Dcera cizinky

Kapitola 21: Vražedná kombinace

"Ne." odmítla černovláska a otočila se k dívce zády. "Alice." povzdychla si brunetka a znovu s dívkou zatřásla. "Nestihneme to." "A musíme to stihnout?" zeptala se, když na svou kamarádku pohlédla. "Ne. Klidně tu můžeme zůstat a válet se celý den." "Vážně?" "Ne!" zasmála se Hope. "Tak už vylez. Mám hlad." Alice si povzdychla, vymotala se z deky a pomalým krokem zamířila do koupelny, do čehož si nezapomněla tiše mumlat. Katie, jež už čekala připravená u dveří nervózně poklepávala nohou. "Řekla bys, že už na tohle budu zvyklá... Nejsem." Hope se zasmála. "Ještě máme tři roky." připomněla své kamarádce. "Za tu dobu si třeba zvykneš." "Na tohle si nezvyknu nikdy." protestovala Katie. "Tak budeme chodit bez ní." navrhla brunetka. "Hej!" ozvalo se z koupelny. "Já to slyšela!" "To je dobře!" odpověděla nabroušeně Katie. "Aspoň příště vstaneš hned, jak zazvoní budík!" "Tomu sama nevěříš." zasmála se Hope, načež si Katie pouze povzdychla.

Na snídani dívky obdržely každá svůj rozvrh, který nezapomněly důkladně porovnat. Většinu hodin měly společných. Alice měla více hodin Obrany proti černé magii, Katie měla více Lektvary, zatímco Hope Péči o kouzelné tvory a spolu s Katie i Lektvarů. Každá z nich totiž toužila po jiném povolání. Zatímco Katie doufala, že ji po škole čeká Famfrpálová kariéra, takže učení příliš neřešila, Alice se chtěla stát Bystrozorkou a Hope zase chtěla jít ve stopách své matky. Eleanor pracovala jako Lékouzelnice u svatého Munga ve třetím patře, kde starali o případy otrav způsobené lektvary a bylinami. Drobná brunetka chtěla být také Lékouzelnice s tím rozdílem, že by ráda pracovala v prvním patře, kde se zabývali zraněními, jež způsobili kouzelní tvorové. Na tuhle myšlenku jí přivedl Charlie. Milovala jeho dopisy a fotografie, jež jim posílal. On byl pravým Nebelvírem. Statečný, chrabrý... Dívce vždy přišlo, jako kdyby ani necítil strach. Hope si přišla jako jeho pravý opak. Často se bála. Statečnost však není o tom, že se člověk nebojí. Je i o tom, zda se svému strachu dokáže postavit, čelit a přesto, že jednou možná prohraje, tak se nevzdá.

Po snídani byly dívky nuceny vrátit se do Nebelvírské věže, kde si vzaly učebnice, jež měly toho dne potřebovat. Společně se poté vydaly na první hodinu, kterou byly Dějiny. Drobná dívka musela uznat, že pondělí, první hodina a Dějiny je opravdu vražedná kombinace. Zatímco si brunetka a Katie poctivě zapisovaly, Alice bez váhání využila toho, že jakmile profesor začne mluvit nevnímá dění kolem sebe a pohodlně se uvelebila na lavici. Když hodina konečně skončila, přivírala se Hope víčka. Než se mohla vydat na další hodinu, musela ještě vzbudit Alici. Toho dne už podruhé.

Po dějinách následovalo Přeměňování, ve kterém byla dívka opravdu příšerná. Už od prvního ročníku věděla, že pokud chce zvládnout NKU, bude muset zabrat. Moc jí nepomáhalo, že tento předmět vyučovala její babička. Pokud dívce hrozilo, že v Přeměňování neuspěje, hned to hlásila Remusovi, který se svou dceru snažil povzbudit k lepším výsledkům. Někdy však i veškerá snaha marná a ať už se člověk jakkoli moc snaží, neuspěje. Ne všichni totiž mohou umět vše. Každý je lepší v něčem jiném. Každý může světu nabídnout něco jiného. Každý je něčím výjimečný. Stačí, když objeví v čem.