Temptation ✔

22. kapitola - Pověz mi

Praštil jsem s sebou do měkkých peřin, hned jak jsme s Junmyeonem dorazili do pokoje poté, co jsme v kuchyni spolu s ostatními vyskládali nákup do lednice a skříňky. 

"Jsem vyřízený," zkonstatoval jsem a nehnutě ležel na své posteli. 

"Taky už je skoro deset a celý den jsme byli na nohou," svlékl si Junmyeon košili. "Nevěřím, že ten autobus jel cestu, která trvá maximálně patnáct minut, skoro tři čtvrtě hodiny."

"Stavělo to všude možně," přetočil jsem se na posteli s polštářem v náruči na opačnou stranu, abych na něj viděl. Lehl jsem si na břicho a podložil si polštářem hlavu. 

"Junmyeone?" oslovil jsem ho. Právě teď byl čas na to, abych započal náš plán.

"Copak?" otočil se na mě a přestal s rozepínáním pásku na džínách. 

"Jak vlastně vaše skupina vznikla?" 

"Teď už je to i tvá skupina, Soo," pousmál se a posadil se na okraj své postele, aby mi byl blíž. "A jak jsme vznikli? Hm... nejprve jsme se tak nějak poznávali, jako přátelé přišli na naši školu pouze Sehun a Jongin. Jenže tím, že Luhan byl Sehunův spolubydlící a Yixing zase Jonginův, ti čtyři se spřátelili celkem rychle. Já jsem se hned první den seznámil s Luhanem, Chanyeol zase se Sehunem ve školní knihovně, když oba hledali stejnou knížku a nemohli ji najít, Chanyeol nás pak seznámil se svým spolubydlícím Baekhyunem... bylo to zamotaný. Chodili jsme všichni do jedné třídy a bydleli na stejném patře na internátu, nebylo těžké, abychom se seznámili. Začali jsme si společně sedávat v jídelně a pak, když byla na začátku dubna ta soutěž talentů a my se tam byli podívat, nějak tenkrát Luhan nadhodil, že bychom to za rok mohli zkusit. Pak nám vysvětlil, že už dříve tančil, Sehun s Jonginem taky, a dokonce že i Yixing. Další den nám každý z nich ukázal, co všechno vlastně umí, a já, Chanyeol a Baekhyun jsme byli tak nadšeni, že jsme do toho šli s nimi. Nikdo z nás nikdy dřív netančil, takže to pro nás bylo dost těžký, každopádně... o rok později jsme tu soutěž, jak už jsme ti říkali, vyhráli. No a postupně se to rozjíždělo - vystoupení, soutěže, popularita, prostě všechno."

"To je úžasný," naklonil jsem hlavu na stranu. "Všechna ta dřina a energie, kterou jste do toho museli vložit, nechápu to." 

"Však právě děláš to samé," usmál se na mě a natáhl ke mně ruku, aby mě mohl pohladit po vlasech.

"Uhm..." zčervenal jsem. "A... ke komu bys řekl, že máš nejblíž?" 

Ano, Kyungsoo, to je naprosto nenápadný. Přesně tak rafinovaný, jak jsi chtěl. Naprosto plynulý přechod konverzace, pomyslel jsem si sarkasticky. 

"Já? Hm..." zamyslel se, "musím říct, že asi k Yixingovi. Tím, že jsem jeho zastupující, mě toho spoustu naučil a trávíme spolu spoustu času navíc. Tehdy, když jsem se učil tančit od naprostých základů, se mi hodně věnoval a dával mi spoustu lekcí navíc. Dodnes mám pocit, že mu toho hodně dlužím."

"To je od něj moc hezký," pokýval jsem horlivě hlavou. Tak se zase uklidníme, Kyungsoo. "Váš vztah je skvělý."

"Asi jo," zasmál se zmateně Junmyeon, "proč to říkáš?"

"Já... já..." zarazil jsem se. Skvěle! Jak z tohohle ven?

"Ah..." zadíval se na mě, až jsem pod jeho pohledem zčervenal studem, "myslím, že už chápu, o co jde."

Mé srdce vynechalo dva údery a žaludek se mi stáhl. "Ch-chápeš?"

"Jistě," usmál se na mě a přesedl si na mou postel. Rukou se mi začal až lenivě pomalu prohrabovat ve vlasech, ale stále mě nechával v nevědomosti. Natočil jsem hlavu na stranu, abych na něj lépe viděl, a opět jsem ji položil na polštář.