34. kapitola - Velké plány

1.5K 127 7
                                    

Otravný zvuk budíku mě probral z příjemného snění a já jen zamručel, rozhodnut ten vtíravý zvuk ignorovat.

Náhle utichl, má ztuhlá tvář se uvolnila, načež se mi z úst vydral spokojený výdech. Zavrtěl jsem se, rukama jsem si podložil hlavu a stulil se do klubíčka.

"Kyungie," ucítil jsem jemné pohlazení po zádech a tichý hlas přímo u mého ucha, "musíme vstát."

"Ne," zamručel jsem a otočil jsem se na druhý bok čelem k němu, abych se k němu mohl přitulit. "Nemůžeme celý den prostě jen tak ležet v posteli?"

Tiše se zasmál, posunul si mě výš, abychom byli tváří v tvář, a já líně pootevřel oči.

"Dobré ráno," rozespale se na mě usmál, jeho oči roztomile přivřené, a něžně mě políbil na čelo. Neubránil jsem se divokému rozbušení srdce a motýlkům v břiše, když jsem uviděl, jak rozkošně po ránu vypadá.

"Dobré ráno," odpověděl jsem a trošku jsem se na polštáři posunul, aby se naše nosy dotýkaly. Pohladil jsem ho po tváři a uculil jsem se, když mě rukou ochranitelsky a pevněji objal kolem pasu.

"Já ti nikam neuteču," zasmál jsem se tiše, když své sevření stále utahoval a zároveň mi vtiskával jeden motýlí polibek za druhým po celém obličeji.

"To je jen pojistka," políbil mě na nos a pak konečně na rty. Polibek jsem mu okamžitě více než ochotně začal opětovat, ale nijak více jsem se pohybovat nemohl, jelikož jeho objetí bylo neuvěřitelně pevné. Bylo to teprve podruhé, co jsme se mohli po ránu takhle věnovat jeden druhému. A poprvé, co jsme byli sami a nemuseli si hlídat, zda se někdo nevzbudil nebo nás neviděl.

"Chci se takhle probouzet každý den," zamumlal jsem, když jsme se od sebe oddálili.

"To já taky," pohladil mě po vlasech, poté mě do nich políbil a opět zavřel oči. Klidně jsme leželi v náruči toho druhého, užívali si vzájemnou blízkost a já nemohl být šťastnější.

Když v tom se náhle rozrazily dveře.

"Budíček, vy naše hrdličky," zavýskl Baekhyun vesele a já nestačil žasnout nad jeho nekonečnou energií a entuziasmem.

"Běž pryč," zavrčel Jongin a varovně se na něj přes mou hlavu podíval.

"Nebuď takový," zazpíval.

"Můžu být ještě mnohem horší, věř mi," řekl hrubším chraplavým hlasem, který zněl neuvěřitelně dráždivě. Asi nikdy v živote jsem neslyšel tak sexy výhrůžku. Pod autoritativností jeho tónu jsem se lehce přikrčil a zachvěl, posunul jsem se trochu níže, až pod deku, aby má hlava byla v úrovni jeho hrudníku, a přitulil jsem se k němu. Asi abych se ujistil, že jeho zloba se mě ani z části netýká. Okamžitě se mi dostalo pohlazení po zádech a ochranitelského sevření, takže jsem jen spokojeně a tak trochu samolibě zavrněl a jednou rukou jsem mu přes břicho a bok přejel až na zadek. Věděl jsem, že Baekhyun to nemůže pod dekou ani náhodou vidět, takže jsem ho po něm začal pomalinku hladit, tisknout ho příležitostně v ruce a zároveň jsem jazykem mapoval cestu od klíční kosti až k bradavce. Polibky by totiž byly moc hlasité. Užíval jsem si to, jak moc se asi musí v tu chvíli ovládat a to, že jen jedna slabá peřina zabraňuje tomu, aby tohle vše, co dělám, Baekhyun viděl.

"Tak se nečerti," zasmál se hnědovlásek. "No každopádně... proč jsem tady. Musíme připravit tu oslavu." V tu chvíli jsem se zarazil a urychleně jsem se vyhrabal zpod deky.

"Jakou oslavu?" zeptal jsem se zvědavě a posadil jsem se, rozzářené, a už vůbec ne ospalé, oči upřeny na Baekhyuna. Prohrábl jsem si rozcuchané vlasy, zatímco jsem nohy spouštěl z postele, a uculil jsem se, očekávaje odpověď.

Temptation ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat