58. kapitola - Konflikt

927 118 32
                                    

"Umírám nervozitou, vážně," zamumlal jsem s očima upřenýma na svůj odraz v zrcadle, zatímco mi Luhan doupravoval účes.

"Neboj se, broučku," usmál se na mě zrzek a sklonil se ke mně, aby naše tváře byly ve stejné rovině, "není se čeho bát. Ti chlapi nemají šanci poznat jedinou chybu."

"Já vím," přikývl jsem a zadíval se mu do očí, "ale nechci vás zklamat. Nejde ani tak o diváky jako o to, že jste na téhle choreografii a celkovém vystoupení neuvěřitelně dřeli. A já to teď nechci pokazit."

"Ne, Kyungie," zavrtěl Luhan hlavou, "my všichni jsme na tom dřeli - společně. A netrap se takovými hloupostmi, akorát tě to ještě víc vystresuje. Už se nám při vystoupení povedlo udělat spoustu kiksů, ale nikdy se nikdo na nikoho nezlobil, ano? Nehledě na to, že kdyby se na tebe chtěl někdo zlobit, tak ho Jongin sežere zaživa." Nad Luhanovou poslední poznámkou jsem se musel zasmát - byla pravda, že Jongin by asi nenechal nikoho, aby na mě křičel. Přesto jsem se nedokázal zbavit pocitu, že to neumím dostatečně dobře a že s největší pravděpodobností něco skutečně pokazím nebo zapomenu.

"Tak... makeup jsme dělali ještě před vlasy... jen ti ho zafixuju a budeš hotový. Zavři oči."

Poté mi na obličej nastříkal jakýsi sprej, položil mi ruce na ramena a chvilku vyčkal, než se všechno zafixuje a zaschne. Naštěstí jsem makeupu neměl moc - jen trochu BB krému, rozjasňovač, tenkou černou linku na horním víčku vytvořenou černým očním stínem, aby byla o něco jemnější, a jednu vrstvu řasenky, aby linka vypadala ještě o něco více přirozeně. Střed rtů jsem měl trochu narůžovělý lip tintem, který mi Luhan o několik minut dříve nanesl, ale nepřišlo mi to nijak výrazné ani přehnané.

"Vypadáš k sežrání," zkonstatoval Luhan a pochvalně pokýval hlavou nad svou půlhodinovou prací. Sám byl nalíčený o něco výrazněji - měl černou linku vytaženou až za vnější koutek a navíc byly jeho oči ještě zvýrazněny hnědým stínem.

Náhle se rozrazily dveře naší luxusní šatny a dovnitř vtrhl rozzuřený Sehun: "Ta Chanyeolova nádhera se prostě vecpala na tohle vystoupení! Jak, kurva, jak!? To není možný, tohle je akce jen pro všechny ty zbohatlý podnikatele a milionáře a já nevím pro koho, tak jak se sem ta děvka mohla dostat?"

"Sehune!" okřikl ho zrzek. "Nemluv takhle, přeháníš to."

"Dej tomu dvacet minut a nasáčkuje se i do naší šatny."

"Ochranka ji sem nepustí," namítl Luhan.

"Když sem půjde s tím naším tupounem, tak ji pustí i sem." A hned poté se otevřely dveře a všichni tři jsme polekaně nadskočili. Dovnitř však nevstoupila obávaná dívka, nýbrž Jongin.

"Hune, nebýt toho, že to máte doma tak luxusní, nevěděl bych, jak se zapíná voda na toaletách," prohodil a vydal se ke mně. Ale když uviděl, co mi Luhan vykouzlil na tváři a jaký účes mi vytvořil, zarazil se a obdivně hvízdl: "Páni, Luhane, to se ti vážně povedlo." Hned poté se ke mně sklonil a pohladil mě po krku, rty jen na milimetry od těch mých.

"Nelíbej ho, proboha!" zavřískal Luhan. "Smažeš mu barvu z rtů."

"No jo, no jo," mávl Jongin rukou a narovnal se.

"A vůbec, jak to, že ještě nejsi namalovaný? Sedni si," pokynul mu Luhan, zvedl mě z mého místa a posadil si ho proti zrcadlu. V tu chvíli se dveře otevřely znovu a vešel Baekhyun, snad ještě krásnější než obvykle - měl výrazně nalíčené oči vínovým stínem a víčka orámovaná černou linkou, BB krém a stejný lip tint jako já. Vypadal vážně překrásně - nechápal jsem, jak to Chanyeol může nevidět.

Temptation ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat