Dcera cizinky

Kapitola 37: Návrh

Do oběda byla Hope zahrabaná  v knihovně. Alespoň na chvíli si chtěla odpočinout od všeobecného chaosu, jež po celé škole vládl. Na oběd se však už připojila ke svým kamarádkám. "Prý měli plnovousou." "Kdo?" zeptala se brunetka své černovlasé kamarádky. "Fred a George." "Může mi některá z vás vysvětlit, co se vlastně stalo?" vybídla dívky. "Použili Postaršovací lektvar, aby obešli tu Věkovou hranici." "A dál?" pobídla brunetka Katie. "Nevyšlo to." pokrčila dívka rameny. "Narostl jim plnovous." uchechtla se Alice. "To jako vážně?" zasmála se Hope. "Jo. Brumbál u toho byl. Vypadal pobaveně. Každopádně je poslal za madame Pomfreyovou. Nebyli jediní, koho to napadlo." Hope vyprskla smíchy. "Kdo další měl tak geniální nápad?" "Nějaká holka z Havraspáru a kluk z Mrzimoru." odpověděla jí Angelina. "Že taková blbost napadne dvojčata, to mě nepřekvapuje. Ale že to zkusí i někdo z Havraspáru? Tak to jsem nečekala." zavrtěla se smíchem hlavou brunetka. Nemohla si nevšimnout, že Angelina pouze přikývla. Žádné námitky. Brunetka tušila, že je nervózní. Ještě aby ne. Večer se měla dozvědět, zda to náhodou nebude ona, kdo bude reprezentovat Bradavice.

Když dojedly, otočila se s úsměvem na svou starší kamarádku. "Co takhle si jít zalétat? Co říkáš, Angie?" navrhla. Dívka několikrát zamrkala. "To myslíš vážně?" zeptala se brunetky. "Naprosto." přisvědčila Hope. "Nelítáš." vyhrkla. "Teda lítáš, ale jen výjimečně. Když jsi ve stresu a tak." Brunetka přikývla. "Právě teď jsi ve stresu ty. Lítání je relax nejen pro mě, ale i pro tebe." vysvětlila Hope. Angelina na ní zaskočeně zírala. Nebyla jediná. I Alice se tvářila více než překvapeně. Naproti tomu Katie se pouze usmívala. "Hope, vážím si toho, ale to po tobě nemůžu chtít..." "Kdybych nechtěla, tak ti to nenabízím, Angelino." zarazila její námitky drobná dívka. "Pokud ale nechceš, nutit tě nebud..." "Ne. Teda... Jasně, že chci. Kdy půjdeme?" "Hned?" navrhla Hope a vstala od stolu.

Z kufru vytáhla koště. Zhluboka se nadchla a přešla ke skříni. Vytáhla z ní svou oblíbenou mikinu, černé tílko a šedé legíny. V rychlosti se převlékla a už s koštětem v ruce spěchala za Angelinou, jež čekala ve Společenské místnosti. "Tahle mikina se mi vždycky líbila." poznamenala dívka, když si brunetka přisedla vedle ní na pohovku u krbu. "Vypadá dobře." "Díky. Tuším, že jsem ji dostala před rokem k Vánocům. Každopádně je od Siriuse. On a jeho originální dárky." zasmála se. "To mi připomíná, že mám v kufru stále ještě dárek, který mi dal na konci prázdnin. Úplně jsem na nezapomněla." "Tušíš, co ti dal?" "Nějaké oblečení s vtipným potiskem?" Angelina se zasmála. "To tričko, co ti přišlo na narozeniny je super." "Brunetky jsou nejlepší." přitakala s úsměvem Hope. "Jo, to je skvělý tričko." usmála se při vzpomínce na své narozeniny, kdy otevřela dopis, v němž stalo, že stejně jako její matka, je i ona ta nejlepší dívka, jakou kdy poznal. Pak rozbalila dárek zabalený v rudém papíře a spatřila ono tričko. Tehdy se culila jak blázen. Sirius vždycky věděl, co dívce udělá radost.

"Musím uznat, že jsem za ty věci od něj vděčnější než za dárky od tety Sam." uchechtla se dívka. "Má úžasný vkus, ale pokud mi i nadále bude na každé narozeniny posílat tři sukně, nevím, co s nimi budu dělat. Už teď jich mám minimálně patnáct." "Můžeš mi nějakou půjčit, až budeme slavit... Vánoce, Silvestr?" navrhla dívka. "To klidně můžu. Nebo šaty." přelétla Angelinu pohledem. "Šaty asi ne." opravila se. "To bych si neriskla." zasmála se Angelina. "Se svou výškou bych je měla těsně pod zadek!"

_______________________________________

Mám 29% baterky... Jak mi tohle vydrží do půl jedenáctý, to netuším... 😕

💋🤗💖