pokýval hlavou a pomalu jsem otevřel oči. Ihned se mi naskytl pohled na jeho odhalené vypracované břicho, dále už jsem jeho tělo neviděl, protože pokrývka nás oba od pasu zakrývala. Stačilo mi však, že jsem každý kousek jeho nahé kůže mohl cítit. 

Nadzvedl jsem hlavu, abych mu mohl rty přitisknout na krk pokrytý cucfleky, a pak jsem po dvou napůl fialových flíčcích přejel bříšky prstů: "Moc hezký. Mám talent." 

"Co?" zeptal se a líně rozlepil svá víčka. Uculil jsem se nad tím, jak moc byl roztomilý, a měkce jsem ho políbil na rty na dobré ráno. 

"Udělal jsem ti v noci na krku pár... značek," zamumlal jsem mu do rtů a zlehka jsem ho kousl do toho spodního. 

"Ah," ušklíbl se, když jsem pustil jeho ret ze sevření svých zubů. Pak se ode mě trošku odtáhl, sjel mě pohledem a zvedl mi za bradu hlavu. "Myslím, že si nemáme co vyčítat." 

"Vážně?" sklonil jsem pohled dolů, i když mi bylo jasné, že na svůj krk vážně neuvidím. Upřímně mi však stačil ten jeden zarudlý flíček, který jsem měl nad pravou bradavkou. 

"Náhodou je to nádhera... vidět, že jsi jen a jen můj," řekl a přitáhl si mě to pevného objetí. Zabořil jsem mu hlavu do důlku mezi krkem a ramenem a nasál jsem jeho vůni. Mé rty se opět začaly kroutit v úsměv, mé tělo se nepatrně chvělo a srdce se mi hlasitě rozbušilo při vzpomínce na předchozí večer. 

"Včera to bylo úžasný," vydechl jsem mu do ramene a rukou jsem cestoval podél jeho paže. 

"Byla to nejlepší noc mého života," pohladil mě po odhalených zádech a pak se natáhl pro pokrývku, aby nás mohl přikrýt až po ramena. 

"I moje," přitakal jsem a znovu zavřel oči. "Kolik je hodin?" 

"Nevím," zabořil mi nos do vlasů a rukou mi přejížděl po bedrech. 

Náhle se ozvalo silné zabušení na dveře a křik: "Hej! Snídaně je za deset minut, tak vstávejte!" 

A hned poté o něco tišší: "Hunnie, nekřič tak, zaslouží si jemnější probuzení." 

"No to teda nezaslouží, Lu, do dvou do rána jsme kvůli nim nemohli usnout." 

"A proto jste se raději rozhodli je přeřvat," ozval se zvenku Baekhyunův nezvykle mrzutý hlas, "gratuluju, to byl vyloženě skvělý nápad." 

"Nemyslím, že se nám to povedlo," namítl Sehun, "Kyungsoo by mohl se svým hlasem být zpěvák, protože jeho steny byly fakt něco." 

Zarazil jsem se, zčervenal jsem zahanbením a zakňučel jsem Jonginovi do ramene. No to snad ne... 

"To je v pohodě," zasmál se mi do vlasů, "bylo to vzrušující." 

"Měl jsi něco říct," řekl jsem rozhořčeně.

"Líbilo se mi to, když jsi ukazoval, jak moc se ti to líbí," prohodil a rukou mi sjel na zadek, načež mi zlehka stiskl jednu půlku. 

"Už nikdy nemůžu vylézt z tohohle pokoje," prohlásil jsem zoufale a vyvlékl jsem se z jeho objetí, abych se mohl posadit.