Dcera cizinky

Kapitola 10: Narozeninový dárek

S kocourkem v náručí se společně se zrzavou dívku vydala po schodech nahrou. Giny otevřela dveře od svého pokoje a pustila Hope jako první dovnitř. "Díky." usmála se na ní brunetka. Položila Fixe na zem a sama se posadila na postel, u níž byl položen její kufr. Dohromady se v malém pokojíčku nacházely postele tři. Ta nejblíže k oknu patřila majitelce pokoje a poslední byla připravena pro dívku s nespoutanými hnědými vlasy, jež měla přijet dalšího dne.

Hope se nemohla rozhodnout, jestli se těší nebo ne. Zatímco Giny s Hermionou chodila v Bradavicích do knihovny, brunetka s ní moc času netrávila. Nebylo to tak, že by Hermionu neměla ráda, to opravdu ne. Ona však měla kamarádky ve svém ročníku. Nepotřebovala další. Přesto, že byla přátelská a společenská, raději se držela pouze ve společnosti dvou dívek, jež jí byly nejbližší. Zbytku se pokud možno vyhýbala. Až na sourozence Weasleyovi, kromě dvojčat samozřejmě. Giny, Percy a Ron jí nikdy nevadili. Naopak. Je měla ráda.

Z myšlenek jí vytrhlo nesouhlasně zamňoukání. "No jo pořád." zasmála se dívka, když jí kocour skočil do klína. "Jsi pěkně otravný, víš to?" podrbala kocourka na bříšku. Giny si před ní dřepla, aby mohla Fixe podrbal za uchem. "Je strašně rozkošný. Nevěděla jsem, že máš nějaké zvíře." "Dostala jsem ho po návratu z Bradavic. Dodatečný dárek k narozeninám od rodičů. Spíš od taťky." uznala Hope. "Co ti dala mamka?" zajímala se zrzka. "Koště." protočila drobná dívka očima. "Vždyť lítáš ráda." namítla Giny. "To jo, ale bohatě mi stačilo to staré koště. No staré." uchechtla se. "Měla jsem ho rok a půl." zavrtěla nesouhlasně hlavou. "Ještě mu nic nebylo." "Eleanor ti jen chtěla udělat radost." "Vždyť já vím. Jen... Občas mám pocit, jako kdyby chtěla, abych byla jako..." Byla přerušena zaklepáním na dveře. "Dále!" houkla ke dveřím Giny. Dveře se otevřely a dovnitř vešla dvojčata. Jeden z chlapců nesl klec, jež patřila brunetce. "Mamka mi nařídila ti ji zanést." oznámil s úšklebkem. "Dík." přikývla dívka, aniž by na chlapce pohlédla. Za to Giny své bratry propalovala pohledem, když se zdálo, že se nechystají odejít, popohnala je. "Huš! Povídáme si." "Je to tajné?" "To tě nemusí zajímat, Georgi." ohradila se zrzka. "Jsem Fred." odfrkl si chlapec. "Jo! George jsem já!" přidal se druhý a jako jeden vyšli ze dveří.

Dívky na sebe zmateně pohlédla. "Kecal. Jsem si jistá, že to byl George." "Na mě nekoukej." zvedla Hope ruce, jako kdyby se vzdávala. "Já je nerozeznám." "Ani mamka je kolikrát nerozezná." "A pak je máme rozeznat my ostatní." pokroutila nechápavě hlavou dívka. "Já si ale byla jistá, že to je George." trvala na svém Giny. "Je to možné." uznala Hope. U nich je možné všechno. Zatímco zrzavá dívka dumala nad tím, zda si dvojčata opravdu popletla, brunetka nepřítomně hladila Fixe, který spokojeně vrněl, a ztrácela se ve vlastních myšlenkách.

_______________________________________

Kdybyste jeli do Bradavic, vzali byste si s sebou nějaké zvíře? 🤔 Popřípadě jaké a jaké jméno by dostalo? 😁💖 Já bych asi měla dilema 😬😅

💋🤗💖